„Musíme se zase zvednout. Dva zápasy po sobě zahrát špatně nemůžeme, tým musíme táhnout góly,“ uvědomuje si Honejsek, který se po letech na pozici středního útočníka vrátil na křídlo.

„Před sezonou jsem říkal, že je mi to jedno, kde budu hrát. Zkoušel jsem v přípravě na centru i na křídle a bylo to padesát na padesát. Nemám vyhraněný názor, kde se cítím lépe,“ tvrdil po včerejším tréninku 28letý odchovanec prostějovského hokeje.

Z hlediště však působí na křídle uvolněněji, může se soustředit na svůj výkon, zatímco na centru musí tvořit hru. „Je pravda, že jsem si tohle také říkal. Ale pravda to vůbec není,“ dušoval se Honejsek.

„Přijde mi, že bruslím stejně nahoru i dolů i na centru, jen jsem v jiné pozici. Dnešní hokej se už hraje i stylem, že kolikrát jsem první vzadu i já. Vůbec mi nepřijde, že bych měl větší volnost. Možná to jen vypadá z hlediště. Občas mě to vynese do míst, kde jsem hrával jako centr a můžu se pohybovat celoplošně. Na to si možná musím dávat pozor, že mě to žene tam, kde bych neměl být,“ myslí si mistr se Zlínem z roku 2014.

Ti tři společně odehráli zatím tři zápasy, souhra si pořád sedá. Své možnosti však naznačili nejen v Brně, ale i Karlových Varech. „I tam to bylo dobré, s Vítkovicemi to už bylo horší,“ uznal Honejsek, který už poznal, co třicetiletý švédský forvard Palmberg dokáže.

„Je šikovný. Na to jak je malý, má suverénně nejdelší hokejku v lize. Dokonce ji má další než Kuba Ferenc. Je šikovný, s takhle dlouhou hokejkou si dokáže puk prohazovat mezi hráči. Dobře se na něj dívá,“ přiznal s úsměvem Honejsek.

Po lotyšském útočníkovi Bukartsovi hraje s druhou zahraniční akvizicí. „Jsou úplně jiní. Buky byl víc zakončovatel, víc se tlačil do střely. Rickard se snaží víc tvořit hru, rozvážet útoky a držet se víc na puku,“ všiml si Honejsek, kterého především nedělní prohra s Vítkovicemi dost mrzela.

„Je to škoda, měli jsme na víc. S Vítkovicemi jsme neproměňovali šance. Zápasů nás čeká ještě dost, ale už víme, že s Olomoucí bodovat musíme. Ani jeden zápas jsme nebyli horší, největší problém byla koncovka. Nedali jsme tolik šancí, že to až bylo vtipné. Ze zimáku jsem v neděli odcházel naštvaný. Dřeli jsme, ale štěstí se od nás v poslední minutě odklonilo. Je to škoda, ale už je to pryč. Možná ještě v pondělí to v nás hlodalo, ale zápasů je moc, nemůžete se v nich ani po vítězných ani prohraných moc babrat. Soustředíme se na Olomouc,“ reagoval Honejsek, se sedmi kanadskými body (2+5) nejproduktivnější hráč Zlína v přípravě.

Bodově se Honejsek prosadil v obou úvodních zápasech. Na asistenci z Karlových Varů navázal gólem s Vítkovicemi na průběžných 1:2 na konci druhé třetiny.

„Byla tam ztečovaná střela, některé naše šance byly víc vyložené, než můj gól. Nějak jsem to chtěl dostat na branku, ale udělal jsem dvojdotek o svou hůl, protože jsem měl myšlenku jet i za branku a nakonec jsem to vystřelil. Štěstí v tom nebylo, máme jasně naordinované, že puky musí jít do brány,“ hlásí Honejsek.