„Jsem sváteční střelec. Na gól z loňska jsem si vzpomněl,“ pokýval hlavou vytáhlý bek, který tehdy v Porubě určil stejný stav duelu. Berani i díky němu znovu odvezli z venku výhru, na rozdíl od loňska však před úvodním domácím duelem play-off vedou 2:0 na zápasy!

Jak vás napadla gólová akce, kterou jste rozjel už ve vlastním obranném pásmu?
Prostějov si dal špatnou krosovou přihrávku, puk se blbě odrazil od mantinelu. Vypíchl jsem ho a před sebou viděl jen jednoho obránce, tak jsem tam jel. Už od začátku jsem věděl, že vystřelím. Sice jsem to chtěl trochu jinak, spadlo to ale tam. (úsměv)

Nějakou kličku jste si zkusit nechtěl?
Na tréninku si na to věřím, v zápase je to ale jiné. Do takových akcí se přeci jen moc nedostávám, sebedůvěra není tak velká.

O den dříve jste se ocitl u vedoucího gólu Prostějova.
S Hufinem jsme v tomto měli problém už s Jihlavou. Vše jsme si ale vyříkali. V sobotu mi to šlo pod hokejku a mezi brusle. Hufino do toho ještě píchl a nahrál to jejich hráči. Naštěstí jsme to odčinili a vyhráli.

Říkal jste si, že jste nedělním vyrovnávacím gólem přímo odčinil tuto situaci?
Úplně jsem to tak nebral. Byla to těžká situace a shoda náhod. Když pak dáte gól, tak se vám hraje lépe celý zápas. Mně osobně určitě.

Vyrovnával jste na 1:1. Tento gól v oslabení vás hodně nakopl, že?
Každý gól v těchto zápasech je klíčový. Když ho pak vstřelíte v oslabení, tak je to ještě lepší, je to taková třešnička na dortu. Z přesilovky Prostějova jsme navíc zatím neinkasovali, což je super, mají je vážně výborné. Jsme však na ně dobře nachystaní.

Ve čtvrtfinále jste zatím dohromady vedli jen 6 minut a 55 vteřin, přitom jste vyhráli oba zápasy. Je to pro vás velká psychická vzpruha?
Určitě ano. Hlavně v prvním zápase jsme ve třetí třetině otočili z 1:3 na 5:3. Podařilo se nám využít dvě přesilovky, což byl rozhodující moment. Pro ně to určitě musí být těžké. Soupeře se však v tomto ohledu snažím nevnímat.

Během základní části se vám tolik zvratů nevydařilo. Kde hledat příčiny současných vzedmutí?
Máme tady zkušený tým, starší hráče, kteří play-off hráli už nesčetněkrát. Doplní se to mladými kluky, ti jdou do toho se vší vervou. Přiklonilo se k nám štěstí a obrátili jsme to. Je to super!

Zápas jste otočili už potřetí v řadě, v neděli vyhráli popáté za sebou. Nabaluje se po těchto výhrách sebevědomí?
Je to tak. Poznali jsme to loni, kdy jsme měli šňůru sedmi vítězných zápasů – věříte si na puku, přeje vám štěstí, odráží se to k vám. Snad se nám současná série pěti výher v řadě protáhne co nejvíce. Bylo by to nejlepší.

Vnímáte, že letošní sezona začíná být téměř totožná jako ta loňská?
Vypadá podobně. (úsměv) Do šestky jsme se znovu dostali na úkor Přerova, pomohlo nám to. Měli jsme volno, odpočinuli jsme si a nachystali se na čtvrtfinále. Věděli jsme, že Prostějov je kvalitní soupeř, za mě jeden z nejlepších v soutěži. Jsou silní, nepříjemní, šikovní na puku, tlačí se do brány.

Do Zlína jste se vrátili za stavu 2:0 na zápasy. Loni jste v play-off pokaždé odjeli z venku s jednou výhrou a jednou prohrou…
Ven vždy jedete s tím, že chcete uhrát alespoň jeden bodík, což se nám loni vždy povedlo. Doma jsme pak vůbec neprohráli. Teď jsme přijeli se stavem 2:0, což málokdo čekal. Myslím si, že to bylo i zasloužené.

Na oba zápasy přijela početná skupinka fanoušků. Pomohlo vám to hodně?
V Prostějově je spíše průměrný zimák, lidé však šli slyšet výborně. Přijely snad čtyři stovky našich fanoušků, jejich podpora byla skvělá. Doufám, že doma přijde co nejvíce lidí, že tady udělají peklo.

Fotogalerie: Chance liga: 2. čtvrtfinále: Prostějov - Zlín (10.3.2024)

Jak v sobotu, tak i v neděli jste s nimi hodně slavili góly. Užívali jste si to?
Paradoxně jsme většinu gólů vstřelili na straně, kde jsme měli kotel fanoušků. Navíc stáli hned za plexisklem. Když dáme branku, tak nás to tam přirozeně táhne. Oslavit to s fanoušky je super.

Bude ve středu důležité udržet nervy na uzdě?
Vletí do nás, stejně jako u nich. Budou chtít vyhrát, budou nepříjemní, rýpat do nás. Musíme se vyvarovat zbytečných vyloučení a hloupých faulů.

Ve Zlíně hrajete mezi dospělými druhou sezonu. Poslední zápasy v první lajně s Alexem Salonenem.
Hraje se mi s ním super. Cokoliv se stane na ledě, tak si na střídačce vyříkáme, v klidu si o tom promluvíme. Jazyková bariéra tam není, troufám si říct, že anglicky umím slušně. Tvořit spíše nechávám Alexe, já jsem spíše defenzivnější. Snažím se však být čím dál komplexnější a hrát také dopředu. V moderním hokeji tak už hrají všichni.

Pochytil jste už něco z finštiny?
Samozřejmě nadávky. (se smíchem) Něco málo ano, moc se ale o to nesnažím. Je to hodně těžký jazyk.

Letos jste s bilancí 5+5 odehrál i 19 zápasů za Hodonín ve II. lize. Jakou roli to u vás v sezoně sehrálo?
Měl jsem těžší začátek, s odstupem tří týdnů jsem byl dvakrát zraněný. Pomohlo mi, že jsem se tam mohl rozehrát. I co se týče sebevědomí. V Hodoníně znám spoustu kluků, je tam super parta, trenér. Loni jsem to měl podobné.