Svoboda roli spasitele nebere. Tým uvolnil a dodal mu jistotu

Daniel Ostrčilík 10. 1. 2020

Při svém návratu na střídačku byl označován za spasitele zlínského hokeje. Svou roli zatím plní dokonale. „Takhle to určitě neberu,“ tvrdil po středečním dopoledním tréninku hlavní kouč Zlína Robert Svoboda, který ze dna tabulky posunul tým na osmé místo.

„Ale nějakou úlevu cítí asi všichni,“ pousmál se. Úsměvy hráčů zářily na všechny strany. Vládl klid a pohoda. „Je samozřejmě příjemné, když se nám nyní dařilo. Nepočítáme už bodíček k bodíčku jako na posledním místě. Spíš se soustředíme na to, aby se nám podařilo udržet na těchto pozicích,“ reagoval Svoboda.

Přitom i v panice, která v Baťově městě v říjnu panovala s hrozbou přímého sestupu, byl jedním z mála, kdo zachoval chladnou hlavu a nadhled. Alespoň navenek vystupoval sebejistě. A především týmu od začátku věřil.

„Nejsme malověrní,“ vykládal po svém druhém nástupu na střídačku Svoboda, jenž byl na jaře odvelen k juniorce a na jeho místo přišel Antonín Stavjaňa.

Zbytek znáte.

Psycholog a trenér

Zlínský kouč doma v Luhačovicích snad s trochou nadsázky využil proslulé účinky léčebných pramenů ke vzkříšení zlínského hokeje, které následně předával dál. „Tlak byl velký, neúspěch byl hodně blízko. Práce je nyní lepší, hráči se cítí lépe, mají chuť do hry. Určitě je to příjemnější,“ povídal Svoboda, který po jedenácti zápasech Stavjaňu opět nahradil.

„Kluci se hodně uvolnili po změně trenéra, který jim dodal jistotu,“ vycítil brankář Marek Čiliak, který během tříměsíčního hostování také ke zlepšení výrazně přispěl přímo na ledě. „Trenér musí být vždy zároveň i psycholog,“ vysvětloval Svoboda, sám vystudovaný pedagog a bývalý obránce.

Herman: Na Vánoce jsem byl doma, ale raději bych hrál

Hokej

Drží tým v rovnováze

Tým musí držet v rovnováze. Zatímco v říjnu mužstvo povzbuzoval, nyní dává pozor, aby nelétalo někde v oblacích. „Pořád je to o tom mít srovnané myšlenky a vědět, co chceme,“ má jasno dvaapadesátiletý stratég.

Někdy bouřlivě gestikuluje rukama, co chvíli se nakloní k hráčům a předává pokyny. Jindy klidně stojí se založenýma rukama a pozoruje. „Někdy je impulzivní, což je ale potřeba. Umí zařvat, má náš respekt. Všichni ho poslouchají. Co řekne, se snažíme plnit. Kdo by to nedělal, dostane to sežrat. Tak to má být. Stejně jako dovede zařvat, umí i pochválit. Má všechno, co by kvalitní trenér měl mít. Je to, jak to má být, a i proto jsme tam, kde jsme. Rád pod ním hraji,“ vyznal se třeba útočník Jakub Herman.

Vztahy fungují

Zářným příkladem působení Svobody na tým jsou i následující věty Bedřicha Köhlera po vítězném zápase s Pardubicemi. „Dnes sedíte v kabině s tím, že jdete vyhrát zápas. Na začátku sezony jsme se báli, ať neprohrajeme,“ popisoval Köhler. „Plníme to, co nám říká trenér a funguje to,“ pochvaloval si Jan Dufek po posledním triumfu v Brně.

Co na komplimenty říká sám trenér? „Je to určitě dobré zjištění, že nám to funguje, vzájemné vztahy jsou dobré. Na druhou stranu i hráčům dáváme dost prostoru pro vlastní zodpovědnost, aby byl tým úspěšný. Bude dobré, když si z toho kluci vezmou, co je pro nás prospěšné,“ nabádá Svoboda.

Hokej se ve Zlíně dělá parádně, vysekl kompliment Čiliak

Hokej

Produktivní systém na míru skladbě týmu

Se 104 vstřelenými brankami jste pátý nejproduktivnější tým soutěže. Až za Zlínem jsou nyní ambiciózní týmy jako Liberec (103), Třinec (103), Mladá Boleslav (95) i Hradec Králové (81), jen o gól před Zlínem je Kometa Brno (105). „Tohle je odpověď na to, že defenzivu rozhodně nepodceňujeme, ale zároveň jsme schopni vyhrát více brankami, což se nám dařilo. Vypovídá to o tom, že nemůžeme předvádět jen destruktivní hokej. S ním bychom se k šesti gólům nedostali,“ ví Svoboda.

Přitom ještě občas jde zaslechnout stesky soupeřů nad typickou hrou Zlína – tedy defenzivní pasti ve středním pásmu. „Nám to nevadí. Cílem je utkání vyhrát. Jakým způsobem to uděláte, na to se nikdo neptá. Pokud si toho někteří všímají, vrací se i taktická varianta středního pásma. Nevrátili jsme se k tomu my první, ale úplně jiné renomované celky. Je to taktický boj. Všechno, co je pravidly dovoleno a vede to k cíli, můžeme využít,“ usmál se Svoboda, který zároveň hráče ani nepřetěžuje herními detaily jako jeho předchůdce a dává jim volnost.

Berani vyslali na branku vůbec nejvíc střel v extralize (1120), v průměru mají 32,49 střely na zápas. „Je fajn, že se nám vyplácí, že patříme k týmům, které střílí často. Tohle je výsledek. Když dáme 33 střel za zápas, odrazí se to i v produktivitě. Samozřejmě je to dobré, sluší nám to,“ lebedil si Svoboda, který zároveň zvedl také produktivitu týmu z průměru 2,5 branky na zápas za působení Antonína Stavjani na současných 3,3 gólu na utkání.

„Když víte, že tým je doma schopný dát pět a více gólů a venku třeba čtyři, hned se lépe hraje. Je to lepší, než hrát na jeden dva góly a doufat, že neinkasujete. Na začátku sezony tady přitom nebyl nikdo, kdo by dal víc gólů. Vše jsme hráli na jednu dvě branky, což nestačilo,“ vybavil si Herman.

Opravdu není spasitel?