VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Maryša: Jsem rozporuplná a náladová

Zlín - Všem milovníkům umění v sobotu nabídla herecký ansábl Městského divadla Zlín drama bratří Mrštíků, Maryšu. V hlavní roli se představila mladá herečka, rodačka z Hodonína, Petra Hřebíčková.

27.4.2008
SDÍLEJ:

Petra Hřebíčková se představila divákům na Klevetivé středě v Arše. Foto: Repro: Deník

Petro, můžete se čtenářům krátce představit?

Pocházím z jižní Moravy, kde jsem vystudovala obchodní akademii. Přijali mne na Janáčkovu akademii múzických umění do Brna, obor činoherní herectví. Po škole jsem hostovala v Činoherním klubu v Praze, a také v divadle ABC. Táhlo mě to ale zpátky na Moravu, takže jsem byla nějakou dobu v divadle Polárka v Brně, no a posledních pět sezón mě mohou diváci vidět tady ve zlínském divadle.

Jak prožíváte poslední hodiny před premiérou?

Přiznám se, jsem trošku nervózní, ale zároveň se i těším. Já jsem trémista, takže s blížícím se večerem se mnou začínají nervy pěkně cvičit. Celý proces před premiérou je velmi objevitelský. Člověk se seznamuje s novými světly na scéně, s kostýmy, hra se dotváří. Většinou ty první projížděčky na hlavních zkouškách jsou takové, že se člověk vyleká. Na něčem dlouho pracujete a najednou to dostane konkrétní tvar. Takže teď, dá se říci, sešíváme hru dohromady. Všichni jsme v napjatém očekávání.

Můžete popsat náladu na zkouškách?

Já myslím, že byla dobrá. Konkrétně pro mou osobu byla některá zkouška veselá a rozverná a jiná dost vyhrocená (úsměv). Maryša je postava, která prochází od začátku až do konce velkým traumatem. Nejdřív bojuje proti celé vesnici, především proti svým rodičům, aby ji neprovdali, a potom prožívá velké drama u Vávry doma. Bojuje také sama se sebou. Přesto ji nakonec přinutí, aby se dopustila vraždy. Takže pokud nějakou vypjatou scénu zkoušíte několikrát po sobě a jdete do toho naplno, musí se to zákonitě projevit i na psychice herce. Stalo se, že po pětihodinové zkoušce, kdy už jsme byli všichni hladoví, se objevily různé emoční výbuchy. Ale to k tomu patří. Díky emocím, které vzniknou při zkouškách, se třeba vyklube něco, co je dobré pro inscenaci samotnou.

Byla spolupráce s režisérem Martinem Františákem náročná?

Na období příprav Maryši budu ráda vzpomínat. Martin je člověk, který o divadle hodně ví. Hlavně co se týče představení, jako je Maryša. Zajímá ho život na vesnici. Sám napsal skvělou hru z tohoto prostředí, která se hrála i v Národním. Jde na to, řekla bych, zemitě. Ale určitě ne bezhlavě. Maryšu zná velmi dobře. Hledá lidství ve svých postavách, a to se mi líbí.

Je vám osobně Maryša něčím blízká?

Je to jedna z nejbližších hereckých postav, se kterými jsem se zatím setkala. Hlavně proto, že pochází ze stejného kraje jako já. Těžko říct, jak já bych se zachovala, být v její situaci. Je to mladá holka, na kterou osud přichystal spoustu nástrah. Nikdy jsem nemusela řešit překážky, které řeší ona. Já bych se určitě bouřila. Jenom tak bych nesklonila hlavu a určitě bych se snažila bojovat. Asi bych byla plná vzdoru. Ona je to strašná bezmoc, když o sobě člověk nemůže rozhodovat. Je to boj zvířete, které je bezradné a zahnané do kouta. Přitom Maryša je poslušná holka, která nikomu nic neudělala do té doby, než si musela projít peklem.

Udělala byste tedy něco jinak, pokud by vás osud vhodil do situace, ve které se ocitla Maryša?

Docházíme k vlastnosti, kterou s hlavní postavou nemáme stejnou. Můžu říct jenom to, co si myslím, že bych udělala. Asi bych utekla dřív, než by se situace vyhrotila. Ale to je vážně těžko soudit. Lidé žili jinak. Dnes mám spoustu možností. Umím se uživit, postarat se o sebe. V té době byly ženy závislé na svém muži. Neměly pracovní příležitosti a hlavně – jít pro ně „za humna“ bylo něco tak strašně vzdáleného a nepředstavitelného. Maryša vlastně moc na výběr neměla. Je jednoduché si říct, že bych dokázala utéct, ale vlastně si neumím představit, co by to v té době pro mne znamenalo.

Nějakou dobu jste hostovala v pražských divadlech. Jak na toto období vzpomínáte?

Moc krásně. Byla to doba hned po škole a já jsem plnými doušky nasávala tu atmosféru. Prahu, kolegy a všechno nové, co mě potkávalo. Vzpomínám na to hrozně ráda a celá ta zkušenost pro mne byla přínosná.

Je nějaký člověk z této „pražské“ doby, který vám výrazně pomohl, na kterého nezapomenete?

Ne, nebyl tam jeden člověk, vlastně bych ani někoho konkrétního jmenovat nechtěla. Pro mne to byla plejáda takových osobností! Jen pro příklad – pan Vetchý, ten je velmi přátelský. Také dokázal jako autorita poradit. Ti lidé mi nikdy nedali najevo, že jsou něco víc než já. Bylo velice zajímavé chodit na jejich představení, a potom s nimi zkoušet. V Praze jsem potkala hodně osobností, že by bylo nefér někoho vyvyšovat.

Hrála jste ve filmu Jiřího Menzela Obsluhoval jsem anglického krále. Jak na vás pan režisér zapůsobil?

Stejně tak, jako jsem zmínila před chvilkou, i u pana režiséra mne hrozně překvapil jeho přístup. Myslím tím ke mně samotné. Pan Menzel byl velice přátelský. Těch pár scén, které jsem ve filmu měla, se mnou poctivě před natáčením nazkoušel, a to mi vyhovovalo. Měla jsem pocit, že mu rozumím. V komunikaci s ním jsem neměla absolutně žádný problém. Člověk, který má vrozenou autoritu a je velmi inteligentní, nemá zapotřebí se povyšovat nad ostatní. Je to pravda! On tu autoritu má prostě v sobě, je to vynikající člověk a režisér. A je nesmírně vtipný.

Můžete charakterizovat Petru Hřebíčkovou, řekněme, dvěma slovy?

Rozporuplná a náladová (smích).

Více čtěte v tištěném vydání Zlínského deníku.

Autor: Silvie Pospíšilová

27.4.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fotbalisté Zlína (ve žlutém) v nedělním 11. kole  doma nečekaně vysoko podlehli Mladé Boleslavi 1:5.
11

Ševci inkasovali tři góly za sedm minut. S Mladou Boleslaví prohráli 1:5

Zlínští hokejisté (v modrém) v 16. kole extraligy doma hostili Liberec. Na snímku brankář Kašík

Kašík v euforii: Neskutečné. Straší nás minulé roky

AKTUALIZOVÁNO

Hokejisté Zlína předvedli další famózní finiš a zdolali Liberec

Další obrat dokonán! Hokejisté Aukro Berani Zlín dokázali dotáhnout další obrat. Tentokrát po dvou slepených gólech během 42 vteřin Liberec vedl 2:0. Jenže beranům stačily poslední dvě a půl minuty, aby vyrovnali na 2:2 Lotyši Robertsem Bukartsem a Ralfsem Freibergsem.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Výsledky voleb ze všech obcí v našem okrese

Emocemi a překvapeními nabitý volební víkend přinesl spoustu zajímavých změn, výsledků a reakcí. Tištěný pondělní Deník jich bude plný.  

Alena Gajdůšková: Radost mi kazí neúspěch, chci bojovat za pacienty

S rozporuplnými pocity se vrací do vrcholové politiky Alena Gajdůšková z ČSSD. „Z výsledků sociální demokracie jsem smutná a nešťastná. V kraji máme jediný mandát a získala jsem ho já. To je pro mě velice rozporuplné. I vůči Antonínu Seďovi, kterého takto ve sněmovně střídám a který byl vždycky slušným politikem,“ říká Gajdůšková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení