Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Meky Žbirka: Je se mnou těžké pořízení

Zlín /ROZHOVOR/ - Loni oslavil třicet let na československé hudební scéně. Jako jeden z mála dokázal přerušit sbírku Zlatých slavíků Karlu Gottovi.

11.10.2009
SDÍLEJ:

Miroslav ŽbirkaFoto: DENÍK/Tomáš Kubelka

Meky Žbirka vůbec poprvé za svoji hudební kariéru vyjel na akustické turné a v komorních prostorách divadel a kin nabízí svým fanouškům novinky i staré šlágry v podobě, ve které se rodily u klavíru nebo kytary.

„Vždycky jsem chtěl posluchačům ukázat, jak vypadal třeba Biely kvet nebo Atlantída, když jsem je složil. Studiové nahrávky, které jsou nakonec slyšet z rádií, už jsou vyfešákované a zaranžované. Celkové vyznění skladby tak trochu pozmění,“ vysvětluje umělec.

Jeho Acoustic tour Miro Žbirka 2009 čítá dvacet zastávek a už tuto středu se představí od 19.30 hodin i ve zlínském Velkém kině.

Za sebou už máte několik vystoupení. Jak vaši posluchači reagují na koncerty?

Velmi dobře. Má to jednu výhodu. Divadla a kina mají dobrý zvuk. My máme akustické nástroje a repertoár, který se za ty roky nasbíral. A můžu potvrdit, že máme i publikum. (Úsměv.) Co se turné týká, mám opravdu samé dobré zprávy. Překonalo i moje očekávání. Dost dlouho jsem se na šňůru chystal a dokonce mne museli i přemlouvat. Víte, pracovala jsem ještě na nové desce Empatia a nebylo pro mě jednoduché koncerty připravit. Takže jsem rád, že se to konečně děje.

Proč na sebe akustické turné nechalo tak dlouho čekat? Přeci jen v hudební branži se pohybujete už jednatřicet let…

Já nevím. Dělali jsme velké haly. Bylo to něco, na co jsme si zvykli a hráli jsme jako velká kapela. Když jsem začal hrávat i jiné akce, na které jsem chodil třeba jen s kytaristou, tak mě myšlenka na akustické turné napadla. Jen mi trvalo několik let, než jsem si to uvědomil. (Úsměv.)

Vzpomněl jste album Empatia. Jaký z něho máte pocit?

Je na něm čtrnáct věcí. Jediná skladba, která je doposud známá, je Tento song s Magdalénou Šalamounovou. Mám ji i jako hosta na své šňůře. Těžko říkat o albu něco konkrétního. Myslím, že je potřeba si počkat na co, co Empatii řeknou lidi. Další song, který budeme pouštět do rádií, se jmenuje Strom a řekl bych, že je to bratr skladby Atlantída.

Podle čeho vybíráte písně, které budou v rádiích propagovat desku? Je to vaše volba nebo volba těch rádií?

Víte, se mnou je těžké pořízení. Občas je mnou zažívají krušné chvíle. Umělecké otázky mám rád pod svojí kontrolou. Nerad si do nich nechám kecat. Jsou v mé kompetenci. Nabízím je já, ale samozřejmě dochází ke konzultacím. Protože můj pohled na věc může být subjektivní. Jsem už nějaký pátek na scéně, takže nejsem extra tvrdohlavý a nechám si poradit. Takže poradit si nechám, ale pokud mám být upřímný, tak Tento song i Strom jsem vybral já. (Úsměv.)

Přeskočíme od jednoho výběru k druhému. Mám moc ráda vaše duety. Ať už s Marikou Gombitovou, Janou Kirschner nebo Marthou. Podle čeho si vybíráte své partnerky za mikrofonem?

Většinou nevybírám mezi známými jmény. Hrát na jistotu mě nebaví. Když se retrospektivně dívám na duety, často jsem je dělal se zpěvačkami, které právě přicházely na scénu nebo nebyly až tak známé. Třeba Martha, se kterou zpívám Čo bolí, to prebolí, vůbec nebyla známá.

Chápu to dobře, že je v tom i jakási snaha pomoci začínajícím kolegyním?

Spíš mi to připadá jako jakýsi tvořivý moment. Uvedu jako příklad skupinu Beatles. Když zpívali převzaté skladby, snažili se vybírat takové, které nebyly velkými hity. A oni je z nich udělali. Pokud mám duet, je fajn, když pomůžu prezentovat zpěvačku, o které by se lidé jen tak nedozvěděli.

Na co se mohou těšit návštěvníci vašeho zlínského koncertu?

Program je průřezem celé tvorby. Samozřejmě na něm zazní Denisa, Atlantída, Balada o poľných vtákoch, Biely kvet, 22 dni, Mám rád, Zažni… Jsem neustále konfrontovaný s minulostí. Žiju minulostí i současností zároveň. (Úsměv.)

Nabízí se otázka, zda máte ve svém repertoáru píseň, kterou hrajete jen kvůli fanouškům, ale sám ji až tak nemusíte?

Ne. Nikdy mně ze žádné skladby nechytila fobie. Takové pocity nemám. Jakoukoliv píseň ze svého repertoáru vám zazpívám stejně, jako když jsem ji nahrával na desku třeba před třiceti lety a vůbec mi to nebude vadit.

Už jste prozradil, že jedním z hostů bude Magdaléna Šalamounová. Co další jména?

Ještě s námi jezdí Martha. A nesmím zapomenout na Jana Ponocného. Je součástí unikátní jednočlenné skupiny Circus Ponorka. Má to nesmírnou výhodu, protože když skupinu tvoří jeden člověk, nemůže se rozpadnout. (Smích.)

Zazpíval jste si v doprovodu symfonického tělesa, pěveckého sboru, teď jsou to komorní koncerty v divadle, máte už v hlavě další plán, který byste chtěl uskutečnit?

Ano. Týká se Slovenska, protože mu určitým způsobem dlužím koncerty. Hraju teď výhradně v Čechách a na Moravě. A když jste vzpomněla koncerty s velkým orchestrem, trošku to souvisí i se Zlínem. Moc rád bych spolupracoval s Filharmonií Bohuslava Martinů. Zatím je to ve fázi jednání, ale byl bych rád, kdyby to vyšlo.

Za dva dny potěšíte i své fanoušky v sále Velkého kina. Můžete je pozvat?

Takže lidi, do Zlína se zas tak často nedostanu, tak budu moc rád, když dorazíte v hojném počtu. A hlavně budete ve velké výhodě oproti ostatním, protože už máme repertoár nastudovaný a jsme sebevědomější. (Úsměv)

Autor: Silvie Pospíšilová

11.10.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Fanoušci ševců jedou na fotbal. Ilustrační foto

Na Kodaň zdarma. Fastav pro fanoušky znovu vypraví speciální vlak

Ilustrační foto.

Ve středu ve Zlínském deníku: Prvňáčci z Vlachovic, Pozlovic a Hřivínova Újezdu

Hokejisté Zlína už další stíhací jízdu nedotáhli

Dvě třetiny působili bez energie. Až ve třetí části se Beran zase probudil. Hokejisté Aukro Berani Zlín stáhli Honejskem a Šťastným ztrátu z 1:4 na 3:4 a šli za vyrovnáním. Čtvrtá trefa Zlína visela ve vzduchu.

Posílení spojů ve Zlíně

Dopravní společnost Zlín – Otrokovice oznámila, že posílí v dušičkovém období autobusové linky, které používají cestující k jízdám na místní hřbitovy.

Čím jde žena v politice výš, tím jich v ní působí méně. Ostré lokty jsou potřeba

Jsou považovány za něžné pohlaví, v politice ale umějí mít leckdy stejně ostré lokty jako muži. Pokud nechtějí, aby je s trochou nadsázky dav silnějšího pohlaví rozdrtil, musí si u něj získat autoritu. Ženy ze Zlínského kraje, které působí v politice, se prostě nevzdávají. Ať působí na jakékoliv úrovni.

Expert podle soudu uvedl úmyslně nepravdu v posudku

Odvolání zamítnuto. Slova, která určitě v úterý nechtěl od senátu krajského soudu ve Zlíně slyšet Jan Hemza z Brna, soudní znalec v oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, který je současně také uznávaný neurochirurg.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení