houpačka

„Řeč přišla na doktory a placení za recepty. Shodli jsme se, že ta věc nemá logiku, že nebudeme přece za hlupáky, co se nechají ždímat, a že Pražákům ukážeme,“ vyprávěl pan Josef. Nápad se dostavil po týdnu vyčerpávajícího přemýšlení. „Kápnul na to Jožin. Bylo to tak jednoduché - budeme chodit po doktorech společně, léky si necháme napsat na jeden recept a rovnou po kartonech, co se na ten lístek vejde,“ zamnul si spokojeně ruce.

Aby postup dovedli k dokonalosti, než začne systém poplatků po Novém roce platit, praktikuje ho skupinka Zlíňanů už teď. „Je potřeba vychytat mouchy, abychom potom nebyli zaskočení,“ vysvětlil autor nápadu pan Jožin. „Když nás jde k doktorovi třicet, platíme jenom po koruně,“ dodal se širokým úsměvem.

Podle průkopníků je důležité do ordinace nastoupit sebejistě a nenechat se sestrou ani lékařem vyštípat. Nesmíte se prý stydět svlékat a musíte umět mluvit o svých problémech před desítkami posluchačů. „I o těch choulostivých, třeba s trávením,“ pokýval důležitě hlavou Josef.
Zlínští lékaři byli zprvu zaskočeni, na podivnou skupinku už si ale zvykli. „Stejně se proti nim nemůžeme bránit. Když přijdou, bývají v několikanásobné přesile,“ říkají jednohlasně.

Pokud proti Zlíňanům zakročí do budoucna policejní složky, jsou vynalézavci rozhodnuti se svým počínáním přestat. „Všichni máme rodiny,“ vysvětlují. Bojovat však nepřestanou. „Když už budeme za recepty platit, chceme si je i nechávat. Za pár let za ně ve sběru dostaneme možná i desetikorunu. Taky peníze, ne?“ říkají.

Informace v tomto článku se nezakládají na pravdě.