Štraub, Meluzín, Janků byli v 90. letech postrachem obran soupeřů. Společně odehráli přes 80 zápasů, svoji hrou bavili zlínské ochozy.
Na státní svátek se poprvé dohromady sešli po více než sedmi letech. „Naposledy to bylo na padesátinách Pepíka Štrauba,“ pátrá v paměti o tři roky mladší Pavel Janků.
„Vídáme se hodně málo, bylo fajn se po letech potkat a alespoň trochu si povykládat,“ těší bývalého útočníka, rodáka ze Šumperku.
Setkání legendární trojice vyšlo na nejlepší možný termín – na derby rivalů se Vsetínem. „Kuba Štefek nás propojil, odvedl super práci. Důležité bylo, abychom se všichni tři shodli. Naštěstí se nám podařilo najít termín,“ těší 54letého někdejšího reprezentanta, který v dresu ševců nastřílel 115 branek. V této formaci 44, parťákům připravil 41 gólů.
Dostavila se nostalgie?
Když budu mluvit za sebe, tak upřímně moc ne. Od doby našeho hraní je to už skutečně dlouhá doba, téměř třicet let. Kdyby to bylo po deseti letech, tak by to možná bylo jiné.
Prozradíte, v čem tkvělo kouzlo vaší formace?
Byl to výborný mix – každý hrál jinak, skvěle jsme se doplňovali, v lajně musí fungovat chemie. Hokej jsme cítili stejně, chtěli jsme hrát útočně. A má úloha? Vždy jsem rád dával góly, kluci jich však plus mínus stříleli stejně. Rozdělili jsme si to.
Fotogalerie: Hokej, Chance liga, 22. kolo Zlín - Vsetín
Jak byste popsal tehdejší parťáky?
Pepík Štraub byl rozený kapitán, hráč s obrovskou autoritou a výborný centr. Perfektně uměl přitvrdit, vybojovat těžké puky a pak je předkládat. Roman byl fantastický bruslař, technik, skvěle hrál jak dopředu, tak dozadu. Gól uměl výborně připravit i vstřelit.
Rozuměli jste si také lidsky, mimo led?
Každý byl trochu jiný, měli jsme i věkové rozestupy. (Josef Štraub nyní 57 let, Pavel Janků 54 let, Roman Meluzín 51 let – pozn. red.) Přesto jsme byli kamarádi, po tréninku jsme všichni chodili na kafe, oběd, byl to takový rituál. Za sebe můžu říct, že kabina fungovala, v týmu byla jasně daná hierarchie.
Pojďme už k pátečnímu večeru. Jak jste si užil představení dresů na ledě?
Bylo to fajn, vynoří se vám vzpomínky. Klukům jsem říkal, že jsem nečekal, že se ještě někdy postavím na zlínský led. I když to tedy bylo bez bruslí. (úsměv) Nervózní jsem ale nebyl, nebyl k tomu důvod. Od klubu to bylo perfektně připravené. Podívali jsme se i na zápas.
Jaké jste si užil derby, ve kterém Berani uspěli 5:4?
Dopadlo dobře, Zlín vyhrál. (úsměv) Mělo to všechno – dobré nasazení, pěkné akce, hodně gólů. Přišlo hodně lidí, v hledišti byla skvělá kulisa! Jelikož žiju v Brně, tak na zdejším hokeji jsem byl naposledy někdy okolo roku 2012, Zlín tehdy stabilně hrál extraligu, měl hodně kvalitní mužstvo.
play_fill
Jak vzpomínáte na derby mezi Zlínem a Vsetínem?
Vzpomínám na to rád. Ale zas tak moc dobře ne, porazili nás víckrát, než my je. (úsměv) Zlín dlouho nastupoval v extralize, Vsetín pak do ní postoupil. Jako nováček nás pak porážel, dělal tituly, v té době jsem začal vnímat rivalitu mezi kluby i městy. Prolínalo se to na všech úrovních.
Proti Vsetínu jste za vašeho působení nastoupil ve finále sezony 1994/1995…
Na finále extra nevzpomínám. Bylo to obrovská škoda, měli jsme na to, abychom Vsetín porazili a získali titul. Nastartovalo to pak jeho dynastii, která by podle mě přišla i tak. Vytvořili tehdy silný tým, v extralize měli reprezentanty. Kádr byl vážně kvalitní, nikdo na ně neměl. Hráli skvěle.
Padli jste 1:3 na zápasy. Čtvrté finále rozhodla památná kaluž. Jak dlouho vás to štvalo?
Pár dní to ve mně určitě bylo, bral jsem to však jako osudový moment. Hlavně jsme dvakrát v řadě prohráli doma, to se pak nedá uspět. Nejde to svádět na kaluž.
Titul jste osobně nikdy nezískal…
Člověk si tehdy říkal, že pár dalších finále přidá, nakonec z toho bylo jedno jediné. O to více jsem pak litoval, že finále se Vsetínem nedopadlo. Proč další už nebyly? Je to už dávno, těžké teď hodnotit.
play_fill
Jak v současné době sledujete Zlín?
V hokeji se pohybuji, pracuji pro mládež Třince. Zlín sleduji, nijak však extrémně detailně. Klub vždy měl svoji kvalitu založenou na odchovancích, na soupisce plno velkých jmen. Po jejich odchodu kvalita upadala, pak přišel sestup. Klub neprožívá radostné období, bude vůbec těžké se dostat zpátky.
Překvapil vás sestup?
Přijal jsem to jako fakt, podle výsledků k tomu zřejmě směřovalo, extraligu se bohužel nepodařilo udržet. Pád je vždy špatný, je hodně těžké se pak vrátit – odejdou kvalitní hráči, k návratu je potřeba mít opravdu výborný kádr. Není lehké získat hráče, kteří umí hrát play-off, stejně jako vybudovat konkurenceschopné mužstvo. Podívejte na Slavii, ani Zlínu se zatím nepodařilo vrátit. Problémy měly i Budějovice.
Hodně propíraná je baráž, dost lidí kritizuje celý formát. Jaký na ni máte názor?
Baráž je super pro týmy z extraligy, i přes poslední místo ještě mají šanci se zachránit. Až na výjimky to většinou mužstvo z nejvyšší soutěže uhraje, je tam výkonnostní rozdíl. Pro prvoligové kluby to naopak není moc dobré, musí podstoupit play-off a pak ještě baráž. Je to otázka na svaz, nějakou diskusi. Variantou může být přímý sestup poslední a automatický postup vítěze první ligy.
