Vstupujete do své poslední sezony?
Uvidím, jak se bude dařit týmu i mně, jak bude držet zdraví a jaký bude zájem. Nechci na začátku sezony říkat, jestli je to pro mě poslední sezona. Všechno je otevřené.

Takže nemůžete vyloučit, že byste si ještě další sezonu přidal?
Nevylučuji. Před sezonou nechci oficiálně nic vyhlašovat.

Čekal jste, že budete hrát tak dlouho?
Nečekal. Počítal jsem, že zhruba do pětatřiceti by se mi to mohlo podařit. Ale že o mě bude zájem i v pozdějším věku, jsem nečekal. Jsem za to rád.

Zdraví vám drží?
Musím zaklepat, že je dobré. Od zdraví se všechno odráží. Když není, v tomto věku už to nenatrénujete. Jsme dobře připravení, a když se stane nějaké zranění, už budeme těžko něco dohánět. Doufejme, že sezona proběhne v pohodě.

Vloni jste odehráli jubilejní padesátou sezonu Zlína v nejvyšší soutěži, letos klub slaví devadesát let. Je to příjemné být součástí?
Je pěkné, že u toho můžu být. Jsou další mety, každý chce jít za nějakým cílem. Do sezony bez něj jít nechci. Proto máme týmové, ale i osobní, které se pak budou odrážet od toho, jestli budu v kariéře pokračovat, nebo ne.

Je pro vás čím dál těžší hrát hokej?
Musím přiznat, že je. Člověk se musí připravovat od mládí a starat se o své tělo. Říkám mladším hráčům, že i oni můžou odehrát delší kariéru. Mám nějaký svůj recept, ale jestli funguje, těžko říct. Ale cítím se dobře, takže asi ano.

Říkal jste, že hokej se zrychluje, bude se tedy věk hráčů snižovat?
Asi jo. Bude pro starší hráče daleko těžší se v hokeji prosadit. Trošku mi z ledu mizí hokej, který se hrál hlavou. Bylo tam nějaké hokejové myšlení. Dnes se to mění víc. Puky se honí, je to o rychlosti a nějaké výbušnosti hráčů, kterou už starší hráči nemají. Proto to asi spěje k tomu, že se bude věk zkracovat.

Jak se v současném hokeji orientujete? Hrají vaše zkušenosti nějakou roli?
Samozřejmě, ale musím být na tom i dobře rychlostně. Jinak bych nestíhal. Pouze zkušenosti vám nepomohou. Snažím se na sezonu být připravený, abych rychlost neztratil. Začátek sezony pro mě bude nejtěžší. Hráči jsou nabití, mladí budou lítat. Všichni jsou silní a nabití. Proto se vždycky říká, že starší se rozjíždí pomaleji. Když se sezona rozjede, už můžete využít svých zkušeností. Proto jsou někdy lepší v závěru sezony.

Nechybí vám nyní v kabině vaši vrstevníci jako Ondřej Veselý nebo Jaroslav Balaštík?
Samozřejmě že ano. Je to horší. Ale pár kluků tam ještě zbylo. Stejně starý je David Nosek, rozumím si i s Pavlem Kubišem nebo Jirkou Ondráčkem. Už jsou to kluci, co mají rodiny, dá se s nimi bavit o dětech.

S mladšími se nebavíte?
Snažím se pochytat věci, co řeší mladší kluci. Jinak by to ani nešlo…

Ale moc jim asi nerozumíte. Oni mají svůj svět, ne?
To je pravda. Už na to nahlížím i z pohledu rodiče. Jsem otec třináctiletého syna. Ten mi taky říká tati, dnes je to už takhle. A musím nějak jít s dobou. Nejde se zastavit. Ale je to čím dál těžší se v kabině orientovat.

Co říkáte na Edgarse Kuldu, v přípravě se šesti góly nejlepšího střelce týmu?
Charakterově super kluk. I mimo led se docela bavíme, sedíme v kabině kousek od sebe. Diskutujeme o hokeji a občas mu pomáhám překládat, co říkal trenér, aby věděl, co vysvětluje a po hráčích chce.

Roberts Bukarts byl docela učenlivý, dokonce chodil na hodiny češtiny. I Edgars Kulda už pochytává česká slovíčka?
Buky byl učenlivý. Ralfs začal až poslední dobou. Už jde také hodně vidět, že se snaží česky mluvit. Což je super. Už je tady přece jen déle a taky na tom pracuje. Edgars se zatím oťukává. Ale i angličtina je v pohodě. Nemá problém se v kabině domluvit.

To už je čtvrtý hráč z Lotyšska, co prochází Zlínem. Co myslíte, že jim tady sedí a vyhovuje?
Je možné, že jim sedí rodinný klub, ve kterém hraje spoustu odchovanců. Není to tady takové, že si každý přijde odjinud, stará se jen sám o sebe. My se naopak snažíme, aby kluci do týmu zapadli a aby měli vytvořené podmínky pro hokej. Ať chceme nebo ne, potřebujeme je. Nejde zase hrát se samými odchovanci. Nemáme tak silný kádr, abychom nemuseli přivést kluky odjinud. Naopak jsme rádi, že nám kluci pomůžou. Za všechny nové kluky můžu říct, že zapadli dobře. Teď je potřeba, abychom se chytili provazu a tahali za něj.

Kdybyste zopakovali loňskou základní část, vládla by spokojenost?
Určitě jo. Jak říkalo vedení i trenér, chtěli bychom být i lepší. Aby naše výkony měly stoupající tendenci. Nejde si říct, že play-off nějak odehrajeme. Pak je to škoda. Sérií člověk moc ve své kariéře neodehraje. Když už se tam dostane, je škoda svou šanci nevyužít a nejít co nejdál. Musíme si hlavu nastavit. Cíle si můžeme říct po první čtvrtině, jak budeme hrát a na jakých pozicích. Nejde říct, že budeme v desítce.

Zrovna vy jste však odehrál nejvíc zápasů v play-off, zatím 184 utkání…
Právě že jsem si je v kariéře užil. Proto klukům tvrdím jednu věc, že když už jsme tam, aby nelitovali, když ze série vypadnou. Třeba tomu nedali tolik, co by mohli. Když si člověk splní základní cíl, aby šel za dalším. Šancí vyhrát ligu je strašně málo.

Vloni touhle dobou bylo ve Zlíně poměrně negativní prostředí, někteří novináři i odborníci vás odepisovali rovnou do baráže. Letos je poměrně klid. Máte větší klid na práci?
Vloni mně to přišlo mediálně hodně propírané. Ale jinak to šlo mimo nás. Osobně jsem to moc necítil, záleží, kdo jak často si články a předsezonní prognózy přečte. V kabině se už těšíme na začátek. Doufejme, že trefíme start a sezona pro nás bude úspěšně probíhat. Nepopírám, je to něco jiného. Můžeme se soustředit jen na hokej a nic jiného neřešit.