Idylka v luhačovickém hotelu ale netrvá dlouho. Všichni zúčastnění mají opravdu dobrý důvod se potit: krev na bílém prostěradle je nepřehlédnutelná!

Pane režisére, toto je Vaše první zkušenost se zlínským divadlem. Jak se Vám tady pracuje?

Výborně! Mně zlínský soubor učaroval svou poctivostí a zručností, odpovědností, s kterou přistupují k práci. To bylo znát hned od prvních zkoušek: usměvaví herci, kteří přicházeli s dobrou náladou na zkoušky a i s ní odcházeli. V detektivním příběhu s komediálním nadhledem je potřeba, aby do postav vkládali herci sami sebe, a bylo moc fajn se s nimi takto potkávat, lidsky i herecky.

Čím Vás tato hra oslovila?

Velmi se mi líbí vykreslení prostředí: odehrává se v malebných Luhačovicích, v překrásném hotelu Alexandria, spektrum hostů je neobyčejně pestré a nabízí možnost, aby si každý z herců tu svou postavu malinko přivlastnil, aby si s ní vyhrál. Baví mě jazyk hry, její svižnost a charaktery postav, které se v ní objevují.

V čem spočívá princip této detektivní hry?

Budeme svědky tragické události, vraždy, a hrou nás provede dvojice policistů, mladá policistka a zkušený vyšetřovatel, kteří se budou snažit vyšetřit tento hrůzný čin. Chceme se pohybovat na hraně žánrů, příběh s detektivními kořeny s komediálním nadhledem.

Vy jste se souborem v Luhačovicích byl, nasávali jste lázeňskou atmosféru?

To bylo úplně senzační. Naše první čtená zkouška proběhla právě v hotelu Alexandria, herci si prožili atmosféru, viděli prostory, kde se příběh odehrává. Tuto zkušenost se snažíme přenést na jeviště, takže herci přicházejí na jeviště orosení, mokří, zahřátí. Takže máme spousty rozprašovačů, herci musejí dělat dřepy, aby přicházeli na jeviště rozehřátí.

Co můžete říct o záhadné postavě autora?

(smích) Autora scenérie lázeňského města Luhačovic učaroval natolik, že se rozhodl napsat svou první divadelní hru. Světová premiéra jeho hry bude přímo ve Zlíně za přítomnosti tohoto známého autora. (smích) Když se mi do ruky dostal vtipný i překvapivý text Petera Blacka, tak jsem neváhal. Baví mě hrát si s divadlem a s žánry a tady se objevují další krásná a nečekaná spojení. Lázně, smrt, Luhačovice, pára a zamlžená skla, kriminálka - zkrátka krev i komedie. Na to se těším. A v sobotu, 14. září se moc těším na Petera Blacka.

Bez kotrmelců, až tak velkou legraci si z policie dělat nebudeme

„V klasické detektivce s detektivními principy jsem ještě nehrála,“ přiznává se Marie Vančurová, která si zahraje roli začínající policistky, mladé holky na začátku kariéry. „Na jevišti jsem měla dělat kotrmelec, ale nakonec ho zrušili. Prý to bylo už moc srandovní, tak abychom si nedělali až moc legraci z policie,“ popisuje herečka změny v konečné verzi představení. Nebude se muset sprchovat rozprašovači jako její herečtí kolegové, za to musela nastudovat mnohem více textu. „Je to taková ta parádní role, která musí nakonec vysvětlit zápletku, objasnit vyšetřování. A textu je tam opravdu hodně,“ objasňuje mladá herečka, jak se na roli připravovala. „Bratr pracuje u policie, tak jsem s ním některé aspekty policejní práce diskutovala. Třeba jak komunikovat s lidmi, ale na jevišti se to až tak použít nedá,“ dodává s tím, že na žádné chvaty ani kostrbatou policejní mluvu nedojde. „Budu tak trochu Hurkules Poirot,“ říká se smíchem a přiznává, že detektivní žánr je její parketa, ale obdivuje spíše starší díla, např. Agátu Christie, kterým dává přednost před současnými detektivními seriály.

RENÁTA VEČERKOVÁ