„Bruslení je specifický pohyb, nedá se natrénovat běháním nebo jízdou na kole. To maximálně pomáhá při kondici,“ uvědomuje si Žižka.

Jaké to bylo po takové době stoupnout do bruslí a obléct výstroj?
Na led jsme se všichni těšili. Veškeré bolesti však šly stranou. Elán vše přebil. Předtím to pro nás spíše byla taková letní příprava uprostřed sezony. Počasí navíc venkovním tréninkům už moc nepřálo, bylo to o to náročnější.

Měl jste v domácím prostředí alternativu na přípravu?
Udělal jsem si improvizovanou posilovnu, využíval jsem rotoped. Když to bylo možné, venku jsem jezdil na kole, co to dalo. Snažil jsem se udržovat. Byl jsem po zranění, věděl jsem, že manko bude větší. Přes měsíc se nehrálo, do toho se vrátila situace s covidem. Nevěděl jsem, co to se mnou udělá.

Zranil jste se ve druhé polovině srpna na tréninku a musel na operaci. Momentálně jste už v pořádku?
Měl jsem trochu smůlu. Když jsem od doktora dostal zelenou k tréninkům, tak zrovna stopli led. Do té doby jsem mohl bruslit pouze bez puku a hokejky. V této chvíli jsem však úplně v pořádku. Už jde pouze o to, abych nabral herní praxi a bruslení dostal do nohou.

S pukem jste trénoval po téměř dvou a půl měsících. Jak jste si s ním rozuměl?
Docela to šlo. (s úsměvem) Práce s ním se moc nezapomíná. Momentálně bude především důležité, abychom to nepřepálili. Po dlouhé době jsme šli na led, což k tomu trochu směřuje, vinou čehož se může přihodit zranění. Muselo to být s rozumem. Všichni jsme to však zvládli v pohodě, ve hře byl elán. Kondice a bruslení se musí dohnat s odehranými zápasy.

Extraliga se znovu rozjede v sobotu, vy začínáte až v pondělí. Může to pro vás být výhoda?
Pro nás je to dostačující doba k tomu, abychom do extraligy skočili rovnýma nohama. Některé týmy sice využívaly venkovních kluzišť, za pár zápasů se však vše srovná. Úvodní utkání budou syrová. Doufáme, že sezonu v řádných počtech zápasů dokončíme, a že diváci se do konce ročníku v rozumném počtu na stadion dostanou.

Na úvod vás čeká Sparta. Jaký to bude soupeř na rozjezd?
Hodně těžký. Covid měli hned na začátku. Od té doby hráli nejvíce zápasů, využívali prostory na venkovním ledě v Dobříši. Budou mít velkou výhodu. Nesmíme se však dívat na to, kdo naposledy hrál nebo kde trénoval. Je potřeba se do všeho dostat. Samotný zápas ukáže, jak kdo na tom je.

Vzhledem k dlouhé absenci do konce kalendářního roku odehrajete 22 zápasů. Budou se hrát každý druhý třetí den. Je před vámi nejnáročnější období kariéry?
Pochopitelně to bude hodně náročné, ale věřím, že se do toho dostanu. Záležitosti, které se dějí ve světě, nikdo nezažil. Pro všechny je to novinka. Na závěr kariéry si to vyžeru až do konce.

Rodina moc radostí mít nebude…
Bude záležet na tom, jakým způsobem se postupně začnou rozvolňovat opatření. Celá situace je o to náročnější, že máme doma děti, které absolvují distanční výuku. Kdo jich má více, jako já, tak tuší, že to není úplně snadné. (s úsměvem) Musíme to však zvládnout. (Tomáš Žižka je otcem čtyř dětí – pozn. red.)

Jste ve školní výuce dobrým mentorem?
Když jsem byl doma, dětem jsem mohl pomáhat a trénink absolvovat až odpoledne po škole. Ale probíhalo to také naopak. Máme doma prvňáka, o to je vše složitější. Ti to mají úplně nejhorší, trpí nejvíce. Nejen pro rodiče je to v současné době hodně těžké období.