VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kdyby byli Češi Švejci, mohli by být na sebe hrdí

Zlín /VIDEO, ROZHOVOR/ - Ansámbl Městského divadla Zlín připravil na tuto sobotu poslední jevištní novinku před koncem sezony. Po třiceti letech se na zlínskou scénu vrací divadelní adaptace nejslavnějšího humoristického románuŠvejk.

18.6.2009
SDÍLEJ:

Kostýmní zkouška divadelní incenace Švejk. Foto: DENÍK/Markéta A. Tarabová

Režie se ujal Jan Jirků, který pochází z Nového Města na Moravě. „Na práci ve Zlíně jsem se těšil. Divadlo se mi líbí, herci jsou dobří a Valašsko je mi blízké. Čili teď už se jen nepo…“ říká s úsměvem mladý tvůrce.

Kdy jste poprvé četl Švejka?

Já nevím. Myslím, že někdy na druhém stupni základní školy. Sáhl jsem po něm poté, co mi kamarád řekl, že patří k národní literatuře, a taky že je napínavý. Ale asi jsem ho nedočetl. Když přišla ze Zlína nabídka na zpracování této klasiky, zjistil jsem, že ho vůbec neznám. Hlavně, že neznám druhou půlku, která je daleko působivější a zábavnější. A když jsem ho začal studovat, bylo to pro mne úžasný překvapení.

Rozumím tomu dobře, že když vám vedení zlínského divadla nabídlo spolupráci, rychle jste román dočítal?

(Úsměv.) No, vzhledem k tomu, že nabídka přišla asi před dvěma lety, tak jsem měl dost času. Rok jsem ho četl. Přelouskal jsem ho asi čtyřikrát a v lednu jsem začal psát scénář.

Čím to je, že Švejk lidi buď chytne, nebo ho nemohou ani cítit?

Já nevím. Myslím, že velký podíl na té averzi má samotný Hašek. Zvláštní je, že Češi mají vůči Švejkovi výhrady, ale v cizině, tedy když ho znají, román obdivují. Je nepochopitelný, že v domácím prostředí vyvolává takový reakce. Ale bylo tomu hned na začátku, protože Hašek Švejka napsal poté, co se vrátil z Rudé armády. Byl to bigamista, přivezl si druhou ženu, ještě před válkou byl znám jako alkoholik a taky se vědělo, že v Rusku psal pro rudé.

Tohle lidi provokovalo?

No jistě. Vrátil se a dopustil se hrozné drzosti, že začal psát román. Nejdřív si všichni mysleli, že se upije k smrti a najednou koukali, že dílo je strašlivě úspěšné. A lidi vytáčelo, že takový člověk zažívá velký úspěch. To se v Česku neodpouští. Intelektuálové to těžce snášeli a román objevili až Olbracht, Čapek a další. A co se týče obecného současného povědomí? No to je prostě neznalost. Někdo říká, že Češi jsou Švejci. To je blbost. Kdyby byli Švejci, měli by být na co hrdí. Protože by byli odvážní, bystří, vtipní a rozhodně ne zbabělé persony. Každý si myslí, že Švejka zná, ale nikdo ho nečetl.

Podle vás je tedy Haškův román národním pokladem?

No stoprocentně. Já nevím, zda to potřebuje takovéhle hodnocení, ale já osobně jsem v něm našel neskutečné hloubky a myslím si, že takových románů moc nemáme. Je jeden z nejlepších.

V průběhu sedmitýdenního zkoušení jste řekl, že divákům v inscenaci nabídnete na straně jedné útrapy války, na straně druhé legraci. Jak udržujete balanc, aby to nesklouzlo k něčemu, co nechcete?

Celou dobu se snažíme dělat legraci a doufáme, že se nám do toho podaří dostat útrapy války. Chceme, aby se publikum celé představení smálo a na konci plakalo. (Smích.) Teď chvilku vážně. Přenést Švejka do současnosti je velký problém. Vlastně jako byste vyprávěla sto let starou anekdotu. I když nějakou vytáhnete a dobře ji napointujete, lidi ji stejně už někdy dřív slyšeli. Tak jsem hledal v méně známých částech románu. Důležitou složkou je i scénografický přístup. A taky – hra musí dostat spodní tón. Kolikrát jsem si říkal, proč knihu vlastně čtu dál, a proč mne neustále bere, když se v ní opakují vtipy?

Proč tedy?

Švejk je protiválečný román. A Hašek ho napsal strašně krásně. Nevyslovuje se přímočaře proti válce, ale celou dobu vypráví příběhy různých lidí, kteří se blíží na frontu. Všem je jasné, že jich tam umírají mraky. Hrdinové jedou na frontu, vypráví si historky, sami prožívají různé epizody a to jsme se snažili přenést na jeviště.

Z ženské části souboru jste obsadil pouze Tamaru Komínkovou, která má v inscenaci hned několik rolí. Proč jste je nerozdělil mezi další herečky?

Tak ve Švejkovi je strašně málo ženských postav. Chudinky herečky by se trápily na šatnách a jen čekaly…

Takže důvod byl ryze praktický?

Nejenom. Svět 1. světové války byl vlastně světem bez žen. Ale přitom ony jsou stále na pozadí zmiňované. Je to prostě součást našeho dramatického zpracování.

Se zlínským souborem jste spolupracoval poprvé. Už téměř dva měsíce zkoušíte a můžete tedy hodnotit. S jakými pocity budete odjíždět ze Zlína?

Myslím, že na hodnocení je brzy. Ale musím říct, že jsou tady velký herecký osobnosti. Co mi dělalo trochu problém, byl tento obrovský barák. Člověk má sedm týdnů na poznání kolektivu, ale ještě se musí soustředit na to, aby se neztratil. (Smích.) Pak vznikají různá zdržení…

Když jste zmínil velikost objektu, Velký sál je asi druhou nebo třetí největší scénou v republice. Nemáte obavu z toho prostoru?

Už jsme v generálkách, takže nesmím, že jo. (Smích.) Ale viděl jsem ho nasvícený a už mi tak obrovský nepřišel.

Pokud režisér má pracovat s ansámblem, který ještě nezná, jakým způsobem rozděluje role?

Jednak jsem se různě vyptával a byl jsem se podívat asi na pět představení. Samozřejmě je to trochu naslepo, ale myslím si, že obsazení je šťastné. Třeba Jan Leflík je pro postavu Švejka výborně disponovaný. Nebo Radovan Král, který hraje nadporučíka Lukáše, mě úplně překvapil, jakým způsobem se to dá dělat.

Do premiéry zbývá pár dnů. Jaké jsou vaše pocity?

Mám takový těšení. Ve inscenaci jsou pasáže, které herci hrají naprosto skvěle. Těžko se zve, když sám prožívám sice těšení, ale také velkou nervozitu. Hrozně bych si přál, aby všechno dobře dopadlo, aby se lidi dobře bavili, a aby je Švejk strhnul. Pokud sem někdo přijde s předpojatou averzí vůči němu, byl bych rád, kdyby během představení prožil změnu postoje a třeba ten román přečet. Doufám, že se publikum bude smát.

Režisér Haškova Švejka, Jan Jirků.

Autor: Silvie Pospíšilová

18.6.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fotbalisté Zlína (ve žlutém) v nedělním 11. kole  doma nečekaně vysoko podlehli Mladé Boleslavi 1:5.
11

Ševci inkasovali tři góly za sedm minut. S Mladou Boleslaví prohráli 1:5

Zlínští hokejisté (v modrém) v 16. kole extraligy doma hostili Liberec. Na snímku brankář Kašík

Kašík v euforii: Neskutečné. Straší nás minulé roky

AKTUALIZOVÁNO

Hokejisté Zlína předvedli další famózní finiš a zdolali Liberec

Další obrat dokonán! Hokejisté Aukro Berani Zlín dokázali dotáhnout další obrat. Tentokrát po dvou slepených gólech během 42 vteřin Liberec vedl 2:0. Jenže beranům stačily poslední dvě a půl minuty, aby vyrovnali na 2:2 Lotyši Robertsem Bukartsem a Ralfsem Freibergsem.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Výsledky voleb ze všech obcí v našem okrese

Emocemi a překvapeními nabitý volební víkend přinesl spoustu zajímavých změn, výsledků a reakcí. Tištěný pondělní Deník jich bude plný.  

Alena Gajdůšková: Radost mi kazí neúspěch, chci bojovat za pacienty

S rozporuplnými pocity se vrací do vrcholové politiky Alena Gajdůšková z ČSSD. „Z výsledků sociální demokracie jsem smutná a nešťastná. V kraji máme jediný mandát a získala jsem ho já. To je pro mě velice rozporuplné. I vůči Antonínu Seďovi, kterého takto ve sněmovně střídám a který byl vždycky slušným politikem,“ říká Gajdůšková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení