V pondělí se stal 27leý hokejový útočník Jakub Šlahař otcem. Jeho manželce Adéle se narodil syn Jáchym.

„Doufám, že gól, který mu chci věnovat po jeho narození, padne doma s Olomoucí. Nedělní poslední gól si užil ještě jako fanoušek v bříšku s manželkou na stadionu,“ usmíval se v rozhovoru pro Deník šťastný táta Jakub Šlahař, který si dosud ve 33 zápasech připsal devět gólů a 12 asistencí.

Nepodepisovaly se na vašich výkonech i radosti a starosti, kdy jste byl v očekávání, až se narodí syn a hlavu jste neměl nastavenou stoprocentně na hokej?

Starosti teprve přijdou, těch před porodem moc nebylo. Proto mě to ani moc nesvazovalo. Teď po narození vnímám, že už mě to velmi ovlivňuje. Život se mi obrátil vzhůru nohama. Cítím obrovské štěstí z narození potomka. Máme z toho obrovskou radost.

Dalo se vůbec myslet na hokej, když jste měl manželku v nemocnici?

V ten den jsem si na nějaký hokej ani nevzpomněl. Měli jsme zrovna v pondělí volno, krásně to vyšlo.

Takže jste u porodu nechyběl…

Seznámil jsem ale i trenéry s možností, že manželka zavolá a u porodu svého syna bych chtěl být. Obrovsky mi všichni vyšli vstříc. Naštěstí to krásně vyšlo, že jsem vůbec nemusel omezovat hokej. Když jsme jeli do Chomutova, mluvil jsem na něj přes bříško manželky. Prosil jsem ho, aby ještě v pátek, kdy budu na druhé straně republiky, byl klidný a nechtělo se mu na svět. Už poslouchal svého tatínka před narozením.

To jste toho měl asi plnou hlavu, co?

Samozřejmě. Manželka mi napsala esemesku někdy v poledne na půli cesty do Chomutova, že se malinko necítí a začíná mít nějaké bolesti. Naštěstí to malý zařídil podle přání tatínka.

To jste nyní v nemocnici častěji než doma, co?

Každou volnou chvíli trávím s manželkou v nemocnici co nejvíc času. Malý má trochu horší adaptaci. Snažím se být k nim co nejblíž. Ale už jsem normálně v hokejovém vytížení. Už se těším na páteční zápas. Tohle všechno mi dodává obrovskou sílu a hnací motor do další práce.

To jde vidět. Za poslední tři zápasy tři góly, dvě přihrávky k tomu. Poslední týden před narozením syna vám vyšel parádně, co?

Jsem rád, jak to je, že se nyní daří a hlavně mančaft sbírá body, které jsou potřeba do tabulky. Že jsem k tomu mohl přispět góly a asistencemi, mě těší. Je to pro mě hnací motor do další práce. Budu se snažit být týmu co nejvíc prospěšný a pomoct k dalším bodům, které jsou pro nás důležité.

Na gól jste čekal šedesát dnů. Bylo to dlouhé?

Bylo, samozřejmě. Obránci to asi tolik neprožívají, ale útočník to má v hlavě. Samozřejmě mi to svazovalo ruce. Snažil jsem se pořád na tréninku pracovat a být pozitivní. A věřit, že tam nějaká šťastná střela spadne. A spadla. Doufám, že se pytel s góly zase roztrhl.

Snažil jste se něco měnit?

Úplně jsem se zase netrápil. Věděl jsem, že gól dřív nebo později dám. Jsem rád, že to padlo doma s Pardubicemi a nastartovalo to mančaft ke třem důležitým bodům, které jsme potřebovali. Mně se ulevilo. Pracoval jsem pořád stejně, možná i trochu víc. Zaměřil jsem se na střelbu, tak aby se promítla i do zápasů.

Po třech výhrách v řadě vás nyní čeká Olomouc. Sebevědomí a dobrá nálada se do kabiny zpátky vrátily?

To každý tým povzbudí. Tři výhry za sebou pro nás byly nesmírně důležité. Bylo to všechno s mančafty, se kterými jsme potřebovali naplno bodovat. Jsme rádi, že jsme to dokázali. Teď nás čeká podobný soupeř. Budeme se snažit zůstat u své poctivé hry a potěšit zlínské publikum, které nás nyní neskutečně žene dopředu, a vyhrát za tři body.

Sledujete vývoj v tabulce?

Ano, sledujeme. Tabulka ukazuje, jak je extraliga neskutečně vyrovnaná. Každý tým může porazit kohokoliv. Kvality všech mančaftů jsou na velmi vysoké úrovni. Všichni jsou nasáčkovaní na pár bodech.