Na dvou kempech jste měli 68 hráčů. Z jakého důvodu?
Abychom hráče blíže poznali. Minulý rok se konala jen jedna akce a to ještě částečně, nemohli jsme tak vycházet z přípravy loňské U-16. O klucích jsme si rozšířili přehled, který jsme měli. Bylo pro nás skvělé vidět širší výběr. Oproti jiným zemím nemáme takovou základnu.

Kolik hráčů do budoucna hodláte využívat?
Úplně se to říct nedá. Na jednotlivé akce vždy budeme mít 23, resp. 24 hráčů, přičemž bychom s kluky rádi vytvořili určité jádro týmu. Další dostanou šanci, aby se v mezinárodních zápasech ukázali. Je rozdíl mezi domácí soutěží a touto konfrontací.

Máte za sebou dva přípravné kempy. Co jste na nich vypozorovali?
Kempy byly krátké, trvaly dva a půl dne. Kluci proti sobě hráli dvě utkání, jednou dopoledne, poté odpoledne, k tomu jsme měli dvě tréninkové jednotky. Během zápasů byl vidět rozdíl ve vyhranosti, kluci ze zahraničí měli odehraný určitý počet zápasů. Pokoušeli jsme se také naťuknout systémové věci, které do sezony hodláme přinést a hrát. Času však bylo málo, zvládli jsme to pouze okrajově.

Jakub Šlahař ve svém posledním zápase uplynulé sezony proti Vítkovicím vstřelil branku, v první třetině se však ještě zranil. „Daný okamžik si moc nepamatuji, byl jsem vyplý – hlavou jsem o plexi cvakl do zátylku," přiznává Šlahař.
Novopečený otec Šlahař. Před manželkou musím smeknout

Jak byste se chtěli prezentovat?
Rádi bychom hráli otevřenější útočnější hokej. Má to své základy, měli bychom dodržovat určité věci. Je jiné hrát útočný hokej na velkém kluzišti a třeba na rozměrech NHL v Kanadě a Americe. Chtěli bychom vycházet z obrany, která je základ u všech mužstev.

Vyčnívá někdo ze současného týmu?
V mužstvech jsou většinou kluci, převyšují ostatní a budoucna budou nadprůměrní. Konkrétní hráče bych však nevyzdvihoval. Dle mých zkušeností není dáno, že když v U-17 bude hvězda, tak poté i v U-20, do té doby se může stát cokoliv – z průměrnějšího hráče může být nadprůměrný. Ukáže až čas.

Jak jste si zvykl na reprezentační výběr U-17?
Poslední tři roky jsem se pohyboval u mládeže U-19, U-20. Loni jsem měl na starosti skautování U-18 a U-20. Nějaký přehled jsem tak měl, jedná se o zajímavou práci – poznávám nové tváře, je to něco odlišného než v oddílu. Není to opřené o každodenní trénink, z trenérského pohledu mě to zajímá.

Ve výběrech U-19, U-20 jste vykonával pozici asistenta trenéra. Je práce s těmito o dva tři roky mladšími kluky v něčem odlišná?
Tehdy v U20 jsme zrovna měli výborné hráče okolo Martina Nečase, Filipa Zadina, kteří i když v té době už něco uměli, tak stále byli pracovití, disciplinovaní. Už téměř hráli chlapský hokej, většinou znají zásady tohoto sportu. Kluci v U-17 začínají, jsou tvární. Jde vidět, že něco chtějí dokázat. Kontaktují se s mezinárodním hokejem, nabírají velmi cenné a důležité zkušenosti.

Filip Weintritt
Bobry by mohl posílit bývalý produktivní talent Beranů

Jak se svými kolegy máte rozdělenou práci?
Rozhodně se jedná o spolupráci. Je to můj styl práce, jsem přístupný k debatě. Nikdo není takový, že by věděl vše. V případě nějaké debaty to však stejně nakonec budu muset rozseknout.

Chyběla vám práce hlavního trenéra?
Po době u oddílové práce to pro mě byla příjemná změna – v režimu, každodenní rutině. Celou sezonu to byl zápas, trénink, zápas, trénink. Tady máme kempy, turnaje, zápasy, není to v tak rychlém časovém sledu.

Nemáte tolik stresu…
Stres není takový jako v extralize, hlavně u U20. Mistrovství světa je o bytí a nebytí, o medaile. V oddíle je to celosezónní stres – aby mužstvo bylo připravené, odvádělo dobré výkony, sedm měsíců musí šlapat. Je to jiný styl práce.

Měli jste se zúčastnit World Hockey Challenge, nakonec bylo zrušeno. Je to pro vás nějaká komplikace?
Komplikace to přímo není, spíše škoda. V této kategorii se jedná o velký turnaj, měla tam být top mužstva Ameriky, Kanady, z Evropy Švédsko, Finsko. Co mám zprávy od kolegů, tak to má úroveň, jedná se o zápasy na vysoké úrovni, pro kluky by to byla zkušenost. Každý zápas na mezinárodní scéně je přínosem. Situace je však bohužel taková. Náhrada zatím není potvrzená, ve Finsku je však plánovaný turnaj evropských mužstev.

Jste spjatý se zlínským hokejem. Nemáte trochu obavu, že vám třeba bude předhazováno, jak vybíráte zlínské mladíky na úkor jiných?
Člověk se tomu neubrání. Mezi lidmi vždy bude nějaký prostor k diskuzi. Ani si nepamatuji, že by byli stoprocentně přesvědčeni na jednu či druhou stranu. Musíme počítat, že nějaké ohlasy budou.

Pro mě je důležité vybírat nejlepší kluky v ročníku, abychom je připravili pro výběry U-18 a U-20, které hrají důležité šampionáty a směřují do dalších let. Kromě turnaje v Kanadě, který se navíc nyní zrušili, takovou akci nemáme.