Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dlouhý: Kvůli dětem se do práce moc neženu

Zlín /ROZHOVOR/ – Výrazná postava českého filmu a sourozenec snad ještě slavnějšího, avšak už zesnulého bratra Vladimíra. To je Michal Dlouhý, kterého mohou diváci na stříbrném plátně vídat už od jeho útlých dětských let.

2.6.2011
SDÍLEJ:

Michal DlouhýFoto: DENÍK/Matej Slávik

Zejména díky rolím v pohádkách jako Žabí princ byla na chodník slávy dětských filmových hvězd před Velkým kinem přidána hvězda s jeho jménem.

Jak si zatím užíváte festivalovou atmosféru?
Díky tomu, že je tu se mnou celá má i bráchova rodina, tak si to moc užívám. Jsme tu jako dětský tábor. Vymeteme snad každou doprovodnou akci, která se věnuje dětem. Je jich tu opravdu moc, máme od rána do večera nabitý program. Je to tu bezvadné.

Stihl jste už zajít na nějaký film?
Jasně, už první den jsem s dcerou jeden viděl. A malá už ve třech letech vydržela celou hodinu a půl v kině. Byla to klasická stará disneyovka. Jsem šťastný, že právě takovéto pěkné filmy mají pozitivní vliv na mé děti.

Která z disneyovek to byla?
Já mám špatnou paměť na názvy, ale byl to ten známý příběh o toulající se fence.

Lady a Tramp?
Ano, přesně tahle to byla. Díky za vysvobození.

Není zač, ale zpět k festivalovému dění. Co pro vás znamená odhalení hvězdy na zlínském chodníku slávy?
Vnímám to jako poctu mé práci, které se věnuji už od dětství. Mělo to své výhody. Jako dětská hvězda jsem se totiž mohl ulívat ze školy, potkávat slavné osobnosti a cestovat. Na druhou stranu člověk zase přijde o radovánky s ostatními dětmi ve třídě a je rychleji dospělý. A to někdy není ku prospěchu.

Svou hvězdu má od letošního roku také váš zesnulý bratr Vladimír. Vzpomínáte na něj často?
Vidím ho na každém rohu, obzvlášť při práci. A samozřejmě i v osobním životě. Třeba prázdniny jsme většinou trávívali s našimi rodinami společně. Navíc to bude za několik dní už rok, takže si to ještě více připomínám. Ale ten zlínský chodník slávy je alespoň hezkou hvězdičkou nad tímhle smutným příběhem.

Hrál jste v celé řadě pohádek i filmů pro mládež. Kterou roli máte s odstupem času nejraději?
Je to asi film Jako zajíci, který režíroval Karel Smyczek. Byl to dětský film, ve kterém mi hrál tátu Vítek Olmer. Točili jsme to celé letní prázdniny na Slapech s partičkou kluků a holek a byly to velmi příjemně strávené dva měsíce. Ten film měl jedinou vadu, byl hodně tmavý, protože se většina děje odehrávala v noci. V kině potom nebylo skoro nic vidět. Ale pro nás to natáčení znamenalo úžasný zážitek.

Když jsme u pohádek, naposledy jste se podílel na tvorbě Kozího příběhu. Jaká byla práce na vzniku prvního českého animovaného 3D filmu?
U prvního dílu to bylo perfektní. Byl jsem úplně unešený. Oproti hollywoodským produkcím, kde pracuje až tři sta lidí, dokázala jen hrstka udělat prakticky na koleně stejně kvalitní film. Jsem rád, že jsem byl k projektu přizván. Z úcty k tvůrcům jsem to taky dělal za korunu, protože na to nebylo moc peněz a přišlo mi nefér říkat si o nějaký velký honorář.

Hrajete v nějakém představení pro mladé také v divadle?
Už dlouho ne. Některá představení, například Gogolovy hráče, občas hráváme dopoledne pro střední školy. K těm úplně nejmenším jsem se ale už v divadle dlouhou dobu nedostal. Ale jsem s nimi samozřejmě v kontaktu díky svým dětem na různých oslavách, karnevalech a podobně. Takže se k nim dostanu spíše jako otec.

Jaký tedy vlastně máte vztah k dětem?
Já jsem jimi úplně pohlcen. Nechce se mi kvůli nim vůbec pracovat. Nejradši bych veškerý čas trávil s nimi, což teď zaplať pánbůh vychází. Ale po prázdninách nám to skončí. Musíme se taky něčím živit, a tak budu muset zase pracovat. Do té doby si s nimi ale budu užívat každou chvilku.

V současné době tedy máte volno, ale jistě už něco plánujete. Nebo snad ne?
Něco se chystá, ale ještě nic neprozradím, abych to nezakřikl.

Jak dlouho se ve Zlíně zdržíte?
Jsem tu už od pátku, kdy jsem tu hrál v rámci divadelního festivalu Střetnutí/ Stretnutie. Bohužel ve středu už zase musím zpátky do práce, protože večer hraji v Praze.

Autor: Viktor Chrást

2.6.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Soutěžní svatební pár číslo 11 - Zuzana a Marian Vítkovi, Olomouc
3

4. kolo soutěže O nejkrásnější svatební pár Deníku pro rok 2017

fotbal FC FASTAV Zlín - FC Kodaň
AKTUALIZOVÁNO
145

První gól, druhý bod. Ševci v mlze remizovali s Kodaní

Semaforový fantom hazarduje se životy lidí

 „Prosím o opravu otočeného semaforu v ulici Díly I,“ zní nezvyklá žádost paní Lídy. Představte si, že přijedete na křižovatku. Signál na semaforu svítí, vy na něj ale nevidíte. Někdo jej totiž otočil tak, že na něj nevidíte, a tak nevíte, jestli můžete do křižovatky vjet, či ne.

Janíček se s Kvistem shodl: Utkání jsme chtěli za každou cenu dohrát!

ROZHOVOR/ - Poprvé nastoupil v základní skupině Evropské ligy od první minuty a hned vedl ševce jako kapitán. I když se bojovník Tomáš Janíček objevil v sestavě Fastavu na netypickém místě defenzivního záložníka, dařilo se mu rozbíjet dánské útoky a narušovat hru soupeře. 

Páník: Kluci si zaslouží pochvalu, ne poznámku! Kdo dvakrát vyhraje, postoupí

Po mlhou poznamenaném utkání se v něm mísily různé pocity. Lehké zklamání, stejně jako radost z nejlepšího výkonu či prvního gólu v Evropské lize. Trenér prvoligových fotbalistů Zlína Bohumil Páník byl po čtvrtečním duelu v Olomouci s Kodaní (1:1) na své svěřence hrdý.

Trolejbusy na Jižních Svazích zůstaly v odpolední špičce bez proudu

Dvacetiminutový výpadek napájení trolejového vedení v oblasti Jižních Svahů zkomplikoval včera v odpolední dopravní špičce cestování na největším zlínském sídlišti.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení