Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

J. R. Schmiedtová: Šup sem s nekompromisností!

Zlín – Skunk, lidožrouti, kojot či nejšerednější indián Wahurka. Ti všichni a ještě mnozí další jsou hrdiny nové pohádky, kterou připravuje ansámbl Městského divadla Zlín. Už v neděli 3. října od 14.30 hodin se uskuteční premiéra novinky Čučudejské pohádky.

1.10.2010
SDÍLEJ:

Janka Ryšánek SchmiedtováFoto: archív divadla

Příběh vychází z autorské dílny Vlastimila Pešky, který v minulosti působil i ve Zlíně. Nyní vede brněnské Divadlo Radost. Režie novinky se ujala mladá režisérka Janka Ryšánek Schmiedtová. „Čučudejské pohádky jsou předělané klasické pohádky do indiánského hávu, do exotické krajiny. Máme tady imaginární kmen Čučudejů, kde je vše dovoleno a nic není zakázáno,“ nastínila Schmiedtová.

Prozradíte něco víc z děje?

V první půlce uvidíte předělanou pohádku Perníková chaloupka, v druhé půlce pak Sněhurku a sedm trpaslíků. A mezi nimi bude krátká pohádka, která byla napsána přímo pro zlínské divadlo.

Pan Peška má s tvorbou pro děti letitou zkušenost, jak jste na tom vy?

Moje vůbec první pohádka, kterou jsem režírovala, byla Lakomá Barka v Divadle Šumperk a tohle je moje druhá zkušenost. (Úsměv.)

Původně měl novinku režírovat sám autor. Co se stalo?

Organizačně plán nevyšel, protože pan Peška točí v Šiklově Mlýně westernový film, ve kterém hraje také člen zlínského souboru Radovan Král. Byla jsem tady oslovená já, zda bych nešla do tohoto projektu. On mi nastínil koncept a já doufám, že hru dotáhnu režijně zdárně k premiéře. (Úsměv.)

Potěšila vás jeho nabídka?

No jistě! A první, co mě napadlo, že se po několika měsících vrátím ke skvělému souboru do Zlína. Zkoušení byla opravdová radost. Všichni táhnou za jeden provaz a není tam žádný kverulant. Energie z herců přímo čiší do hlediště. Však uvidíte.

Mluvil vám pan Peška do režie?

Už dříve jsme byli domluvení, že budeme spolupracovat v loutkovém Divadle Radost, kde mi dal příležitost. Pokud všechno dobře půjde, v březnu bude premiéra pohádky Jak morčata pekla bábovku. Na panu Peškovi je skvělé, že netrpí žádnými starobními mindráky z mladé generace. Když jsem si k němu přišla říct o práci, usmál se a práci mi skutečně dal. Takže abych vám odpověděla na otázku, žádné mluvení do práce se nekonalo, ani žádné diktování, co tam má či nemá být. Zkrátka jsme se domluvili na jisté poezii pohádky, pan Peška ji načrtl a na mně už bylo, abych v rámci svých kompetencí, fantazie a schopností v práci pokračovala dál.

Naposled jste s částí zlínského ansámblu dělala pro komorní scénu Studia Z Fridy Kahlo. Vyhovuje vám víc pro práci malý prostor nebo jeviště Velkého sálu?

Prostory jsem si zatím osahala jen malinko. Ale je fakt, že když jsem byla do tohoto projektu přizvána, právě z jeviště Velkého sálu jsem byla nadšená. V životě jsem s tak velkým jevištěm nedělala. Jde hlavně o práci s prostorem. Musíme to vymyslet tak, aby herci i kulisy nebyli třeba jen na jedné straně. Během zkoušení jsem zjišťovala, že když hrajeme v zadu na bubny, neslyšíme herce vepředu. Bylo to spíš takové vyrovnávání se s matematikou a fyzikou jeviště, což mně přišlo skvělé, protože když jsem poprvé přijela do Zlína, přišlo mi to jeviště jako největší na světě. Teď už mám pocit, že je normální, což je pro mě hrozně velký skok (Úsměv.)

Dětské publikum je velmi náročné a kritické. Nebojíte se jeho nekompromisnosti?

Naopak! Šup sem s ní. (Úsměv.) Moc se těším na to, jak nám děti budou sdělovat, co se s nimi zrovna děje. V pohádce je scéna, kdy Pavel Vacek, který hraje nejšerednějšího indiána na světě, mluví s publikem. Jsme úplně natěšená na to, co mu budou děti vyprávět.

Jedná se tedy o interaktivní pohádku?

Ne tak docela. Počítá sice se zapojením diváků, ale ne do vývoje děje.

Kdo připravoval scénu?

V ten moment, kdy bylo jasné, že v projektu nebude jen výtvarník a režisér, ale dva režiséři, stala jsem se součástí rozhovorů o výtvarné podobě inscenace. Obstarala ji brněnská scénografka Michaela Zámečníková-Savovová. Chtěli jsme, aby to byla hra na indiány. Takže jsme vycházeli z běžných věcí, které děti mají ve svém životě. Kšiltovky, polobotky, šle… Tohle všechno jsme nacpali na jeviště.

Takže na perníkové týpí se nemáme těšit?

(Úsměv.) To tam opravdu není. Ale výtvarnice se inspirovala klasickými dřevenými divadly 2D. Máme krásné malované kulisy, které odkazují k nějaké indiferentní krajině kmene Čučudejů.

Co bylo pro vás největší výzvou?

Skutečnost, že pracuji s jedenácti herci. Vyjmenovávat je všechny nebudu, ale zajímavostí je, že v jedné roli se představí nová členka zlínského souboru Hana Briešťanská, pohybové spolupráce se ujal také nový člen ansámblu Roman Blumaier a jednu postavu ztvární Eva Borovičková, která normálně pracuje v divadle jako nápověda. Je ale vystudovaná herečka, byl jí dán prostor v inscenaci a myslím, že ho zužitkovala víc než dobře.

Domníváte se, že se budou bavit kromě dětí i jejich rodiče?

To je právě typický rys pana Pešky. Základní děj je určený dětem třeba od tří let, ale na něj se nabaluje spousta vtipů a interaktivních situací, které splní to, že divadlo je pro celou rodinu. Své si tam najdou i osmileté, dvanáctileté děti a nechtěla bych se rouhat, ale myslím si, že ani patnáctiletý adolescent by neodcházel úplně znuděný. A rodiče se samozřejmě budou bavit také.

Tohle je první a zároveň poslední pohádková premiéra pro letošní sezonu. Co byste jí popřála?

Hodně interaktivních dětí, které si své herce nasměrují tam, kam budou chtít. (Úsměv.)

Staňte se našimi fanoušky na Facebooku!
Zde vás budeme v průběhu dne informovat o nejdůležitějších a nejzajímavějších událostech z regionu a hlavně vám nabídneme různé soutěže.

Aktuální témata Zlínského deníku:

DOPRAVNÍ SERVIS
Veškeré informace týkající se osobní i veřejné dopravy a cyklostezek v regionu.

KOMUNÁLNÍ VOLBY 2010
Vše ohledně voleb, které proběhnou ve dnech 15. a 16. října 2010.

MÁME RÁDI KACHNY
Nepravidelná rubrika pravidelně plná neuvěřitelných zpráv.

DENÍK ZLÍŇÁKA
(Ne)oficiální blog reportérů Zlínského deníku o dění v regionu i mimo něj.

Autor: Silvie Pospíšilová

1.10.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Slovenský reprezentant Ján Greguš v minulosti působil v Baníku Ostrava nebo Jablonci, odkud zamířil právě do Kodaně.
5

Spoluhráči z Kodaně po losu nevěděli, kde Zlín leží, tvrdí Greguš

Ilustrační foto.

Stavbě přehrady předchází výkup pozemků. Cena až 6 tisíc za metr čtvereční

Nabourala se třemi promile a ujela

Jednapadesátiletá řidička nabourala na Jižních Svazích ve Zlíně do jiného auta a ujela. V krvi měla skoro tři promile. Vozidla si všiml svědek, který zavolal na tísňovou linku policie.

Na svou matku šel nožem

Ve vazbě skončil 49letý muž ze Zlína, který měl vydírat svou 70letou matku, s níž žije ve společné domácnosti. Hrozí mu až osm let vězení.

Konečně opraveno. Po dvaceti letech

Rozsáhlou rekonstrukcí prošlo valašskokloboucké gymnázium. „Bylo nezbytné gymnázium opravit,“ řekl při slavnostním otevření gymnázia hejtman Jiří Čunek. „Velmi si vážíme toho, že zřizovatel Zlínský kraj projekt podpořil. Jedná se o první velkou rekonstrukci budovy po dvaceti letech,“ uvedla ředitelka školy Eva Cepková.

Představujeme prvňáčky ze ZŠ Vlachovice, Pozlovice a Hřivínův Újezd

Ojedinělý seriál Deníku Naši Prvňáci pokračuje dalším dílem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení