Včera odpoledne se dozvěděl, že rozehrané předkolo play-off se na základě rozhodnutí vedení soutěže a APK přerušilo minimálně do 29. března s rizikem, že se sezona už nemusí dohrát vůbec.

„Přijal jsem to s respektem. Nic jiného nám nezbývá. Raději bych hrál, ale je to zásah vyšší moci. Musíme ho respektovat a podřídit se. Každý máme zdraví jen jedno a bezpečnost je prioritou,“ má jasno Šlahař. 

Nyní budete více než dva týdny jen trénovat s tím, že rozhodne jediný zápas, případně ještě předtím může vedení soutěže sezonu definitivně ukončit. Co na to říkáte?

Jasně, to může přijít klidně zítra. Situace se mění z hodiny na hodinu dle nařízení svazu a APK (Asociace profesionálních klubů – pozn. aut.) a oni zase plní nařízení vlády. Chápu jejich postoj. My musíme zase dodržovat podmínky smlouvy. Soustředit se na termín, který je zatím daný a přes Olomouc postoupit. Není to nic příjemného, nedá se nic dělat.

Předpokládám, že v kabině nové události řešíte…

Byl jsem tam naposledy dnes ráno, o novém nařízení jsme nevěděli, ale samozřejmě to už řešíme. My jsme dnes počítali s tím, že se připravujeme na čtvrteční domácí zápas předkola. Více se dozvíme zítra (ve čtvrtek) na srazu, jaký bude následující program. Chtěli jsme hrát dál, čím dříve, tím lépe.

Vám by nevadilo opět nastoupit před prázdnými tribunami?

To se mi osobně moc nelíbí. Je to rozhodnutí státu, které kluby i my hráči musíme respektovat. S tím nic nenaděláme. Hokej je krásný sport, který se hraje pro fanoušky a hrát bez nich je obrovská škoda. Chybí tomu něco navíc, když se hraje před prázdnými tribunami.

Do poslední chvíle se v úterý nevědělo, jestli se odehraje druhý zápas předkola. Jak se vám v nejistotě na zápas připravovalo?

Dostali jsme dopoledne po tiskové konferenci úřadu vlády informaci, že se možná na základě zákazů a omezení hrát vůbec nebude. Bylo nám trenéry a vedením řečeno, abychom k tomu přistoupili a chystali se, jako by se hrálo. Proto jsem si vůbec nepouštěl do hlavy jinou možnost. Poté přišla informace, že se bude hrát bez lidí. Atmosféra k hokeji patří, ona dělá hokej hokejem. Na druhou stranu tím, že jsme hráli venku, nám to pomohlo. Odbourali jsme nějakou nervozitu z lidí, pískotu a nějaké nevraživé atmosféry vůči nám.

Kdy naposledy jste hrál zápas v takové smutné kulise?

Možná někdy v žácích, nebo dorostu. Jenže tam na nás přišli aspoň rodiče. Teď v Olomouci byli ledaři a kluci, co o komerčních přestávkách uklízeli led, lidé od televize a zapisovači. Neviděl jsem tam ani uklízečky. (směje se) Bylo to hodně zvláštní, ale pořád je to soutěž, kterou nyní přerušili. Musíme se připravit a nyní podřídit.

Jaký vývoj očekáváte do dalších dnů?

Myslím, že dostaneme pár dnů volno. Někteří kluci jsou rozbití, mají menší šrámy. A pak budeme trénovat. Nemělo by smysl teď jezdit na dovolenou. Musíme počítat s variantou, že se hrát bude. Uvidíme, jak situaci vyhodnotí trenéři.

Sledujete v médiích aktuální situaci, nebo se naopak od paniky a stresu snažíte nějak ostřihnout?

V dnešním světě médií a sítí to snad ani nejde. Člověk vnímá, že nějaký problém je. Paniku ale na sobě nepociťuji, takže ani si nenakupuji zásoby. Nemám strach. Je to nějaký problém, přesto mi to přijde jako nafouknutá bublina. Jednou za den si přečtu zprávy, co je nového. Podíval jsem se v úterý na tiskovou konferenci vlády, což se týkalo i nás sportovců. Rozhodně ale nesedím u televize a nehltám každou novinku. Jsem obyvatel českého státu a jeho nařízení musím respektovat, pokud tady chci žít. Nijak to neprožívám, na druhou stranu to nechci zlehčovat. Beru to jak to je, ničemu se nevyhýbám. Tím spíš, že pracuji v kolektivu.

V Itálii už fotbalisté dokonce začali protestovat a nechtějí ze strachu hrát kvůli cestování. Z toho byste měl obavy?

My naštěstí hrajeme jen domácí soutěž. Co bych dělal v jejich pozici, nedokážu říct. Itálie je postižená zatím nejvíc, proto určitě nemám v plánu tam teď letět na dovolenou. Ale že bych šel proti své smlouvě? Nevím, jak bych se zachoval. Raději o tom ani nechci přemýšlet.

Proto pojďme ještě k úternímu zápasu. Nevyužili jste hned dvě dvojnásobné přesilovky, přesto jste nakonec i vyhráli. To vás vůbec nepoznamenalo?

První přesilovku neodehráli vůbec dobře, takže jsme si ta něco namalovali, někteří kluci nám i říkali, že máme zkusit něco jiného. I trenéři k tomu měli své poznámky. Po první třetině jsme nebyli skleslí. Druhá už byla sehraná mnohem lépe, měli jsme víc střel a šancí. To už jsem v hlavě malinko měl, že jsme nevyužili dvě takové početní výhody. Ale včera jsme měli vynikající atmosféru v kabině. Kluci, co je nehrají, nás podpořili a povzbudili. Dokopali jsme se k tomu, že ani dvě takové nevyužité přesilovky nevadí a zápas můžeme otočit na naši stranu. Vnitřní síla týmu se vyplatila a zaslouženě jsme vyhráli.

Blýskl jste se i nádhernou přihrávkou na rozhodující gól Honejska. Byla možnost vymyslet něco jiného, třeba vystřelit?

„Dostal jsem krásnou žabku od Ferdy (Ference) z našeho pásma. Věděl jsem že mám rychlost, v první řadě jsem myslel na to, abych zakončil unik. Ale měl jsem to do bekhendu, přes obránce jsem se do forhendu nemohl dostat. Slyšel jsem, že si Tonda křikl, takže jsem se naslepo otočil a dal jsem mu. A poté už jsem jen zvedal ruce a viděl jsem, jak to krásně trefil. Měl jsem radost, že to vyšlo a byl to rozhodující gól.

Po vítězném zápase v Olomouci se vám stala další nepříjemná věc v podobě propíchaných pneumatik autobusu olomouckým chuligánem. Nerozhodilo vás to?

Jak jsem ještě nikdy nezažil prázdný zimák, tak to stejné platí i pro to, aby nám někdo úmyslně propíchal pneumatiky autobusu. To k hokeji nepatří. Byl to momentální zkrat jednotlivce, který se chtěl předvést před partou lidí. Pro tohle chování dospělého člověka není absolutně vysvětlení. Museli jsme to opět přijmout. Šli jsme do autobusu, když nám vedoucí oznámil, že musíme hodinu počkat v šatně. Venku byli nějací chuligáni, proto jsme ani nemohli jít ven. Přivezli nám večeři do šatny. Pro nás znamenalo jediné, že jsme přijeli o hodinu později domů. Tím, že jsme vyhráli, jsme byli pozitivně naladění. Nikdo si z toho nedělal těžkou hlavu. Naštěstí jsme se nevraceli z Karlových Varů, ale jen z Olomouce.

Končí vám po sezoně smlouva. Je prioritou se domluvit opět ve Zlíně?

Během play-off jsem to nechtěl řešit. Teď nevím, co se bude dít. Třeba se to během pauzy vyřeší. Pro mě je určitě priorita zůstat ve Zlíně. Mám tady rodinu, pocházím odtud, takže bych rád pokračoval a doufám, že se domluvíme.