„Za mě je to nemorální, navíc jsme jedinou zemí v Evropě, která má tato pravidla,“ zlobí se Zdeněk Sedlák, bývalý hráč, nyní trenér a také otec hokejisty, kterému právě „tabulky“ znepříjemnily život.

„Já se kvůli nim stal v Česku, po angažmá ve Spartě, v jeden čas „neprodejným“ zbožím a tak jsem musel posledních deset let hokejové kariéry strávit v zahraničí. Zde totiž taková nesmyslná pravidla neplatí,“ poukázal zlínský odchovanec. Stejné to bylo v případě jeho syna Zdeňka, který v 15 letech odešel hokejově růst do Finska.

„Strávil tam sedm let. Když odcházel z tuzemska, měl hodnotu něco málo přes sto tisíc, když se chtěl po sedmi letech, již v seniorském věku, vrátit, jeho mateřský klub požadoval tabulkovou hodnotu – okolo půldruhého milionu korun. Za co, když od 15 let do něj neinvestoval ani korunu? To je směšné,“ neskrývá rozčarování Sedlák a je rád, že se nakonec Zlín s Plzní dohodly na jeho extraligovém angažmá formou hostování.

Na nesmyslnost systému také poukazuje jeden z rodičů 12letého hokejisty. Když se před nedávnem rozhodl pro změnu, klub požadovat aktuální tabulkové odstupné 35 tisíc korun. Nakonec se dohodli na účinkování u „konkurence“ formou hostování „To nechápu. Navíc klub není jediný, kdo do něj investoval, navíc převážně z dotačních peněz z města. Abych svému synovi pomohl v růstu, i já jsem za různé dovednostní tréninky utratil desetitisíce korun. Nastavený systém je nespravedlivý a především z hráčů a rodičů dělá nedobrovolné vazaly,“ cítí Ivan Tomaštík ze Zlína.

Případné změně se nebrání ani v donedávna extraligovém klubu ve Zlíně, ale současně žádají nějakou úpravu, která nepovede jen k „vykrádání“ hráčů z klubů, kde dobře pracují s mládeží.

„Už před nástupem Aloise Hadamczika do čela hokeje zde padly první návrhy na zrušení tabulkových cen hráčů, přičemž v českém hokeji jsou proudy, které chtějí narovnání hokejového prostředí. Mě osobně to vždy přišlo logické, ale spravedlivě! Hlavně při přechodu hráče z malého do velkého klubu, aby později, když se hráč případně uplatní, měl malý klub zasloužený profit,“ konstatoval Tomáš Valášek, prezident zapsaného spolku, který se stará o mládež Beranů.

„Teď jsou podmínky nastavené tak, že jsou případy, kdy můžeme na výchově vydělat, ale i prodělat. Je zde i složitější otázka odchodu hráčů do zahraničí,“ poznamenal. „Nejjednodušší by asi bylo zrušit tabulky úplně, ať pracuje klub jak umí a rodič se rozhodne. Ale popravdě tato cesta není u nás příliš reálná, nejvíce by zasáhla malé kluby,“ vnímá šéf mládeže Beranů.

Vedení každoročně řeší několik případů žádostí mládežníků o změnu dresu. „Tabulkové ceny hráčů jsou realitou, ale vždy se snažíme dohodnout, najít nějaké řešení, třeba formou hostování. Nepamatuji si ale, že bychom někomu bránili v rozletu,“ dodal Tomáš Valášek.

Měly by se zrušit poplatky (tabulky) za výchovu hráčů?  ANO 
Je to sice radikální myšlenka, ale vzhledem k tomu, že v téměř celé vyspělé Evropě podobný systém neexistuje, je potřeba i v tomto směru srovnat krok.
Postupně.
Rozhodně je potřeba udělat kroky a opatření, která povedou k volnosti a svobodě mladých hokejistů, aby nebyli klubovými vazaly.
Ochota samotných klubů bude pochopitelně menší, operují faktem, že výchova každého hokejisty stojí nemalé finance.
To ano!
Na druhou stranu drtivá část těchto financí putuje z našich daní, formou různých dotací - z obcí, měst, krajů a dalších veřejných institucí.
Zejména v mladém věku by měli mít hráči, jejich rodiče možnost volby a ne platit desetitisícová odstupná. Ať už kvůli změně bydliště, nebo z jiných společenských či sportovních důvodů.
Je mi jasné, že škrtnout šmahem všechna pravidla nejde a nepůjde ze dne na den, na druhou stranu se můžeme inspirovat systémy jiných evropských svazů, vybrat to nejlepší a implantovat do českých poměrů.
V případě zrušení českých tabulek nějaký systém vytvořen být musí, rozhodně nesmí dojít k rabování klubů, které se věnují a dobře pracují s mládeží. Myslet je potřeba i na ty nejmenší a úspěšné, kterých rozhodně není málo!
Před českým hokejovým svazem stojí v tomto směru hromada práce, ovšem zavírat oči v tomto směru již nelze a návrh nového předsedy Aloise Hadamczika je první vlaštovkou.
Podaří se jí vůbec vzlétnout?
Já jsem optimista.