VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vladimír Hudáček: Rekord? Něco jsem chytit musel

Zlín – /8. DÍL SERIÁLU Nejsilnější momenty v historii zlínského hokeje, SOUTĚŽ/ Jeho extraligový rekord neprůstřelnosti odolává, už téměř sedmnáct let. Na přelomu září a října roku 1999 byla zlínská branka střežená gólmanem Vladimírem Hudáčkem nedobytnou pevností. Přesně dlouhých 262 minut a 51 sekund. Tedy více než čtyři hodiny ševci tenkrát neinkasovali a zlínský gólman, který nebude chybět na páteční exhibici legend, si připsal kolem stovky úspěšných zásahů.

31.8.2016
SDÍLEJ:

VLÁÁĎA HUDÁČEK, skandovali zlínští hokejoví fanoušci na přelomu století. Po odchodu Jaroslava Kameše měli nového hrdinu, rodáka z Českých Budějovic přijali za svého.Foto: DENÍK/archiv

V osmém díle seriálu Nejsilnější momenty v historii zlínského hokeje přinášíme rozhovor s někdejším hokejovým brankářem Zlína Vladimírem Hudáčkem, který v roce 1999 dlouhých 262 minut a 51 sekund neinkasoval gól a stále je extraligovým rekordmanem.

„Těch nul si vážím. Něco jsem chytit musel," usmíval se při rozhovoru pro seriál Deníku Hudáček, který dnes pracuje jako hokejový agent.

Jak dlouho podle vás může při dnešním stylu hokeje odolávat?

Tak to netuším. Když se brankáři bude dařit a tým mu bude pomáhat, budou mít jako celek trochu toho štěstí, může se rekord překonat už třeba v pátém kole. Je potřeba ale zmínit, že můj rekord není úplně čistý. V té době nám trenér Stavjaňa s Ríšou Hrazdirou dal jasná pravidla: dva zápasy chytáš ty a dva zápasy chytá Ríša. Bez rozdílu, jak zápas dopadne, říkal nám. Je to pro gólmana důležité, že se mu věří v dalším zápase, i když minulý zápas třeba prohrál. Tonda byl a je výborný psycholog. Fungovalo to dokonale. Aspoň já to tak cítím.

Tehdy jste říkal: „Nejde o to, abych vychytal nulu. Důležitější je, že vyhrajeme." Vážíte si nul a rekordu nyní s odstupem času víc než během aktivní kariéry?

Důležitý je výsledek týmu. Protože jako jedinec v kolektivním sportu nic neznamenáte. Možná to dnes není vštepováno hráčům jako to nejdůležitější! Těch nul si samozřejmě vážím, něco jsem musel chytit, když na konci zápasu byla nula. (úsměv) Ale stále vyhrál tým, ne brankář. Když dá útočník hattrick, tým vyhraje 3:0, tak také nevyhrál ten útočník, ale vyhrál tým. Rekord je samozřejmě příjemný, ale lepší by byl, kdyby byl v jednom kuse. Takhle je jen statisticky a někdo ho nemusí ani brát za rekord. Já ho beru tak, že jsme tenkrát s Ríšou měli takovou fazonu, že jsme chytli skoro všechno. (úsměv)

Když vás tenkrát v Pardubicích Tomáš Blažek překonal a ukončil vaši sérii, mrzelo vás to, nebo jste spíš cítil úlevu? Tehdy jste vyhráli 4:1…

Tak to si ani nepamatuju. Ale říkáte, že jsme vyhráli, tak jsem cítil radost z vítězství. A dostat jen jeden gól znamená, že jsem byl pro tým platným hráčem.

Je to už dlouho, ale vzpomínáte si, kdy k ukončení bylo nejblíže? Vybavíte si nějaký moment?
Ano, je to hodně dávno. Takže si nevzpomínám.

Na tréninku proti vám jezdili hráči jako Leška, Hamrlík, Balaštík nebo Čajánek a další. Měli jste i soutěž o peníze: „Zatím mě neporazili. Všechny peníze jsem získal já," říkal jste. Povedlo se klukům vás někdy porazit?

Tak to jste tam byl asi ze začátku. (smích). Vítězství byla asi těsná. Bylo to mezi námi vyrovnané. Akorát já, když jsem prohrál, tak jsem vyplácel čtyři hráče. Tyto soutěže mám rád, beru je velmi pozitivně, je tam i troška adrenalinu, trénujete i psychiku. Jezdili proti mně nájezdy vynikající hokejisté. Petr Čajánek byl už tehdy srdcař, dříč, který uměl všechno a chtěl za každou cenu vyhrát a dát gól. Petr Leška zase vynikající technik, měl zlaté ruce, velmi chytrý, až vychcaný hráč. Hamrlík vynikající ruce, tvrdá střela a přesné zakončení. Jarda Balaštík, to byl rozený střelec. Nevím, jak to dělal, ale ty jeho puky letěly někdy i doprostřed brány a záhadným způsobem prošly do sítě. Takže pro mě, pro brankáře, výborný trénink!

Vybavíte si, jak jste se do Zlína vlastně dostal? Bylo náročné navázat na předchůdce Jaroslava Kameše?
Ano, vybavím. Tenkrát jsem byl v Plzni dvojka Salfy (Dušana Salfického, pozn. aut.), zavolal mi trenér Stavjaňa, že by mě chtěl do týmu jako gólmana do dvojice k Ríšovi Hrazdirovi. Ale že si musím místo vychytat. Neváhal jsem ani minutu a šel bojovat o místo. Věděl jsem, že tam byl v minulé sezoně Kameš, hráli jsme proti nim, ale to byla minulost. Mě zajímala budoucnost.

Doma jste dokonce společně s Richardem Hrazdirou neinkasovali dlouhých 304 minut. Soutěžili jste i mezi sebou?
To jsem ani nevěděl, že jsme doma tak dlouho nedostali gól. Doma se hrálo skvěle, fanoušci jsou ve Zlíně skvělí! S Ríšou jsme si velice sedli, stali se z nás výborní kamarádi. Přáli jsme jeden druhému, věděli jsme, že chytat může jen jeden. Byli jsme tým. Co se týká finančního ohodnocení, tehdy jsme měli malé základy, ale na tu dobu velké prémie za výhry. A bral je i druhý brankář. Všechno zapadlo do sebe a pracovali pro tým. Každý má v mančaftu určitou roli, a když ji příjme, vše funguje. Každý rád vyhrává, a když za vítezství dostanete prémii, chcete vyhrávat pořád. Byl to výborný psychologicky tah od trenérů a vedení.

Jak tedy vlastně vzpomínáte na zlínské angažmá, kde jste sice výrazného týmového úspěchu nedosáhl, ale zato jste se vyšvihl až do konečné nominace na světový šampionát, kde jste se později stal mistrem světa?

To jste řekl přesně. Bohužel jsme v play-off vyhořeli. Poslední zápas základní části jsme porazili Litvínov 7:1. A pak jsme ho dostali jako soupeře v 1. kole play-off. Tam už jsme tak střelecky nedominovali a já byl horší než Ory (Zdeněk Orct – pozn. aut.). A byli jsme venku. Vypadli jsme tehdy jako první, tak jsem dostal pozvánku tenkrát do národního béčka. Trénovali jsme a hráli přáteláky. Postupně se hráči měnili, jak týmy vypadávaly a trenéři skládali svůj tým A. Všichni věděli, že se čeká na Čemana (Romana Čechmánka) a na Salfu (Dušana Salfického). Pak titul vyhrála Sparta a měl tým doplnit Bříza. Nedopadlo to a já v týmu zůstal jako třetí brankař. Moje úloha byla chytat právě ty nájezdy a soutěže po tréninku. (směje se) Ale jsem za tu šanci velice rad. Měli jsme tenkrát na mistrovství světa tým složeny převážně z hráčů z extraligy. Doplnili nás jen Prospal, Varaďa a Buzek z NHL. A my jsme MS vyhráli. Krásná pohádka.

A Zlín?
Na něj vzpomínám velmi dobře a vřele, byly to moje krásné dva roky hokejové kariéry. První rok jsme měli skvělý tým, výborná parta, dařilo se týmu i mně, nominace. Bydlel jsem nad Šmoulím městečkem, u lesa, prostě nádhera. Město vždy žije hokejem. Jsou tu vynikající fanoušci, vládla výborná atmosféra, do toho skvělé derby se Vsetínem. V Kroměříži se mi narodila druhá dcera. Takže samé pozitivní a krásné vzpomínky.

Jak jste vnímal výměnu za Michala Maříka do Českých Budějovic?
Hráč je majetkem klubu. Jednal jsem s klubem o nové smlouvě. Nedohodli jsme se a přišla výměna. To k hokeji patří, tak to prostě je. Nemá cenu se hrabat v minulosti. Koukat jen dopředu.

Tehdy jste alespoň navenek bezvadně vycházeli s Richardem Hrazdirou. Zůstali jste v kontaktu i po odchodu ze Zlína?

Ne jenom navenek. Jsme v kontaktu dodnes. Jsem rád, že Ríšovi klub dal možnost pracovat jako trenér brankářů. Byl to vynikající brankář, byl chytrý kluk. Vzhledem k tomu, že byl menšího vzrůstu, dokázal si situace v bráně vyřešit chytře a elegantně. Má mnoho zkušeností a může je předávat. Také pod ním rostou výborní brankáři Sedláček, Kašík či Štůrala.

Jak se těšíte na exhibici proti současnému týmu Zlína?

Těším se velice, akorát asi výkon k tomu nepřidám. Fyzicky už jsem někde jinde. (úsměv)

Kdy jste měl naposledy na sobě výstroj?

Teď mě na konci února 2016 ukecali a šel jsem chytat za Global Travel na turnaji SkyBox Cup. Od té doby zase nic. (smích). Nebaví mě z domu tahat tu velkou brankářskou tašku. (smích) Jinak do roku 2013 jsem občas chytal za Old Boys Plzeň.

JAK VZNIKLA SÉRIE NEPRŮSTŘELNOSTI VLADIMÍRA HUDÁČKA?

Hudáček svou neprůstřelnost zahájil 24. září 1999 ve 31. minutě za stavu 1:1 na Kladně. Pokud nastoupil, následující tři zápasy neinkasoval. Série mu skončila 10. října 1999 po 262 minutách a 51 vteřinách v zápase s Pardubicemi, kdy jej v 53. minutě překonal Tomáš Blažek. Po zápase ale smutnět nemusel, Zlín se vyšvihl na první místo a Hudáček vládl statistikám.

Ve stejné době jen pět minut chybělo, aby Zlín popáté v řadě doma neinkasoval. Sérii přerušil po 304 minutách budějovický Ťoupal. V zápasech proti Karlovým Varům, Slavii, Plzni a Třinci soupeři Hudáčka a Hrazdiru nepřekonali.

Série neprůstřelnosti Vladimíra Hudáčka v číslech

24. září 1999 Kladno – Zlín 1:1 (33 zásahů) Hudáčka jako jediný překonal ve 30. minutě Burger.
26. září 1999 Zlín – Slavia Praha 7:0 (30 zásahů)
3. října 1999 Zlín – Plzeň 5:0 (32 zásahů)
8. října 1999 Zlín – Třinec 3:0 (25 zásahů)
10. října 1999 Pardubice – Zlín 1:4 (38 zásahů) V 53. minutě Hudáčka překonal Blažek a ukončil neprůstřelnost zlínského brankáře.

Hlasujte o nejsilnější okamžik v historii hokejového klubu PSG Zlín

  1. Nejrychlejší gól v historii klubu – Pavel Janků dal po 7 vteřinách 3. semifinále play-off 1995 proti Kladnu (datum vydání příběhu v tištěném vydání regionálního Deníku: 10. 8. 2016)
  2. Nešťastná kaluž ve finále 1995 (12. 8.)
  3. Gól Jaroslava Balaštíka tři vteřiny před koncem čtvrtého zápasu čtvrtfinále play-off 2003/2004 v Třinci (17. 8.)
  4. Záchrana mezi elitou v sezoně 1980/81 – až výhrou v posledním zápase nad Košicemi 8:2 (19. 8.)
  5. Vyrovnávající gól Filipa Čecha v 7. zápase finále 2013 proti Plzni (20. 8.)
  6. Největší bitka proti pražské Spartě v sezoně 2009/10 (24. 8.)
  7. Nešťastné tragické upadnutí Luďka Čajky v Košicích (27. 8.)
  8. Rekord české extraligy brankáře Vladimíra Hudáčka, který v sezoně 1999/2000 od 6. do 10. kola neinkasoval gól – celkem 262 minut a 51 vteřin (31. 8.)
  9. Petr Čajánek v sezoně 1997/98 nastřílel Opavě v jednom zápase 6 branek (2. 9.)
  10. Rozhodující gól Petra Lešky v prodloužení 7. čtvrtfinále play-off proti Znojmu v sezoně 2001/2002 (3. 9.)
  11. Zisk českých titulů v roce 2004 a 2014 (7. 9.)

Autor: Redakce

Hlasujte o nejsilnější okamžik v historii hokejového klubu PSG Zlín

Nejrychlejší gól v historii klubu – Pavel Janků dal po 7 vteřinách 3. semifinále play-off 1995 proti Kladnu (datum vydání příběhu v tištěném vydání regionálního Deníku: 10. 8. 2016)

0 %

Nešťastná kaluž ve finále 1995 (12. 8.)

1 %

Gól Jaroslava Balaštíka tři vteřiny před koncem čtvrtého zápasu čtvrtfinále play-off 2003/2004 v Třinci (17. 8.)

3 %

Záchrana mezi elitou v sezoně 1980/81 – až výhrou v posledním zápase nad Košicemi 8:2 (19. 8.)

0 %

Vyrovnávající gól Filipa Čecha v 7. zápase finále 2013 proti Plzni (20. 8.)

28 %

Největší bitka proti pražské Spartě v sezoně 2009/10 (24. 8.)

2 %

Nešťastné tragické upadnutí Luďka Čajky v Košicích (27. 8.)

55 %

Rekord české extraligy brankáře Vladimíra Hudáčka, který v sezoně 1999/2000 od 6. do 10. kola neinkasoval gól – celkem 262 minut a 51 vteřin (31. 8.)

1 %

Petr Čajánek v sezoně 1997/98 nastřílel Opavě v jednom zápase 6 branek (2. 9.)

1 %

Rozhodující gól Petra Lešky v prodloužení 7. čtvrtfinále play-off proti Znojmu v sezoně 2001/2002 (3. 9.)

1 %

Zisk českých titulů v roce 2004 a 2014 (7. 9.)

9 %

Hlasovalo: 1141

Anketa byla ukončena

31.8.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Noví poslanci Zlínského kraje vzešlí z voleb do PS PČR v říjnu 2017
AKTUALIZOVÁNO
10

To jsou oni! Poslanci, kteří budou hájit zájmy Zlínského kraje

Výstava fenomén igráček v OD 13 ve Zlíně.
15

OBRAZEM: Výstava Fenomén Igráček poprvé ve Zlíně

Ševci inkasovali tři góly za sedm minut. S Mladou Boleslaví prohráli 1:5

Tak tohle se vážně nepovedlo. Zlínští fotbalisté přišli s Mladou Boleslaví o letošní domácí neporazitelnost. Ševci sice po trefě Nigerijce Ekpaie rychle vedli, ale absolutně nezvládli pasáž hry od 25. do 32. minuty, ve které inkasovali tři branky a nakonec v 11. kole HET ligy se Středočechy prohráli 1:5.

Kašík v euforii: Neskutečné. Straší nás minulé roky

ROZHOVOR, VIDEO/ S nadsázkou to vlastně zvládli i bez něj. Právě po odvolání brankáře Libora Kašíka na střídačku a zapojení šestého hráče do hry hokejisté Zlína dvěma góly vyrovnali z 0:2 na 2:2. V prodloužení pak už zase zlínský gólman mohl slavit výhru z brankoviště a následně si užít i pozápasovou děkovačku s fanoušky.  

AKTUALIZOVÁNO

Hokejisté Zlína předvedli další famózní finiš a zdolali Liberec

Další obrat dokonán! Hokejisté Aukro Berani Zlín dokázali dotáhnout další obrat. Tentokrát po dvou slepených gólech během 42 vteřin Liberec vedl 2:0. Jenže beranům stačily poslední dvě a půl minuty, aby vyrovnali na 2:2 Lotyši Robertsem Bukartsem a Ralfsem Freibergsem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení