„Tam jsme už jeli jako favorité a tuto roli jsme potvrdili. Letos jsme naopak odjížděli se skromnějšími cíli, ale jsem rád, že to tak úspěšně dopadlo,“ pochvaluje si Čech, jenž měl při svém prvním zlatu v družstvu mladších dorostenců například brankáře Roberta Hamrlu, obránce Pavla Mojžíše nebo útočníky Petra Mokrejše a Martina Špaňhela.
Zlín tehdy postoupil suverénně na finálový turnaj, kde porazil Litvínov i České Budějovice 5:3 a mohl slavit. „Tehdy mi dal Lukáš Zíb v zápase s Českými Budějovicemi gól z půlky hřiště,“ vybavil si někdejší extraligový brankář Robert Hamrla.
O tři roky později v sezoně 1995/96 zlínští dorostenci (nerozlišovalo se na starší a mladší) triumfoval podruhé, tentokrát pod koučem Zdeňkem Venerou, když porazili Ústí nad Labem, Pardubice, Kometu Brno a Plzeň. „Medaile a společná fotka mi ještě dnes visí u rodičů v pokoji,“ prozradil Tuček, jenž se tehdy v jednom týmu potkal mimo jiných i s obránci Tomášem Žižkou, Karlem Rachůnkem a útočníky Filipem Čechem, Ivanem Rachůnkem, Jaroslavem Balaštíkem nebo Jaroslavem Kristkem.
Někdejší extraligový brankář Zlína a Znojma zároveň odmítá, že by při jejich oslavách skončil někdo za výtržnictví jako ve čtvrtek dva mladí hokejisté. „Na závěrečné jsme sice měli pivo, ale trenér Venera byl proti a zakázal nám jej. Nedovolili jsme si něco porušit,“ přiznává Tuček. „Co kluci udělali, znehodnocuje výsledek, který dokázali. Navíc je to i špatná vizitka klubu. Tento incident nevrhá na zlínský hokej dobré světlo,“ myslí si.
Nejčerstvější vzpomínky na titul má útočník Zdeněk Okál mladší, který byl u třetího dorosteneckého triumfu před čtyřmi lety v sezoně 2006/2007, kdy vyřadili Kladno, Slavii a Vítkovice. „Byla to má první extraligová medaile. Ten rok jsme měli snad nejlepší partu, jakou jsem kdy zažil,“ vzpomíná na kolektiv kolem Jakuba Sedláčka, Tomáše Rachůnka, Lukáše Finsterleho nebo Dalibora Řezníčka.