„Lešoun (Petr Leška – pozn. aut.) si nás krásně rozestavil na volej na signál, vyhrál buly a já jsem se jen podíval, dva hráči tam rotovali a zbývalo mi, abych je prostřelil," usmíval se spokojeně Zámorský, který včera vyprodukoval šest střel. Ujala se až poslední.

„Tohle nás povzbudí a dodá nám sebevědomí," pochvaloval si po obratu talentovaný bek.

Po první třetině mu přitom do smíchu příliš nebylo. Zlín smutnil, světelná tabule ukazovala výsledek 1:4. „Přiznám se, že jsem obratu už moc nevěřil, ale kluci byli fantastičtí," vykládal brankář Tomáš Štůrala, který se do klece dostal právě po čtvrtém gólu sparťanského Pilaře v 19. minutě.

„Hlavně jsem si říkal, ať nedostanu nějaký gól a pojďme to ještě zkusit. Kluci vývoj fantasticky otočili a pak už to byl normální zápas," vykládal Štůrala, který oba své střídající kolegy Luboše Horčičku i sparťana Tomáše Krále trochu litoval. „Bylo mi jich líto, ale moc šancí jim kluci nedali. To je hokej," podotkl Štůrala, který z 31 střel nestačil pouze na Pechův pokus.

Ze sparťanské ofenzivní síly se mu ale kolena neroztřásla, naopak položil základ včerejšímu triumfu. „Věděl jsem, že dali tři góly v přesilovkách, nějaké obavy jsem měl, ale také zdravé rozčílení," popisoval své bezprostřední pocity Štůrala, který by se měl nyní poslušně vrátit do prvoligového Šumperku.

„Jsem rád, že mě sem zase vzali, ale moje místo je v Šumperku. Takhle to nemůžu brát," tvrdil Štůrala.

„Musím ho pochválit, chytal výborně," smekl před „hostem" ve zlínské kabině Petr Leška.

I on včera přitom opět odehrál velký zápas. Elitní zlínský centr ve 25. minutě vyrovnal na průběžných 4:4. Poté gestem a širokým úsměvem podráždil sparťanské příznivce, kteří na něj celý zápas pokřikovali. „Bez komentáře," pousmál se Petr Leška, který měl navíc prsty i v dalších dvou gólech. Přihrál na trefu Balaštíka (na 3:4) i rozhodující gól Zámorského. „Řekli jsme si, že půjdeme postupně a budeme se chtít gól po gólu přibližovat na dostřel, ale nakonec to vyplynulo trochu jinak," popisoval Leška.