Podle jeho scénářů bylo natočených více než patnáct filmůa také dva televizní seriály, Na lavici obžalovaných justice a Záchranáři. „Ke každému snímku mám nějaký vztah. Samozřejmě rád vzpomínám třeba na Zlatým lvem oceněného Je třeba zabít Sekala,“ připustil.

Nejvíce nostalgie mu ale přináší pomyšlení na vůbec první realizaci svého scénářev roce 1965. Protirežimně laděné dílo s názvem Horký vzduch se ocitlo hned po dotočení v trezoru. „Hrdinou příběhu byl vesnický důchodce, který raději zemřel hlady, než aby se podvolil komunismu,“ vysvětlil Křižan. Film cenzuroval tehdejší prezident Antonín Novotný. „Znechuceně od něj odešel se slovy, že na takové svinstvo se dívat nebude,“ doplnil Křižan.

Život v komunistickém režimu silně ovlivnil Křižanovu tvorbu. „V té bídě a hrůzách jsem zažil hodně nepěkných zkušeností. Popravili mi tatínka, vyhodili mě z gymnázia a já musel odejít pracovat do šachty,“ vzpomínal scenárista. Postupně vystřídal hodně zaměstnání. „Všechno zlé je ale k něčemu dobré. Odměnou za to jsou pro mne lidé, které jsem v tétotemnédobě potkal,“ řekl.

Většinu života proti komunismu bojoval. Byl členem Charty 77 a v roce 1989 byl při sametové revoluci pravou rukou Václava Havla. Své opovržení nad levicovým politickým systémem dává najevo stále. „O životě v bolševickém teroru píšu dodnes. S Michálkem jsme natočili příběh Pískovna. Nyní společně pracujeme na dalších dvou snímcích, které vytvoří na toto téma trilogii,“ prozradil Křižan.

Plánů do budoucna má ale mnohem více. „Pořád mám něco rozepsané. Sice jsem líný, ale námětů mám ještě hodně. Je to jen otázka času,“ usmál se Křižan. Se scénářem je to podle něj jako se slivovicí. Musí projít zráním, kvašením a pálením tak, aby z toho vznikl lahodný výsledek. Je to tajemný proces. Když pak ale lidékolem ocení její vůni, víte, že jste to nedělalinadarmo.