To pak i rány se rychleji hojí. „Nic vážného. Jen nastřelené," ujistil Vlach, který svým proměněným trestným střílením ve druhé třetině otočil výsledek na průběžných 2:1. A zadělal Kometě na malér.

Co, že jste se rozhodl i vy skočit do střely?

Je to o týmovém úspěchu. Každý pro to musí udělat maximum. Takže i já se snažím. Když vidím, že můžu, skočím.

To je i umění skončit do střely, co?

Je. A já to asi neumím. (Rozesměje se.)

Výhra se počítá, ale jaký máte dojem ze svého výkonu?

Určitě tam byly i věci, které musíme zlepšit. Čekali jsme, že na nás Brno doma vletí, což se i stalo.

Ale i vy jste hráli ofenzivně. Byl to záměr?

Těžko říct. Spíš jsme reagovali na hru Komety. Hrají doma, takže je na nás, abychom čekali na chyby. Byli zarputilí. Čeká nás určitě těžká série.

Co s vámi udělal inkasovaný gól 11 vteřin před koncem třetí třetiny a následně trefa v prodloužení?

Pro ně musel být krásný vyrovnávací gól. Ale pro nás je zase sladký vítězný. Jsme za něj rádi. Ale je to pořád jen jeden krok. Ve čtvrtek musíme udělat další krok.

Byli jste hodně naštvaní po vyrovnání na 2:2? Do té doby jste přitom Kometě nic nedovolili.

To víte, že je to k naštvání. Ale zase jsme si řekli, že se z toho nemůžeme potentovat. Zase další gól rozhodoval o tom, kdo zápas vyhraje. Vedeme v sérii 1:0 a to je nejdůležitější.

Před rozhodující trefou to byla nepřehledná situace. Jak se to seběhlo?

Pomalu jsme si nestihli sednout ani na střídačku. Jirkovi Marušákovi střela trochu nesedla, ale doletěla k Očkovi a od jeho brusle se odrazil puk do brány.

Co se vám honilo hlavou před nájezdem?

Věřil jsem si na něj. Čekal jsem, co udělá gólman. A snažil jsem se reagovat na to. Dopadlo to dobře.

Faul Kováčika byl jasný?

Asi ano, když to tak rozhodčí posoudili. Podrazil mě.