Babí léto

A víte vlastně, proč se babímu létu říká babí? Já to nevěděl, ale našel jsem si to: protože během právě tohoto období lze často pozorovat volně se vznášející pavučiny drobných pavouků, které lidem v minulosti připomínaly šedé vlasy našich babiček.

I letošní babí léto vzpomněl jsem si proto na svou litovelskou babičku, kterou jsem chtěl tolikrát pohladit po jejích šedinách. Nikdy jsem to neudělal. Možná ze strachu, možná proto, abych ji neprobudil. Jisté je jedno: teď už tu příležitost nemám.

Babí léto ale bohužel provází jedna nepříjemnost. Šíří se navíc rychleji, než výsledky v komunálních volbách: chřipka. Kapénkami šířící se vir, před kterým není úniku. Můžete se takticky vyhýbat svému kýchajícímu kolegovi v práci, jak chcete, své chrchlající děti můžete trošku neosobně líbat před usnutím jen na tvář, můžete se dokonce pokusit během monologu vašeho nakaženého šéfa ani jednou se nenadechnout, beztak si vás najde.

Bez varování. Ráno se probudíte čilý, plný chutí a odhodlání, v poledne máte horečku, u večeře vás bolí hlava, klouby, oči, záda – prostě “celé tělo”, a v posteli máte zimnici a třesavku. Je dokonáno. Má vás. A jen tak se jí nezbavíte.

Možnosti obrany jsou dvě: 1. přírodní 2. civilizační.

Ta první znamená, že musíte všemu nechat přirozenou cestu. Když máte horečku, hlavně ji netlumte, škodlivé látky se přece potřebují vypotit z těla ven. No jo, ale choďte s tímhle do práce na schůzky, které se dají těžko odvolat, že.

Druhá cesta se snaží naopak vše zadupat pod koberec – horečku, rýmu i kašel. Výsledkem je, že polykáte a pijete spoustu léků značky “znáte z vaší televize”. A skutek utek. Za chvíli v tom lítáte znovu.

Nakonec beztak každý z nás skončí u známého rčení, že léčená chřipka trvá týden a neléčená sedm dní. V mém případě bohužel čtrnáct. Letošního babího léta jsem si věru neužil.

A víte, co mě nakonec vyléčilo? Čajíček se slivovicí. Přesně tak totiž chřipku léčila moje litovelská babička s bílými vlasy, podobným pavučinkám. Tak jsem to taky zkusil. A nebylo to špatné.

Autor je ředitelem Městského divadla Zlín