„Za ty roky, co tam jezdím, to bylo nejchladnější počasí. I místní občané říkali, že takové počasí považují za nepříznivé. Prý tam takové už dlouho nebylo. Pro trénování to ale bylo ideální," pochvaloval si hlavní kouč Rostislav Vlach, který včera krátce před půl jednou odpoledne přijel autobusem se svým týmem k Zimnímu stadionu Luďka Čajky a po vyřízení neodkladných záležitostí vyrazil na oběd.

V Turecku zapršelo přitom jen minulý pátek a přes den bylo pod mrakem. Teploty ke třicítce se vyšplhaly zase na začátku příštího týdne.

„Ale pak se zase vyčistil vzduch. Aspoň se nikdo nespálil a neměli jsme ani jiná zranění," liboval si zlínský kouč.

Zatímco Vlach si prý z Turecka nepřivezl žádný suvenýr, ševci si domů vzali nedohrané turnaje v tenise a beach volejbale.

„Nějaké zápasy jsme odehráli, ale nestihlo se všechno. Takže to ještě budeme dohrávat tady ve Zlíně. Na beach volejbal jsme měli jen dva dny. Finále proto proběhne ve Zlíně," vysvětloval.

Nejen ty, ale všechny doplňkové sporty splnily účel.

„Někteří sice neuměli něco jak jiní, ale zase vynikali v tenise. Kluci se prostřídali. Bylo to zpestření celé přípravy," myslí si Vlach, který poslední den ševce vypustil do bazénu, kde si zahráli tolik oblíbené vodní pólo, při kterém prý v loňském roce byli ševci natolik hlasití, že rušili jiné ubytované hosty.

„Je to trochu dál od hlavní budovy, takže jsme nebyli tolik slyšet," usmál se Vlach.

Zatímco před dvěma lety mělo letadlo na zpáteční cestě poruchu palivového systému a boeing se ševci na palubě tenkrát musel neplánovaně přistát v Istanbulu, tentokrát naštěstí všechno proběhlo bez turbulencí.

„Všechno proběhlo bez problémů," oddechl si Rostislav Vlach.

Stejně jako v minulých letech, i nyní si část nákladů budou účastníci soustředění platit ze svého. A navíc je tam i motivační složka za postup do play-off.

„Myslím, že tam k tomu je taky určená. Nevím, jak je to přesně dohodnuté. To se ještě bude upřesňovat," tvrdil Vlach.

Kubiš: Na nákupech s Turky smlouváme. Za hodinu ale sleví jen dvě eura

/ROZHOVOR/ Na přelomu května a června si vždycky sbalí kufry a odletí s týmem zlínských hokejistů do Turecka. Už deset let po sobě. Útočník zlínských hokejistů Pavel Kubiš jako jediný ze zlínského týmu pamatuje vůbec první cestu do země půlměsíce před sezonou 2005/2006 ještě pod vedením trenéra Bokroše.

„Když teď jdeme nakupovat, Turci už nechtějí příliš slevovat," přiznal s úsměvem Pavel Kubiš po včerejším dopoledním příjezdu autobusu k Zimnímu stadionu Luďka Čajky, který ševce vyzvedl na letišti v Brně.

Co se ještě od té doby změnilo?

Je to už všechno jiné než na začátku. Poslední dva roky jsme byli ubytovaní v super resortu (Riu Kaya Palazzo Golf Resort – pozn. aut.). Ten už je krásný. Ale servis je přibližně podobný. Pohybujeme se na stejné pláži. Vždycky, když běháme ráno po pláži, hotely, kde jsme bydleli předtím, poznávám. Ale i ty se tam postupně mění. Už je to jiné než na začátku.

Bylo letošní soustředění v něčem jiné než předchozí roky?

Ne, bylo to skoro stejné. Takže ideální zpestření letní přípravy.

Je to jen o tom vypadnout do jiného prostředí, nebo ještě o něčem jiném?

Jsme pohromadě. Tým se změnil. Víc jsme se poznali. Večer jsme si poseděli a pokecali. Bylo to příjemné i tím, že teploty nebyly extrémní. Docela dobře se i trénovalo. Splnilo to účel.

Čtyři noví spoluhráči tedy zapadli bez problémů?

Jo, myslím, že určitě. Jsou naprosto bezproblémoví klu­ci.

Pochytil jste za deset let nějaká turecká slovíčka?

Ne, vůbec. (směje se) Akorát když jdeme na nákupy, snažíme se smlouvat. Ale to je jen tak z hecu. Sleví jen dvě eura, a když si to pak přepočítáte, strávíte tam hodinu a zjistíte, že jste ukecal padesát korun.

Jací vlastně Turci jsou povahově?

My se vyloženě pohybujeme v tom resortu, ale všiml jsem si, že jsou hodně pracovití. Servis mají na skvělé úrovni. Ale jsou tam de facto pro nás, takže se chovají velmi dobře. Do města mezi typické Turky se moc nedostaneme. Jen jedno odpoledne za pobyt jsme vyrazili do města. A nebyl jediný problém. Sedneme si tam na kávu a relaxujeme.

Belek je klasické letovisko?

Ano. A strašně se to tam rozrůstá. Pořád se to tam mění. Staví další a další hotely. A přitom jeden starý zbourají a místo něj během roku postaví nový hotel. Je to moderní a hezké místo.

Cesta tam i zpět proběhla v pohodě?

Úplně. Zpátky jsme naštěstí přistávali v Brně, což byla strašná výhoda, že jsme se nemuseli táhnout z Vídně. To je vždycky nejhorší cesta.

Předloni jste měli problém s letadlem. Nebojíte se?

Dřív mi letadlo potíže dělalo, ale teď už ne. Když by to spadlo, stejně s tím nic nenaděláte. Tohle člověk neovlivní. Proto raději nad tím nepřemýšlím.