A teď ho čeká zásadní rozhodnutí. HC Hamé mu nabídl novou smlouvu, ale o urostlého centra je zájem i v jiných českých klubech.

rozhovor s forvardem Kašpaříkem

Ve Zlíně vám končí kontrakt a klub má zájem, abyste zůstal. Je to reálné?

Myslím, že ano. Otázka mého dalšího působení zůstává pořád otevřená. Ozvalo se i pár klubů z extraligy, ale konkrétní v tuto chvíli nebudu. Aobjevily se také nabídky ze zahraničí. Musímsi napsat plusy a minusy a rozhodnout se. Je to celkem složité.

V cizině jste ještě nikdy nehrál, neláká vás tato možnost?

Abych se přiznal, tak v tuto chvíli ještě ne. Cítím, že bych chtěl jednu až dvě sezony odehrát v české extralize. Myslím, že ještě není pravý čas jít do zahraničí.

Co bude hrát roli při vašem konečném rozhodování?

Jednou z priorit je soukromí. Přítelkyně pracuje v Praze, bydlíme i v Písku. Pořád mezi těmito dvěma místy pendlujeme. Budeme to muset nějak vyřešit.

Z vašich slov vyplývá, že návrat do Zlína tedy asi není moc pravděpodobný.

Tak to rozhodně není. Pořád je šance, že se na Moravu vrátím. Tuto možnost jsem ještě nezavrhl. Jedna z variant je, že bychom se do Zlína přestěhovali. Do konce dubna to musíme rozseknout.

Od Vánoc šly vaše výkony výrazně nahoru a ve čtvrfinále play off jste byl ústřední postavou zlínského celku. Nepomýšlel jste na to, že by vás reprezentační trenér Alois Hadamczik mohl pozvat do přípravného kempu před světovým šampionátem?

Upřímně musím říct, že ani malinká myšlenka na toto téma se v mé hlavě po sezoně neobjevila. Absolutně mě to nenapadlo. Národní tým je samozřejmě snem každého hokejisty, ale už jsem z toho vystřízlivěl. Šanci dostávají mladší hráči, a tak je to správné. Navíc je potřeba si přiznat, že jsem se v sezoně dlouho trápil, jen poslední dva měsíce byly dobré. Možná kdybych v takových výkonech pokračoval i v dalším ročníku, nemuselo by to být uzavřené.

Zlínský generální manažer Husička tvrdil, že na něj vedení naléhalo, aby vás vloni prodal. Víte o tom?

Slyším to poprvé, ale už se nějakou dobu pohybuji v hokejovém prostředí, takže je jasné, že se něco takového mohlo dít. Proto chci poděkovat manažerovi i trenérům za jejich trpělivost. Hodně mě v nelehkém období podrželi. A jsem rád, že jsem se jim mohl dobrými výkony v závěru sezony odvděčit. Jen mě mrzí, že jsme se Spartou vypadli. Pořád mě to žere. Myslím si, že jsme měli na to, abychom šli dál. Chybělo jen málo.

Čím jste zaháněl nepříjemné pocity po vyřazení?

Byl jsem si odpočinout u moře. Teď ještě vyřizuji administrativní záležitosti, které jsem kvůli hokeji odkládal, a příští týden už chci zase začít sportovat. Pohyb mi začíná chybět.

Jaké sportovní činnosti se chcete věnovat?

Začnu zlehka, aby si tělo zase zvyklo na zátěž. Na řadu přijde plavání, kolo a tenis. Zrovna před chvílí jsem mluvil s bývalou atletkou Helenou Fuchsovou, která mi s fyzickou přípravou pomáhá. Setkal jsem se s ním poprvé po operaci v závěru roku 2005 a od té doby jsme pořád v kontaktu. Vždycky mi dobře poradí.