„Křoví se uskuteční ve dnech od 3. do 7. března ve slavičínské Sokolovně. Ale ještě o pár dnů dřív, a to 28. února, se na stejném místě rozloučíme s naší oblíbenou veselohrou,“ informoval režisér a šéf ochotníků Jan Julínek.

Jeden a jedna jsou tři vzešla z autorské dílny Raye Cooneyho. V podání SemTamFóru se divákům představila v třiceti reprízách. „Když si vzpomenu na období zkoušení, bylo to něco úžasného. Zavřeli jsme se do divadla a makali a makali. Tehdy jsme fungovali jen na čínských polévkách. Byla to náročná, ale zároveň nesmírně tvůrčí doba,“ vrátila se v čase představitelka hysterky Barbary Brownové Lea Koncerová.

Hra měla před třemi lety premiéru právě na slavičínském festivalu. „Odtud postoupila na národní přehlídku amatérských divadel Divadelní Děčín a Třebíč a byla také nominována pro své kvality na Jiráskův Hronov 2007,“ zavzpomínal Julínek. I jeho režijní práce získala několik ocenění, stejně jako výkony některých představitelů.

Pro Leu Koncerovou byla postava Barbary srdeční záležitostí. „Myslím, že všem se nám bude těžko loučit. Už jsem ji sice oplakala, ale poslední únorový den se nejspíš taky neudržím,“ doplnila mladá herečka. Komedie o tom, jak jeden nedodržený harmonogram změní nejeden lidský osud, začne v 19 hodin.

O tři dny později budou už slavičínští ochotníci žít Valašským Křovím. „Letos se mohou návštěvníci těšit hned na několik novinek. Kromě postupové přehlídky hudebních a činoherních divadel na národní přehlídku Divadelní Děčín, jsou na Křoví přihlášeny i studentské inscenace s možným postupem na národní přehlídku studentských divadel Mladou scénu. Celkově se během čtyř dnů uvede patnáct her, z čehož tři budou nesoutěžní,“ vysvětlil režisér.

Herci se rozhodli zavést ještě jednu novinku. Rádi by dali prostor i amatérským hudebním skupinám. Jako první se letos představí brněnská formace We want a Grammy. „Jsme přesvědčeni, že divák si přijde na své ve všech směrech,“ dodal.

Za předchozích sedm let si akce získala řadu skalních příznivců. „Pokaždé je to velká sláva. Vždycky si alespoň jeden den vyčlením a do Slavičína zajedu. Zážitek se dá téměř vždy srovnat s návštěvnou profesionální scény,“ pochvalovala si Andrea Máčalová ze Zlína.