„Fyzicky se cítím docela dobře, tak na sedmatřicet. Psychicky už na těch čtyřicet,“ připustil Veselý, jehož významné životní jubileum vychází na středu.

„V reprezentační přestávce udělám menší oslavu s rodinou a nejbližšími kamarády,“ plánoval Veselý, který chystá hostinu také do zlínské kabiny.

„Už jsme se s kluky domlouvali, udělám asi větší svačinu. Ale ještě to musíme promyslet. Času tam moc není. Podává se, co si kdo domluví. Buď nějaké maso, nebo větší svačiny než normálně,“ popisoval Veselý, který ve své bohaté kariéře získal tři mistrovské tituly.

Nejdřív se Vsetínem v roce 2001, následně o tři roky později už doma ve Zlíně a totéž si zopakoval za deset let. K tomu si třikrát zahrál také finále v letech 1999, 2005 a 2013.

„Z tohoto hlediska to byla asi úspěšná kariéra,“ ocenil.
Borec, který odehrál 1131 zápasů v extralize, se už připravuje na svou derniéru.

„Momentálně cítím, že je to poslední sezona. Ale uvidím až po sezoně, kdy se definitivně rozhodnu. Zatím to vypadá, že kariéru asi ukončím. Ale nechci se už rozhodovat nyní,“ nechává si pootevřená zadní vrátka.

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ GÓL

„Asi ten se Vsetínem, když jsme hráli na Spartě. Za stavu 3:1 jsem ,tuším, dával na 4:1. Bylo to někdy před koncem zápasu. Pomohl mi k prvnímu titulu. Na tento gól si vzpomínám nejvíc,“ vybavil si Veselý svou trefu ze čtvrtého zápasu finálové série z roku 2001.

Šest minut před koncem celé série odšpuntoval poslední mistrovské oslavy Na Lapači. Na gól mu přihrával Martin Paroulek.

„Když si malý pouštěl nějaké záběry z minulosti, zrovna tento gól jsem tam viděl. Ten si asi nejvíc vybavuji,“ podotkl.

„Pak si vzpomínám na gól, když se otevírala Sazka aréna, se Slavií ve finále v roce 2004. Vyhráli jsme 1:0 a já vstřelil jediný gól,“ vybavil si čtvrtý zápas série, kdy Zlínu zajistil vedení 3:1 trefou ze 43. minuty.

NEJCENNĚJŠÍ ÚSPĚCH

„To nejde říct. Každý titul byl něčím výjimečný. Jak první v roce 2001 se Vsetínem, poté o tři roky později vůbec první pro klub ve Zlíně. A následné oslavy po tomto titulu byly daleko větší než v roce 2014. Ale to zase bylo s Čájou (Čajánkem). Povedlo se to po sezoně, kdy jsme prohráli ve finále s Plzní a hned následující rok jsme finále vyhráli. To bylo také krásné.“

NEJSILNĚJŠÍ ZÁŽITEK

„Ten zažívám skoro každou sezonu. I když se nedaří a poté vyhrajeme nějaký důležitý zápas, který potřebujeme vyhrát. A nemusí to být vyloženě ani pěkný zápas. Stačí mi, když ho tým vybojuje. Tohle nejsou zážitky, spíš důležité momenty, když se něco podaří zlomit. Nebo nějaký zápas dokážeme otočit. To je pro mě silnější než nějaká série výher.“

NEJKRÁSNĚJŠÍ GÓL

„Já dávám všechny krásné góly,“ rozesmál se Veselý.

„Když mám ale zmínit pěkné góly, tak spíš po pěkných kombinacích nebo narážečkách. Vybavuji si jich pár, když jsme hráli s Čájou (Čajánkem) nebo Honejsem (Honejskem). A je jedno, kdo z nás ho dal. Takové góly se mi líbí víc než sóla. Ale takových gólů jsme dali hodně i s Lešounem (Leškou) a Balážem (Balaštíkem).“

NEJKRÁSNĚJŠÍ DÁREK

„Asi demižon slivovice.“

NEJVÁŽNĚJŠÍ ZRANĚNÍ

„Ta jsem měl dvě. Nejdřív v Českých Budějovicích přetržený křížový vaz v koleni. A v minulé sezoně rameno. Jinak mi zdraví docela drželo, až na pár šrámů jsem to zvládal dobře a doufám, že už to dohraju ve zdraví.“

DVA HATTRICKY

Zlínský kapitán dal během své kariéry dva hattricky. Poslední se váže k 14. březnu 2013, kdy ve 3. zápase čtvrtfinále play-off ve Vítkovicích třemi góly mírnil porážku 3:4. „To si vybavuju, když mi to vy novináři připomenete,“ přiznal Veselý.

„Ještě jsem dal proti Plzni. Vyhráli jsme 3:0 a já dal všechny tři góly,“ vzpomněl si na zápas 18. kola základní části z 28. řijna 2003.