Během druhé třetiny se dvanácti trefami nejlepšího zlínského střelce a s 18 body druhého nejproduktivnějšího hráče odvezla záchranka do nemocnice. Pro jistotu. „V zápase jsem dostal několikrát do hlavy, trochu mě to vypnulo,“ popisoval Honejsek, který po včerejším tréninku mluvit o svém zdravotním stavu ani nechtěl, ale o chvíli později z kabiny přece jen k rozhovoru pro Deník přišel.
„Třetím úderem na začátku druhé třetiny už jsem dostal vypínač na hlavu. Praštil jsem se do brady a zamotala se mi hlava. A pro jistotu jsem šel z ledu,“ vykládal.

„Byl to pro mě smolný zápas. Několik zápasů nedostanete vůbec a teď jsem dostal několik otřesů na hlavu během třetiny,“ nechápavě kroutil hlavou 25letý forvard.

Paradoxně ale prý žádný z úderů nebyl ani faul. „To by musel být vyloučený Očko (Zdeněk Okál), všechno mi to udělal on. V první třetině mi dal loktem do tváře, asi si myslel, že jsem protihráč. Z toho jsem byl hodně rozhozený,“ přiznal Honejsek. „Omlouval se mi, ale já jsem ho dnes bouchl na tréninku. Ptal se, zda mu to oplácím a chci si to s ním vyřídit,“ rozesmál se.

V úterý v podvečer mu ale do smíchu nebylo. „Nebylo mi dobře, motala se mi hlava. Bylo mi špatně od žaludku, proto jsem raději trenérům řekl, že odstoupím. Kvůli tomuto se v NHL chodí na testy. Víme, jak to je, když se člověk motá a není mu dobře. Pak není dobře zpevněný v soubojích. Přesně tohle se stalo Očkovi a pak si urval koleno,“ nechtěl Honejsek nic podcenit.

Od lékařů si vyslechl diagnózu o lehkém otřesu mozku. „Víc mi ani doktoři neříkali. Výsledky mi řekli hned, počkal jsem si na ně a už v úterý jsem šel domů,“ prozradil.

Bedřich Köhler
Köhler: Balaštík byl mým učitelem

V čekárně v nemocnici se dodíval na internetu i na zápas. „Viděl jsem závěr, vyrovnávací gól a prodloužení. Vyrovnání mi udělalo velkou radost, to bylo super. Říkal jsem si, že v gólech na závěr zápasů jsme letos fakt dobří. Klobouk dolů! Soupeři už z nás mají trochu strach, co v poslední minutě předvedeme. Nechávají nám tam hodně prostoru,“ všiml si zlínský expres s číslem 27.

Jeden z parádních letošních obratů Berani předvedli i naposledy doma proti Liberci. Bílí Tygři ještě dvě a půl minuty před koncem vedli 2:0, ale ševci Bukartsem snížili a 16 vteřin před sirénou Freibergsem vyrovnali. V prodloužení pak rozhodl právě Honejsek. „Čeká nás hodně těžký zápas. Sice jsme vyhráli v prodloužení, ale tady byli suverénně nejlepší. Úplně nás přejeli. Jsou hodně silní na puku, jeden na jednoho. Vozili si nás na zádech, dělali si s námi, co chtěli. My je musíme přečíslovat,“ přemýšlel o taktice Honejsek.

I jeho štve, že se klub potýká s odlivem fanoušků. Naposledy s Hradcem Králové přišlo na Zimní stadion Luďka Čajky pouze 2244 diváků. „Jsem v šoku, kolik chodí lidí. Návštěvy jsou tragické. Hrajeme před poloprázdným stadionem, proto ani žádný tlak na nás být nemůže,“ nechápe prostějovský rodák.

Antonín Honejsek
Otřes Honejska není vážný. Petran ve Zlíně nezůstane

„Štve mě to hodně, každý chce hrát před plným stadionem. Čím je plnější, tím lépe se hraje. Vadí mi to hodně, jsem z toho zklamaný. Doufám, že se to bude zlepšovat. I my ale musíme doma vyhrávat, abychom lidi nalákali,“ ví Honejsek.

A hned se zamyslel nad důvody, které fanoušky odrazují od návštěvy extraligových utkání. „Možná se mění generace, lidé si asi potřebují najít nové oblíbence. Možná i proto, že se nám moc nevěřilo už před sezonou a lidé si už tehdy řekli, že chodit nebudou. Na stadionu je i velká zima. Roli hraje víc faktorů,“ tuší zlínský střelec.

S motivací však navzdory mizerným návštěvám potíže on ani tým nemají. „Nás motivuje už tabulka, která je vyrovnaná. Umíme se motivovat sami. Zhoršenou motivaci jsem v šatně nepocítil. Tam máme super atmosféru. Ale v některých částech zápasu nám kulisa prostě chybí. Několikrát si uvědomím, že to je tady jak na juniorce. Ale když soupeře zatlačíme, lidé jdou slyšet,“ děkuje Honejsek věrným příznivcům.