„Jsem šťastný, že mi ještě nekončí sezona a můžu být na ledě. Je to pro mě obrovská zkušenost. Jsem za to rád,“ libuje si 20letý útočník Petr Holík.

Když mu ve čtvrtek, den po vyřazení v play off, zazvonil telefon, prý nic netušil. Jenže na druhém konci se ozval pracovník Českého svazu ledního hokeje Radim Prusenovský a oznámil mu nominaci na reprezentační kemp.

„Vůbec jsem to nečekal. Překvapilo mě to, nedalo se tušit, že bych zrovna já jel na kemp nároďáku,“ nešetří skromností zlínský forvard.

Jenže už i reprezentační trenér Alois Hadamczik objevil, co se v drobném zlínském forvardovi skrývá za talent. Pozvánka Holíka rozhodně nevypadá jako rána od boku, ale výchova talentu pro budoucnost v mezinárodním hokeji.

„Vloni jsem tady jen trénoval, nyní bych si mohl i zahrát dva zápasy. Pan Hadamczik říkal celému týmu v kabině, že tento výběr by měl odletět do Rigy na zápas s Lotyšskem, ale mně osobně nic neříkal,“ naznačuje, že by si měl 6. a 7. dubna připsat premiérový start 
v reprezentaci dospělých.

Zároveň ale nečeká, že by 3. května seděl v letadle s konečným výběrem, který ve Stockholmu bude na mistrovství světa obhajovat bronzové medaile. „To opravdu asi ne. Ale zase to neberu tak, že jsem si sem přijel jen zatrénovat. Je to vyvrcholení celé sezony,“ přiznává Petr Holík.

S příjemnými reprezentačními povinnostmi už vytěsnil z hlavy nešťastné vyřazení 
v sedmém zápase čtvrtfinále play off proti Plzni.

„Když už jsem tady, tak na to nemyslím. Je to pryč a soustředím se na nároďák. Už to neřeším. Ale mrzelo mě to, nosil jsem to 
v hlavě dlouho. K postupu chyběl kousek,“ ví Holík, jenž si v parádní jízdě beranů 
v play off vstřelil tři góly a na další tři trefy přihrál.

Klubové povinnosti hodil za hlavu, a nyní si užívá pobyt a přípravu s národním týmem. Proto jej ani nemrzí, že o pár týdnů posune dovolenou.

„S kluky jsme si něco plánovali 
u moře. Neměli jsme ale ještě nic objednané. Jsem rád, že jsem tady,“ libuje si účastník dvou světových šampionátů do dvaceti let.

Mezi mladými zlínskými hokejisty během letní pauzy „frčí“ rybaření, ale Holík se nahozenému prutu vyhýbá. „Lukáš Finsterle něco plánoval, ale na ryby moc nejsem,“ přiznává Holík, jenž sdílí pokoj na hotelu se svým klubovým parťákem Petrem Zámorským.

„Taky s kým jiným,“ pousmál se. „O úklid se nám starají pokojské. Ale my jsme pořádní, máme tady všechno do komínků poskládané, tady bordel není,“ dušuje se s úsměvem Petr Holík.