To ale ještě jeho sny byly jen teenagerskými představami. Zlínský hokejový útočník Robert Říčka byl u toho, když se mezi dospělými chlapy začal psát jeden velký příběh kluka.

Byl únor 2012, když do poprvé za Havířov ve čtvrté formaci naskočil 15letý Pastrňák do zápasu třetí nejvyšší soutěže. Odehrál celkem šest utkání. Poslední dvě v základní části, poté dvě v play off a následně i dvě ve vítězné baráži o první ligu. Přestože ani v jednom nebodoval, ukázal svůj potenciál. A na dva roky zamířil do švédského Södertälje. „Už tehdy bylo vidět, že techniku má v rukou. Navíc dokáže získat rychlost, je dobrý bruslař. Nedělá mu problém se vrátit. Čte hru, je chytrý. Zdobí ho komplexnost. Má předpoklady se stát hvězdou a nyní to i potvrzuje," charakterizuje svého dnes již známého spoluhráče Říčka, který byl tehdy jeden z lídrů týmu.

„Už odmala nad ostatními vyčníval. Mezi žáky i dorostenci dával spoustu gólů. Je o sedm let mladší, takže jsme se nikdy nepotkávali. Ale u nás bylo o něm slyšet," vybavuje si autor šesti extraligových gólů růst nové hokejové hvězdičky.

Nyní ale soupeře jako Porubu, Frýdek-Místek či Beroun vyměnil za Tampu Bay (4:3) v čele se Stamkosem či Philadelphii (3:1) s Voráčkem. Právě jim nasázel své čtyři góly z celkově osmi odehraných zápasů. „A všechny góly byly nádherné. Nebyly to jen nějaké dorážky, ale hezké branky. Hned jsem si je pustil ze záznamu. Mám radost, že se mu daří," vzkazuje ze Zlína. „Už před sezonou v Havířově s námi trénoval a bylo na něm vidět, že je to vynikající hráč. Celkem dost vyrostl a myslím, že ještě zesílí," tuší Říčka, že v NHL nabere i svalovou hmotu.

Navíc, co je snad ještě důležitější, je jeho nekonfliktní a pohodová povaha. „Tenkrát před třemi lety byl ještě benjamínek. Byl u nás jen měsíc, takže ho rozhodně plná kabina nebyla. Ale je to výborný kluk. Má to v hlavě srovnané, ví, co chce a jde si za tím," popisuje Říčka.

Přesto z nich prý nerozluční kamarádi nejsou. „Ale vždy v létě se na stadionu potkáme a popovídáme si," uvádí křídelní útočník Zlína na správnou míru.

V Havířově, kde se po hluchých letech stal hokej fenoménem i ve druhé nejvyšší soutěži, jsou na svého rodáka náležitě pyšní. „Je to snad náš první odchovanec, co se dostal do NHL. Mají ho tam rádi a jsou hrdí, že pochází z Havířova, kde se naučil hrát hokej," ubezpečuje Robert Říčka.