Výstava se zaměřuje na rozsáhlou grafickou tvorbu tohoto klíčového představitele české výtvarné scény přelomu 19. a 20. století. Více než dvěma sty díly je zastoupena i ve sbírce galerie. Vernisáž s hudebním doprovodem se uskuteční v úterý 21. března v 17 hodin.

Výstava se soustředí na bohatství grafického projevu Maxe Švabinského, sleduje ho v několika rovinách.

„Návštěvníci uvidí krajinné celky spolu s velkými oživujícími detaily přírody, podobizny předních kulturních osobností i nejbližších členů rodiny, komorní smyslné výjevy vedle výpravnějších mytologických scén nebo také biblická témata a parafráze básnických sbírek,“ přiblížila kurátorka výstavy Pavlína Pyšná.

„Cílem je představit tvorbu Švabinského v kontextu s jeho autentickými poznatky a úvahami. Díla proto doprovází úryvky autorových textů, které přibližují zázemí jeho umělecké tvorby,“ dodala kurátorka.

Tržiště čeká slavnostní otevření, zkušební provoz provází kritika
VIDEO: Tržiště čeká slavnostní otevření, zkušební provoz provází kritika

Výstava sleduje i pedagogický přínos Maxe Švabinského, který v letech 1910 až 1928 vedl na pražské akademii grafickou školu a výrazně ovlivnil další generace nastupujících umělců. Svými grafickými listy jsou proto zastoupeni jeho někdejší studenti, později etablovaní umělci jako kupříkladu Cyril Bouda, Koloman Sokol, Miloslav Holý a další.

Všechny exponáty pochází z uměleckých fondů KGVU a Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě a odkrývají tak jejich sbírkové bohatství v roce, kdy si instituce připomínají významná výročí svého založení.

„Galerijní výročí se v letošním roce šťastně spojilo se 150. výročím narození umělce,“ doplnila Alena Babicová z KGVU.

Výstava bude k vidění ve 14|15 Baťově institutu do 21. května. Komentované prohlídky se uskuteční 4. dubna a 2. května vždy v 17 hodin.

Max Švabinský (1873 až 1962) patřil k významným představitelům generace, která formovala základy moderní umělecké tradice. Jeho životní dílo krystalizovalo v širokém spektru mnoha aktivit. Na straně jedné byl pohlcen malbou, kresbou, grafikou a monumentální prací v architektuře, na straně druhé neváhal věnovat svůj čas pedagogickému působení nebo literárním počinům. Brzy se stal vysoce respektovaným umělcem a vůdčí osobností pražské Akademie. Byl uznáván i v zahraničí, v roce 1923 mu například francouzský prezident udělil rytířský Řád Čestné legie.