Pane trenére, jak byste zhodnotil zápas?

Hráli jsme, co jsme si řekli a jak si to představovali. Navíc se nám podařil vstup do utkání, rychle jsme se dostali do vedení. Byl to rychlý zápas nahoru dolů. Ubránili jsme hodně oslabení, jednou se dokonce dostali do brejku (Bedřich Köhler na začátku třetí třetiny v početní nevýhodě poslal Zlín do vedení - pozn. red.). Nakonec jsme vedli 4:2. Už to vypadalo velmi slibně. Hraje se však až do konce, soupeř to neuvěřitelně zvrátil v posledních vteřinách. Porážka nás mrzí, bod jsme potřebovali pro povzbuzení.

Nicméně takhle si představujeme, aby tým hrál, bojoval a snažil se. Tímto způsobem se dá pomýšlet na dobrý výsledek.

Prohráli jste v posledních vteřinách zápasu. Jak je to psychicky náročné?

Taková porážka nikomu nepřidá. Ani si nepamatuji, kdy bychom takhle prohráli. V historii to však nebude jediný případ. Nemáme čas smutnit. Pozítří doma máme další zápas s Vítkovicemi. Musíme se povzbudit v tom směru, co bylo správně a co nám fungovalo. Samozřejmě si také vytknout chyby.

Po vynucené pauze jste hned hráli se Spartou Praha, proti které jste rovněž vedli o dvě branky a nakonec prohráli. Jak tyto duely byly podobné?

Byly to jiné zápasy. Podobnost je v závěru, který pro nás nedopadl dobře. V obou utkáních se dají najít společné věci - dobrý pohyb, aktivita, hodně zakončení, čtyři góly. Bohužel ani dnes to nestačilo k bodovému zisku. Takový hokej však budeme chtít hrát v každém zápase.

V závěru zápasu jste odehráli přesilovou hru pět na tři. Chyběl vám oddechový čas, který jste si už nemohli vzít vzhledem k výzvě před třetí uznanou brankou Karlových Varů?

Ano chyběl. Právě to je ale rozhodnutí, které se musí udělat okamžitě. Vsadili jsme na to, že si vezmeme výzvu, že podle našeho původního domnění bylo gólu dosaženo v rozporu, což se nepotvrdilo. Těžko se k tomu vracet.

Nebyla to otázka oddechového času. Nenachystali jsme si tvrdé zakončení, jaké si přesilovka zasloužila. To však už nevrátíme.