„Jsem rád, že jsem se do toho dostal, hrálo se mi dobře,“ líčil své dojmy 30letý Vlach, jehož zvláštní sezona skončila předčasně kvůli pandemii koronaviru a nařízenému omezení pohybu.

Přiznejte, nenudíte se už doma?

(Pousměje se) Mám tříletou dceru, takže ani ne. Ale člověk je furt doma. Ale s ní se člověk nenudí. Je to dvousečné.

Sledujete současné dění, nebo hledáte spíš cesty, jak stresu a panice uniknout?

Určitě sleduji. Člověk je závislý na informacích, takže se dívám, co je nového.

Snažíte se nějakým způsobem udržovat v kondici aspoň doma?

Momentálně ne. Vzhledem k tomu, že se sezona ukončila, tak je to spíš ve fázi jako po každé sezoně. Člověk si chce užít volno po dlouhém roce. Letos to bylo sice trochu kratší, ale chci si odpočinout.

Sezona vám skončila v době, kdy jste se po příchodu do Vsetína rozehrál a bodoval. Není smůla o to větší?

To člověk neovlivní. Ve Vsetíně jsem se rozehrál, to je pravda. Hrálo se mi dobře. Cítil jsem i šanci, že můžeme pár týmů potrápit a bojovat o horní příčky. To je to, co mě spíš trápí. Ambice tam jsou, nahoru chceme jít.

Sám jste při svém příchodu říkal, že potřebujete nabrat sebevědomí, rozehrát se. Když se vám to povedlo, sezonu vám ukončil předčasně koronavirus.

Nebudu říkat, že to tak není. To bych lhal. Chtěl jsem se Vsetínem udělat úspěch, jít nahoru. To byl cíl a důvod, proč jsem se tam rozhodl jít. Doufám, že se nám to povede v další sezoně. Mrzí mě to, že jsme se o postup nemohli poprat jako tým. Sám za sebe jsem rád, že jsem se do toho dostal. Tahle sezona byla jiná, než ostatní.

Klub vám na základě současné situace zkrátil výplatu za duben v průměru o padesát procent. Je to pro vás optimální řešení krizové situace?

Jo. Každý tu situaci musí nějakým způsobem brát. Mohlo to totiž zřejmě dopadnout i tak, že bychom nedostávali nic jako v jiných klubech. Kompromis v tomto ohledu je férový na obě strany.

Některé kluby jako v Hradci Králové, nebo Chomutově svou situaci řešili razantně vypovězením smluv…

Vím to. Ve Vsetíně to tak ale nebylo. Vedení klubu Dan Tobola s Radimem Tesaříkem situaci řešili se sponzory. Je dobře, že to vyřešili tuto cestou. Uvidíme, co bude dál.

Ve Vsetíně jste se výpovědí neobávali?

Ne, to se nemyslím. Jsem rád, že to dopadlo, jak už bylo řečeno, formou dohody. Výpovědi se neřešily. Ale jsem trochu v ústraní, s vedením jsem jen v telefonickém spojení. Každý všechno řešil osobně, proto nemůžu mluvit za všechny. Co jsme s kluky v kontaktu, jsme rádi, že jsme se dohodli.

Rozumíte klubům, že i k takovým opatřením musí přistoupit?

To je otázka na každého zvlášť. Je to o formě dohody. Ale kluby zase musejí brát v potaz, že je to naše jediná obživa. Ve smlouvě to dané nějak je, otázka formulace vyšší moci je pak asi na někom jiném. Evidentně se i k těmto krokům uchýlit mohou. Zkrácení výplat způsobem, jakým to udělal Vsetín, je v tuto chvíli asi optimální. Nedat úplnou výpověď, ale snažit se dohodnout.

Smlouva vám pokračuje, podepsal jste dlouhodobější kontrakt. Cítil jste, že je čas se usadit a nependlovat mezi kluby?

Samozřejmě ano. Uchýlil jsem se k tomuto rozhodnutí i s ohledem na to, že už mám rodinu. Jsem tady zkrátka doma. Samozřejmě sezona byla všelijaká. V létě jsem se špatně rozhodl jít do Plzně. Zájem v Karlových Varech byl, ale rozhodl jsem se jinak. Dostal jsem však jinou roli, na jakou jsem byl zvyklý. Moc mi nesedla. Následně jsem byl převelený do Pardubic, které o mě stály už delší dobu za působení pana Kverky. Přišel jsem tam za vedení a trenérem, kteří mě chtěli. Během dvou dnů se vše vyměnilo. Bohužel se všechno špatně sešlo. Přemýšlel jsem nad tím, jestli má cenu se ještě někde handrkovat. Vsetín projevil zájem, já jej opětoval, protože se tam cítím dobře. Byl bych rád, kdyby byli nahoře.

Jste zvyklý hrát přesilovky, být produktivní. Co po vás chtěli v Plzni?

Tam svůj hokej mohlo hrát jen pár lidí. Zbytek byli za dělníky. Plzeň je na tomto stylu založená. Kluci kolem Milana Gulaše pak tvoří přesilovky. V tomto jsem měl ve Varech daleko větší prostor a tím týmu i pomoct. Ale v dnešní době musí být hráč komplexní, proto se nechci vymlouvat. Bylo mi řečeno něco jiného, než jsem očekával. Proto to možná nevyšlo.

V pondělí klub oznámil, že končí trenér Dopita. Jedním z adeptů by mohl být i váš otec Rostislav. Co byste říkal opětovné spolupráci?

Zatím je to předčasné o tom mluvit, ani nevím, koho mají v hledáčku. Pro mě je to dvojsečná situace. Na jednu stranu bych byl rád, kdybychom se zase po delší době zase sešli. Ale na druhou stranu jsem kdysi od toho ze Zlína odešel. Už to nevyhledávám, ale tohle nezáleží na mně. Necháme to osudu.