Do kádru vedeného koučem Alešem Totterem přišel hráč s extraligovými zkušenostmi z Vítkovic na sklonku minulého roku. Beranům se totiž už od začátku absolutně nedaří a v současnosti jim patří až dvanáctá prvoligová pozice. Hůř jsou na tom už pouze šumperští Draci a béčko Pardubic. Jak vlastně k poměrně rychle vyřešenému přesunu došlo?

„V očích Zlína jsem byl nechtěným hráčem, takže mě nabídli na trhu Chance ligy a Prostějov se ozval jako první. Projevil také velký zájem, což mě o to více přesvědčilo. Navíc jsem tady už hrál kdysi v devatenácti letech a začínal zde v podstatě svou seniorskou kariéru," vysvětluje borec, který ve svém předchozím valašském působišti nasbíral ve třiceti zápasech šestnáct bodů za pět branek a jedenáct asistencí.

„Prostředí tady tudíž znám, byť se toho hodně změnilo. Jsem také rád, že jsem se mohl přestěhovat zpátky do Ostravy a tady dojíždět," dodává s viditelnou spokojeností.

Velice se mi ulevilo

A jak vidno, změna prostředí rodákovi z Ostravy viditelně prospěla. Na ledě je vidět a je téměř u všeho podstatného. „Musím říct, že se mi velice ulevilo. Jak psychicky, tak i fyzicky. Chtěl jsem za Zlín bojovat dál, ale nebylo mi to umožněno. Moc se k tomu vracet nechci. Můžu k tomu jen říct, že už je to za mnou a klubu přeji, aby se ze spodku dostal co nejvýše. Nepřeji nikomu nic špatného," komentuje svou již uzavřenou kapitolu hráčského života.

Nějaké obavy jsem měl již předem

Přijít před sezonou do klubu s ambicemi na postup do extraligy a potom se dlouhodobě plácat na hraně samotného postupu do předkola play-off jistě není nic záviděníhodného. Jak sám Illéš na tento nečekaný vývoj reagoval? A byl skutečně tak nečekaný?

„Samozřejmě mě to překvapilo, ale když jsem byl trošku do dění v klubu zatažen, lehké obavy jsem začal mít už předem," přiznává a ihned ještě na závěr dodává: „Podle mě měly přijít změny hned po sestupu. Přišly ale až poměrně nedávno. Uvidíme, jak jim to půjde."

To, že Illéšova slova o zlepšení psychiky nejsou jen sportovní frází pak svědčí i fakt, že během pouhých čtyř zápasů dokázal do branek svých soupeřů nasázet již dva góly a u stejného počtu pak asistovat. V zápase proti Sokolovu gólem a asistencí v podstatě režíroval obrat v posledních minutách z 0:1 na 2:1, proti Litoměřicím pak stejná bilance k bodům nevedla. Na konci první třetiny sice poslal Jestřáby do vedení, to ale společně se spoluhráči nakonec neudržel.