Moderátory večera, který začne v 19 hodin, se stanou Tamara Komínková a Dušan Sitek, který je zároveň režisérem a stojí za organizací této velké akce.

Jak dlouho dopředu je nutné večer připravovat a co dá největší práci?

Pro mě je nejdůležitější nikoho moc neobtěžovat. To znamená, že všichni zkoušíme, hrajeme a ples je něco navíc. Co se dělá jaksi mimo program. Já vymyslím program, podle toho, kdo z kolegů se chce ochotně prezentovat na plese a potom už nezbývá, než s výtvarnicí Hankou Knotkovou připravit scénu, slušivé kostýmy, nechat udělat hudební podklady Richardem Dvořákem a přesvědčit kolegy, aby je krásně zazpívali. Udělat choreografii pětadvaceti hudebních čísel, nasvítit to všechno a doufat, že budou návštěvníci jubilejního XX. Plesu v divadle spokojeni.

Ten letošní se ponese v duchu „zlatých šedesátých“. Na co se mohou návštěvníci těšit?

Má to být překvapení, ale už je asi po něm. Kdo by neznal muzikály, které v těch letech „frčely“ éterem a písničky, které jsme si zpívali dennodenně. Když řeknu jen, že návštěvníci uslyší skladby z kultovních filmů: Kdyby tisíc klarinetů, Starci na chmelu, Šakalí léta a Rebelové, nemusím říkat víc. Jak jsem za ty roky poznal složení návštěvníků našeho plesu v divadle, určitě jim kápneme do noty a věřím, že si všechny písničky zazpívají spolu s herci Městského divadla a jimi pozvanými hosty, členy z Kroužku divadelních ochotníků z Hvozdné. Já jsem rád, že se představí i děti kolegy Luďka Randára, Anička a Matěj, stejně tak jako moje dcera Kristina.

Podle čeho volíte témata večerů, a který jste si vy osobně nejvíc užil?

Nejprve musím vědět, kdo z kolegů má zájem na plese účinkovat. Až potom vymýšlím, co by na koho sedělo a jak by to všechno mělo vypadat. Já sám jsem se kochal, když jsme jako půlnoční překvapení nazkoušeli květinový valčík, nebo květinovou polonézu a sám jsem měl radost, když jsem viděl kolegyně herečky, jak si vychutnávají tu neskutečnou atmosféru krásných šatů a květinových přízdob. Byla to paráda!

Kolikátý ples už organizujete a máte vůbec možnost si ho sám vychutnat nebo je to spíš práce?

Asi bych to nějak spočítal, ale o tom to není. Pro mě je každý ples premiérou a derniérou zároveň. Je pochopitelné, že manželka, kterou na divadelní ples vezmu, se musí smířit s tím, že do půlnoci budu nervózní z toho, jak dopadne program, a navíc tím, že ještě celý večer moderuju, tak si mě asi moc neužije, ale zase spokojenost diváků všechno vynahradí. Je to práce, která mě baví a proto je to spíše zábava.

Můžete lidi pozvat?

Rád bych všechny pozval, protože poprvé u nás bude hrát plesový orchestr Coppelia, který je složený z členů Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, poprvé se nám představí členové Tanečního klubu Rokaso z Uherského Hradiště a premiéru bude mít i program „Zlatá šedesátá“. Ceny v tombole jsou nádherné, občerstvení bude stát také za to – prostě: Přijďte. Uděláme všechno pro to, abyste se u nás cítili jako doma. A nezapomeňte. Ples v divadle je jen jednou za rok, ale pro vás, vážení a milí diváci, hrajeme každý den.