Kliknutím zvětšíteNavzdory tomu, že se po čtyřech letech strávených v KHL v dresu Dinamo Riga rozhodl z klubu, kterým opět zmítá nejistota z budoucnosti, odejít. „Nyní mi agent hledá nové angažmá,“ potvrdil včera Deníku oslavenec Jakub Sedláček.
Bude se vám Riga opouštět těžko?
Hrál jsem tam čtyři roky a už je na čase zase udělat nějakou změnu. Zažil jsem tam plno radosti i smutku. To je ale všude. Jsem natěšený na nové působiště.
Máte představu, kde to bude?
Co jsme se bavili s agentem, tak bych chtěl vydržet v zahraničí. Pokud to bude možné, je to mým přáním. Ale zároveň se nebráním ani české extralize. Teprve uvidíme, jak to bude vypadat.
Už se začalo spekulovat, že o vás má zájem pražská Sparta. Je na tom něco pravdy?
Nerad bych to komentoval. Agenti hledají nové angažmá. Zatím bych se nerad vyjadřoval ke spekulacím. V podstatě ani nic hotového není.
Do kdy byste chtěl mít jasno?
Samozřejmě co nejdřív. (pousměje se) Vím ale, že jsem sezonu neměl nejlepší. Tím pádem asi bude trochu složitější najít nějaký kvalitní tým. Ale věřím, že se to povede. V Rize jsem přece jen něco odchytal.
Spekuluje se, že Riga má v KHL skončit. Máte nějaké zprávy?
Můj osobní názor je, že zůstanou. Řekl bych na sto procent. Ale situace je taková, že nikdo v týmu nemá podepsanou smlouvu na příští rok. Oni víceméně čekají na ruskou stranu, jaký jim dohodí budget a vůbec jaká bude finanční situace. Je to složitá situace a velmi podobná, co byla vloni. Podle toho také vypadala sezona. Je těžké dávat za posledních pár týdnů do kupy mančaft a mít omezený budget peněz.
I proto jste nechtěl zůstávat a mít už nějakou jistotu?
Přesně tak. I kdyby nabídli dobrou smlouvu, pravděpodobně bych nezůstal. Prožil jsem si to vloni i předloni. Ale tehdy jsem měl kontrakt podepsaný. Moc jsem to neřešil. Už bych chtěl mít něco klidnějšího. Uvidíme. (Směje se)
Jak jste snášeli tu nejistotu? Nebo jste už na ni zvyklí?
Byli jsme domluvení vloni po sezoně, že zůstanu a měl bych toho hodně odchytat. Tím pádem se nehledalo nic dalšího. Smlouva se podepsala na začátku července, což je už hodně pozdě. Ale věděl jsem, že mě chtějí a mají zájem, tak jsem to přečkal. Nebylo to příjemné, ale věděl jsem, že se dočkám. Určitou jistotu jsem pořád měl. Ale po této zkušenosti už vím, že je pak hrozně těžké dát kvalitní tým dohromady.
Co vám čtyři sezony v Rize kromě bohatých zkušeností daly?
Přesně. Do té doby jsem byl jen ve Zlíně. Ještě jsem nevěděl, jak to venku chodí. Daly mi hrozně moc. Jsem rád, že jsem tam mohl být. Mohlo to být i lepší. Nedá se ale nic dělat. Za ty velké zkušenosti jsem moc rád. Hodně mě to obohatilo. Teď doufám, že na to navážu a budu ze zkušeností čerpat.
Je Jakub Sedláček jiný, než odcházel ze Zlína?
Stylově určitě. Nové trendy se mění rychle, každý rok je něco nového. Třeba svůj styl absolutně nemůžu srovnávat s tím, jak jsem chytal čtyři roky zpátky. Nějaké zkušenosti jsem získal. Jo, určitě nejsem stejný Kuba Sedláček jako před čtyřmi lety.
Sezona klubu opět nevyšla, stejně jako vám. Jaký pocit z ní máte?
Aby ji mohli fanoušci s něčím srovnat, tak byla prakticky stejná, jako ji měli kluci ve Zlíně. Začalo se špatně. Hrozně moc zápasů jsme prohráli o gól, který jsme dostali v posledních pěti deseti minutách. To je věc druhá, ale na to se nebudeme vymlouvat. Jestli jsme prohráli 35 zápasů, tak osmdesát procent bylo v poslední chvíli. To už je na analýzu, proč to tak bylo. Z mého osobního hlediska sezona nebyla dobrá. Ze statistického hlediska byla nejhorší, co jsem měl. Na druhou stranu jsem asi nechytal ve slabším týmu. Pro všechny od nás hráčů až po trenéry to bylo těžké. Už na začátku chtělo vedení zahraničního trenéra, po jeho odchodu to musel vzít sportovní manažer. Finance už pro něj prostě nebyly. Z mých slov asi cítíte, jak to celé vypadalo…
Říkáte, že peníze nebyly. Takže i výplaty vám chodily se zpožděním?
Ne, to ne. Zaplať pánbůh máme všechno zaplacené. Výplaty chodily včas. První měsíc nebo dva tam byl problém, ale pak všechno přišlo. Poté už to bylo v pořádku. Rozhodně to nebylo tak kritické jako ve Slovanu Bratislava nebo v Ladě Togliati. Člověk si na to zvykne, peníze mu vždycky přijdou.
Když se všechno sečte, muselo vás to neskutečně psychicky posílit, co?
Věřím, že jo. Člověk se nejvíc naučí a to není fráze, při tom nejhorším. Věřím, že tohle mě nakopne a následující sezona bude z mého pohledu dobrá a tím pádem i z týmového. Byl bych za to hrozně rád. Už jsem si něčím prošel a doufám, že teď to bude jen lepší. I já teď můžu udělat nebo v pár věcech se zachovat jinak.
Je proto i těžší se z týmu, který hraje druhou polovinu tabulky, dostat do nároďáku přes kluky jako jsou Furch, Francouz nebo Kovář?
Samozřejmě je to hrozně těžké. O tom se ani nemusíme bavit. Člověk má pak horší čísla. Výher není tolik. Pak je druhá věc, když je člověk ve špatném týmu, ale má dobré statistiky. Ale letos to tak nebylo.
Už jste říkal, že jste Zlín sledoval. Byl jste s bývalými spoluhráči v pravidelném kontaktu?
Víceméně se bavíme celou sezonu. Třeba s Oldou Kotvanem, s Peťou Holíkem, Jirkou Ondráčkem nebo Tondou Honejskem i s Bukym (Robertsem Bukartsem). Věděl jsem, jaká je situace tady a oni zase, co se děje u mě. Za ty roky to už je rutina. (směje se) S těmito lidmi jsem nejvíc.
Klábosíte i o budoucnosti, kdo kde bude, kdo má jaké možnosti a nabídky?
Třeba Bukyho jsme se všichni vyptávali, než odjížděl do Rigy. Byli jsme s ním na večeři. Bavili jsme se o tom, ale ani on sám neví. Takže vlastně nic nového. (Smích)
Kdybyste vy zůstal v KHL, vrátil se Bukarts a do Ruska by zamířil i Petr Holík, to by bylo dost pikantní, co?
Bylo by to krásné, kdybychom hráli v jedné soutěži a mohli bychom se vídat častěji. Ale horší by to bylo pro Zlín.
Během sezony vás Libor Kašík překonal v počtu nul vychytaných ve Zlíně. Zaregistroval jste to?
Jo, četl jsem o tom. Gratuluji mu k tomu a snad bude ve svých dobrých výkonech pokračovat dál. A pomůže Zlín dotáhnout do play-off.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
