Příznivci vážné hudby uslyší tvorbu známých skladatelů Glinky, Borodina a Chačaturjana

„Tvorbu dvou ruských a jednoho arménského autora představí posluchačům společně se zlínským orchestrem dirigent Petr Vronský a přední český klavírista Martin Kasík,“ přiblížila vedoucí propagace a marketingu zlínské filharmonie Dagmar Garguláková.

A kterých děl slavných komponistů se dnes večer milovníci vážné hudby vlastně dočkají? „Kromě Chačaturjanova Koncertu pro klavír uslyší Glinkovy Vzpomínky na letní noc v Madridě a Borodinovu Symfonii č. 2 h moll, která bývá též označována jako Bohatýrská,“ objasnila Garguláková.

Podle Vronského se posluchači mohou těšit na dráždivou, ale zároveň romantickou a melodickou hudbu, jež je do určité míry ovlivněna i asijskými vlivy. „Představení těchto koncertů zlínskému publiku vnímám od Filharmonie Bohuslava Martinů jako skvělý nápad. Vždyť třeba právě Chačaturjan tady nezazněl snad dvacet let,“ říká.

Zároveň se také čestný šéfdirigent Moravské filharmonie v Olomouci pozastavuje nad tím, jak byla u nás tvorba těchto autorů vnímána v minulých desetiletích. „Jestliže po válce se k ní koncertní domy stavěly velmi pozitivně, po roce 1968 tomu bylo přesně naopak a z pódií na určitou dobu prakticky vymizela. Stejně tak tomu ale bylo i po roce 1989, což je pro mne zcela nepochopitelné,“ zdůraznil Vronský.

Michail Ivanovič Glinka se narodil roku 1804 a byl prvním ruským skladatelem, který si získal široké uznání ve své rodné zemi a zároveň osobností, jež je považována za otce ruské klasické hudby. Proslavila jej především jeho Kamarinskaja, orchestrální dílo založené na lidových melodiích, nebo opery Život pro cara a Ruslan a Ludmila. „Svým dílem inspiroval skupinu skladatelů, jež byla označována jako Mocná hrstka. V ní se mimo jiné pohyboval také Alexandr Porfirjevič Borovin,“ nastínila Garguláková.

Ten se narodil v roce 1833 jako nemanželský syn gruzínského knížete. Na svou dobu byl nesmírně vzdělaný, byl doktorem medicíny a zabýval se vědeckou a pedagogickou činností. K jeho nejznámějším hudebním dílům patří opera Kníže Igor, kterou však za svého života nestihl dokončit, nebo symfonická báseň Ve stepích střední Asie.

Aram Chačaturjan byl rusko-arménský hudební skladatel, klavírista a dirigent. Světový věhlas mu získala zejména věta z posledního jednání jeho baletu Gajané s názvem Šavlový tanec, dokončená v roce 1942. Ta evokuje arménský vířivý bojový tanec, při němž tanečníci prokazují své umění se šavlemi. „Jeho Klavírní koncert, který dnes večer zazní, byl pak inspirován hudbou zakavkazských lidových hudebníků,“ podotkla závěrem Garguláková k dílu autora, který zemřel 1. května 1978 v Moskvě.

Viktor Chrást