Policie v souvislosti s výbuchem pátrala po mužích, kteří jsou podezřelí také z otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije v britském Salisbury z roku 2018. Média tyto muže identifikovala jako agenty vojenské tajné služby GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu.

Údajně se objednali na prohlídku muničního areálu. V té době se ve skladu patrně nacházely zbraně obchodníka, který dodával munici na Ukrajinu.

Dva mrtví a škoda přes miliardu korun

Exploze munice z 16. října a 3. prosince 2014 způsobily vedle smrti dvou lidí také škodu převyšující 1 miliardu korun. Dalším škodám se podle sdělení NCOZ podařilo zabránit díky zásahu složek Integrovaného záchranného systému, který řídilo Krajské ředitelství police Zlínského kraje.

NCOZ ve svém rozhodnutí konstatovala podíl ruské vojenské rozvědky na způsobení výbuchů a smrti českých státních příslušníků. „Včetně toho, že nejde o ojedinělou akci, ale o součást dlouhodobého diverzního působení ruské vojenské rozvědky na území Evropské unie a Ukrajiny,“ doplnil Jiří Mazánek, ředitel NCOZ.

Policejní orgán považuje za prokázané, že výbuchy obou skladů ve Vrběticích (části obce Vlachovice) provedli příslušníci ruské vojenské rozvědky, Hlavní správy generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace, známé pod zkratkou GRU.

Jejich motivem bylo zabránit dodání zbraní a munice do oblastí, kde ruská armáda prováděla své operace.

„Ruská vojenská rozvědka měla prostředky ke způsobení výbuchů, včetně osob, které za tímto účelem přicestovaly z Ruska a ihned poté odcestovaly zpět. Navíc, dle zjištění NCOZ, disponovala detailními informacemi o uskladněném zboží, jeho pohybu i jeho konečném uživateli,“ upřesnil Mazánek.

Prezident Petr Pavel zavítal na úvod druhého dne své návštěvy Zlínského kraje do areálu muničních skladů ve Vrběticích.
Druhý den prezidenta Pavla v kraji začal v muničních skladech ve Vrběticích

Pachateli byli dle zjištění centrály příslušníci jednotky 29155 určené k provádění diverzních operací v zahraničí spadající pod 161. centrum přípravy specialistů zvláštního určení GRU.

Pro další postup policejního orgánu chybí podle Mazánka některé informace, zejména k pohybu jednotlivých příslušníků GRU na území ČR, ve skladech ve Vrběticích.

„Lze jen předpokládat, jaké úkoly plnili jednotliví příslušníci nacházející se v ČR a okolních zemích, případně kolik dalších příslušníků ruských ozbrojených sil a jejich spolupracovníků se na útoku podílelo,“ konstatoval Mazánek.

K závěrům NCOZ se v pondělí 29. dubna na platformě X (dříve Twitter) vyjádřil také prezident České republiky Petr Pavel. Podle něj je správné, že policie jasně označila viníka.

„Šlo o připravenou akci provedenou vojáky Ruské federace. Zavraždili při ní dva české občany a způsobili miliardové škody, které budeme řešit ještě desítky let. Suverenitu České republiky tím Rusko napadlo nejbrutálnějším způsobem od invaze roku 1968,“ uvedl Petr Pavel.

O Vrběticích mluvil prezident ČR Petr Pavel i při své dubnové návštěvě kraje:

Zdroj: Deník

Podezřelí jsou v Rusku, tamní orgány odmítají spolupráci

Lidé podezřelí ze zosnování výbuchů ve Vrběticích se podle NCOZ zdržují v Rusku. Orgány Ruské federace však odmítly splnit požadavky vznesené Českou republikou cestou mezinárodní právní pomoci, s odůvodněním, že by vyřízení české žádosti mohlo poškodit svrchovanost, veřejný pořádek a důležité zájmy Ruské federace.

Podle NCOZ proto není možné získat potřebné informace, kterými disponuje ruská armáda a ruské tajné služby.

„Byly vyčerpány možnosti získat další důkazy v České republice, případně v zemích, které vyhověly českým žádostem o právní pomoci. Policejní orgán kvůli tomu nemůže získat další informace, které by umožňovaly zahájení trestního stíhání, a z tohoto důvodu rozhodl o odložení věci,“ vysvětlil Jiří Mazánek.

Policisté Národní centrály proti organizovanému zločinu věc prověřovali v rámci společného vyšetřovacího týmu s policisty z Velké Británie a úzce spolupracovali s policejními orgány z Ukrajiny a USA.

Prověřování dále probíhalo i ve spolupráci s dalšími bezpečnostními složkami České republiky a v zahraničí s tím, že další dílčí poznatky zejména o pohybu a použité identitě zájmových osob byly vyžadovány cestou mezinárodní justiční spolupráce na Slovensku, v Maďarsku, Polsku, Bulharsku, Rakousku, Nizozemí a Řecku.