„Chodím na rehabilitace a pomalu se dávám do kupy. Rameno ale stále není stoprocentní. Pořádně ještě nemohu třeba střílet. Hrát ještě nesmím, takže se snažím dohnat alespoň fyzičku. Uvidíme, jestli vůbec stihnu play off,“ obává se 20letý forvard.

Na kolik procent vidíte, že vyřazovací boje stihnete?

Zatím se šance přesně odhadnout nedá, ale předběžně bych to viděl padesát na padesát. Jde především o můj pocit. Rameno musím obalit svalem, protože kdyby do mě opět někdo vletěl, tak by to bylo hodně špatné. Chci jít do zápasu stoprocentně připravený, abych neměl problémy do budoucna.

Co vám průběžně říkají lékaři?

Je to přesně tři týdny, co se mi zranění přihodilo. Vidí to celkem dobře. Ale žádnou prognózu, která by naznačila, kdy bych se mohl vrátit, mi zatím říct nedokážou.

Nosíte ještě ortézu?

Ano, pořád. V první ortéze jsem se moc dobře necítil, proto mi před rehabilitacemi dali speciální, která rameno táhne do jamky, ze které se mi tehdy vyhodilo. S ortézou je to dobré, ale třeba doma ji nosím jen málo. Protože mi překáží, snažím se už s ramenem intenzivně cvičit.

Můžete už ruku posilovat?

Nemohu ji moc ještě zatěžovat. Ale dělám s ní takzvané tlakové cviky, aby nebyla tři týdny bez pohybu. Ochabla by a než bych ji rozhýbal, trvalo by to půl roku. Vyloženě ji ale zatěžovat zatím nemohu.

Slabou náplastí na zranění pro vás bylo, že jste mohl intenzivněji sledovat olympiádu…

Už jsem potřeboval na led. Pro každého sportovce je lepší, když se trochu hýbe. Ale olympiádu jsem sledoval, především hokej. Samozřejmě i Martinu Sáblíkovou, Lukáše Bauera a další sportovce. Konkrétně jsem se díval na Rusy s Kanadou, což byl výborný hokej pro diváka. Škoda, že nepostoupilo naše národní mužstvo. Zápas s Finy rozhodl jeden nešťastný gól. Vyloženě jako neúspěch bych to asi neviděl. Každý čekal, že v turnaji půjdeme co nejdál, ale stalo se.

Vstával jste i v noci na vybrané zápasy nebo závody jiných sportů?

Pravidelně ne, protože se hraje ve dvě nebo ve čtyři hodiny ráno. O půl druhé jsem ještě vstal, ale ve čtyři jsem se už nedonutil a chtěl jsem se vyspat. Po včerejšku, kdy jsem byl poprvé na ledě, jsem byl hodně unavený. Z našeho zápasu s Finskem jsem proto viděl až poslední třetinu.

Co jste kromě sledování olympiády ještě podnikal?

Původně jsme chtěli s rodiči někam vyjet, ale bohužel zranění vše zkomplikovalo. Snažil jsem se proto, s výjimkou prvního týdne, kdy jsem měl nařízen klid, chodit alespoň ven.