Kanonýr hokejistů Zlína Jaroslav Balaštík totiž v neděli na ledě Komety Brno vstřelil svůj 306. gól v nejvyšší soutěži a dostihl legendárního Vladimíra Zábrodského.

„Nevěděl jsem o tom, ale je to příjemné. Je to velká legenda českého hokeje a jsem rád, že ji mohu i překonat," přiznal zlínský střelec Jaroslav Balaštík, který zároveň ukončil 12 - zápasovou sérii bez vstřeleného gólu.

„Věděl jsem o tom. To tak bývá, není to poprvé. Nemyslel jsem na to, žádné věci jsem neměnil. Myslel jsem pozitivně, což byla správná cesta," usmíval se.

Srovnání Balaštík - Zábrodský

Zatímco Balaštík potřeboval ke své metě 801. zápasů, Zábrodský podle dostupných údajů odehrál kolem 230 utkání. Právě tohle je jeden ze zásadních ukazatelů, který obě osobnosti rozděluje.

„To je naprosto vypovídající. Dnes je úplně jiná doba, nejde to srovnávat," tvrdí Balaštík.

Má pravdu. Už jen třeba v základním náčiní je obrovský rozdíl. Hole ze dřeva vyměnily odlehčené hokejky.

„Za našich časů jsme si je připravovali sami a byla to práce na celé odpoledne," vybavoval si v rozhovoru pro oficiální stránky pražské Sparty Vladimír Zábrodský.

„Vůbec celý vývoj se posunul někam dál. Dnes hokejky váží 300–350 gramů, jsou udělané na míru. Komfort pro hráče je jinde," srovnává Balaštík.

Oba také mají na ledě zcela odlišné role. Zábrodský tvořil hru. Diváci i spoluhráči o něm říkali, že je trochu lotr, ale zároveň hokejový génius a velký šéf, jak se mu rovněž přezdívalo.

„Měl jsem dobrou zejména bekhendovou střelu. Dnes už tolik hráčů schopných přesně zakončit útočnou akci bekhendem nevidíte, protože mají příliš zahnuté hole," nechal se slyšet Zábrodský, jinak také vynikající tenista, jenž Československo reprezentoval rovněž na Davis Cupu.

Zato Balaštík je vyložený střelec, jenž je placený především za produkci gólů.

„Ani já ale nemám střelu bekhendem špatnou. Brankář totiž nikdy neví, kam to poletí. Ale když to jde, snažím se střílet forhendem," přiznává trojnásobný nejlepší extraligový střelec Balaštík.

Mimochodem, Zábrodský vyhrál soutěž střelců hned šestkrát.

„Když jedete na brankáře, už tenkrát bylo dobré střílet na stranu, kde drží hůl. A po ledě," radí Zábrodský, jehož maminka pocházela z Ruska a který v roce 1965 emigroval do Švédska, kde žije dodnes.

„Myslím, že to máme dnes složitější. Hra se nějak vyvinula, brankáři i výstroj a vůbec všechno je jiné. Zato tehdy to bylo maximum a byli rádi, že si mohou zahrát," vystihuje Balaštík, který v neděli vstřelil 16. gól sezony a rád by v aktuálním ročníku dosáhl minimálně dvacetigólové mety po základní části. „Je to reálné. Budu se snažit. A když ne, nic se nestane," poznamenal Balaštík.

Kdyby mu to pálilo, mohl by ještě letos směle zaútočit na 316 branek Josefa Vimmera.