Kliknutím zvětšíteJenže potvrzení hokejovému útočníkovi Petru Holíkovi, který nedohrál nedělní zápas s Ruskem, vystaví až v úterý lékaři.
„Byl bych docela smutný, kdybych nejel kvůli blbosti, když už jsem se do nominace dostal,“ přiznal v pondělí dopoledne v rozhovoru pro Deník Holík, který se v pondělí na skok zastavil ve zlínské kabině i doma.
Jak se cítíte?
Zatím mě to bolí. S doktory jsem ještě nemluvil. Dnes (v pondělí) jedu do Prahy na vyšetření. Uvidíme, zatím nevím, co s tím mám. V úterý budu vědět víc.
Co se vlastně stalo?
Měl jsem puk v útočném pásmu, který jsem odehrál. Nějaký hráč mě tam dohrál a špatně jsem se tam skroutil u mantinelu. Hráč mě tam přivřel, zkřížily se mi ruce, byla to taková rána na hruď, že mě to hned začalo bolet.
Věděl jste hned, že je zle a účast na šampionátu je v ohrožení?
Věděl jsem, že střídání nedohraju. Špatně se mi dýchalo, takže jsem poté i ze zápasu odstoupil. Zatím nevím, jak je to vážné. Ale doufám, že ne a mám tam jen nějaký skřípnutý nerv. Snad se žebra dají dohromady.
Navzdory zranění jste v nominaci. Je to splněný sen?
Je sen každého hokejisty si na mistrovství zahrát. Jsem rád, že se to letos povedlo a jsem za možnost šťastný. Teď je pro mě důležité zdraví, abych se dal do kupy a mohl tam jet. Byl bych z toho docela smutný, kdybych nejel kvůli blbosti, když už jsem se do nominace dostal. Radost mi kazí zdravotní problém, který mám. Budu doufat, aby vyšetření dopadla dobře.
Měl jste nějaké signály nebo nějaký pocit během posledních dnů, že byste se do nominace mohl dostat?
Ne, nikdo mi nic neříkal. Ani se to neřešilo a ani já sám jsem se tím nezaobíral. Už jsem říkal, že řeším konkrétní zápas. A pak se vše nějak rozhodne. Na ledě jsem dostával hodně prostoru, byl jsem vděčný, že můžu hrát v první lajně s Vorasem (Jakubem Voráčkem) a Červusem (Romanem Červenkou – pozn. aut.). Turnaj jsem si užíval.
To podle výkonů bylo vidět. Necítil jste ale i nervozitu nebo zodpovědnost, že vedle sebe máte hvězdné spoluhráče?
Ne, vůbec ne. S Červusem jsem už nějaký zápas hrál i vloni, věděl jsem, co od něj čekat. Je to pohodový kluk. Před prvním zápasem jsme si řekli nějaké detaily. Myslím, že to šlo. Nervózní jsem nebyl. Kdyby ano, v první lajně bych moc dlouho nevydržel.
Jakub Voráček vás pak v rozhovorech zasypal komplimenty. Potěšilo to?
Samozřejmě to potěší, ale nijak extra jsem to neřešil. Spíš mi chodily zprávy ve stylu: Voráček tě chválil a podobně. My si to řekneme, pochválíme se navzájem mezi sebou a v novinách to nijak extra neřešíme.
V posledních dnech se řešil i váš odchod do Čerepovce, dlouho jste čekal na potvrzení nominace, kterou navíc nyní kvůli zranění nemáte jistou. Jsou to pro vás hektické dny?
Ani ne. Čerepovec jsem v hlavě vůbec neřešil, nechal jsem to na agentovi. Jen mi pak došla zpráva, že mám jít podepsat smlouvu. A to bylo všechno. Soustředil jsem se na nároďák.
Jasně, ale musel jste vybírat z nabídek, které jste měl údajně minimálně dvě nebo tři…
Něco dalšího tam bylo. Ale nevybíral jsem si. Spíš se řešily varianty a detaily, které mi řekl agent. Poté už se jen čekalo, kdo pošle hotovou smlouvu. Na konci se už jednalo jen s Čerepovcem a řešily se podmínky. Když to klaplo, byl jsem rád, že to mám za sebou.
Konzultoval jste Čerepovec především s Miroslavem Blaťákem, který se do Zlína vrátil právě z vašeho nového klubu?
Ano, ale už během sezony. Měl jsem zprávy, že o mě mají zájem, tak jsem se jej na pár věcí ptal. Ale tehdy jsem ještě moc informací neměl. Po podpisu smlouvy jsem se ptal i Michala Jordána, jak to v KHL funguje. Ale i Bláta jsem se neptal jen na Čerepovec, ale celkově na ligu. Navíc v nároďáku hraje polovina kluků v Rusku. O lize mám dostatek informací.
Už se těšíte na novou výzvu?
Jasně, chtěl jsem zkusit zahraničí, vyšlo to na Rusko. Je otázka, jak dlouho vydržím. Můžu tam strávit dva roky, které mám podepsané, domluvit se na novém kontraktu nebo se i vrátit. Ale také se můžu sbalit po měsíci. To se uvidí. Jsem rád za zájem.
Ve Francii je kvůli hrozbě terorismu vyhlášen výjimečný stav. Obavy o svou bezpečnost v Paříži nemáte?
Ne. Jedeme tam hrát hokej na mistrovství světa, neřešíme, co tam je a není. To by tam nemohl jet nikdo. Neřešíme okolnosti kolem.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
