Míšo, byla jste nominována na Cenu Thálie 2010 za mimořádný jevištní výkon v roli Angeliny v Rossiniho opeře Popelka. Byla jste překvapena, nebo jste s tím trochu počítala?
Nominace mě opravdu velice překvapila a nesmírně potěšila. Netušila jsem, že už tak brzo mohu být nominovaná na Cenu Thálie. Moc si toho vážím, zvláště proto, že je to právě za roli Popelky. Pro mezzosopránový obor je to jedna z nejtěžších rolí a jsem ráda, že jsem ji zvládla natolik, že oslovila porotu Cen Thálie.

V letošní sezoně vás diváci mohou vidět a slyšet v roli Blumenmädchen v nové inscenaci Parsifala v Národním divadle v Praze, která měla premiéru v březnu. Jak jste se s ní poprala?
Wagnerova hudba mě dříve moc neoslovovala, ale jak začaly zkoušky na Parsifala a hudba se mi dostávala pod kůži, zamilovala jsem si ji. Je to nadpozemská hudba. Pěvecké party Blumenmädchen jsou nesmírně těžké. Začali jsme klavírní korepetice už s velkým časovým předstihem a musím říci, že se nám to všem povedlo dobře nastudovat. Byl to vždy mimořádný večer účinkovat v tak monumentální opeře.

Jak vás přijalo publikum?
Publikum bylo vždy velice vřelé, hlediště bylo zaplněno do posledního místečka a na konci jsme se dočkali bouřlivých ovací.

Stala se při některém z představení nějaká neočekávaná událost?
Naštěstí se nám při představeních Parsifala nic nemilého nepřihodilo. Wagner nám asi držel pěsti. (Úsměv.)

Jak jste se vůbec dostala ke zpívání?
Odmalička mě rodiče brávali do Brněnské opery. Poprvé jsem v osmi letech slyšela Prodanou nevěstu. Přišla jsem domů a začala jsem si zpívat popěvek Esmeraldy – Milostné zvířátko. Maminka si všimla, že intonuji a mám hezký hlas, a dala mě do základní umělecké školy na sólový zpěv. Do sboru mě nechtěli, že jsem měla silný hlas. Pak přišla konzervatoř a pak už divadla.

Pečujete nějakým zvláštním způsobem o své hlasivky?
Naštěstí se mi nemoci dost často vyhýbají. Když už nějaká přijde, musí se vyléčit, pro hlas není dobré zpívat do indispozice. Jako prevenci miluji lázně Luhačovice, kam často jezdím, a piji milovanou vincentku.

Kterou ze svých rolí zpíváte nejraději?
Mám ráda více svých rolí. Pro můj hlas mi vyhovuje právě Rossini a jeho Popelka, ale miluji také Dvořákova Čerta a Káču či Verdiho Fenenu z Nabucca.

Jaká jsou vaše hlavní kritéria pro to, co chcete zpívat?
Hlavní kritérium je pro mě zejména to, aby role byla přímo pro můj hlas, tedy mezzosopránový obor. Nesmí to být role až moc dramatická, aby ještě neublížila mému hlasu. Jinak se ovšem nebráním ničemu. (Úsměv.)

Absolvovala jste úspěšně několik pěveckých soutěží. Myslíte si, že jsou pro mladé umělce důležité, aby se snažili takto popřípadě prosadit i v zahraničí?
Určitě ano. Na začátku kariéry umělce jsou takové soutěže velice důležité. Mohou pomoci se prosadit, zpěvák vejde ve známost mezi operní okruh lidí, které může zaujmout. Soutěže bych doporučila každému zpěvákovi.

Jakou hudbu poslouchá Míša Kapustová v soukromí? Máte pěvecký vzor?
Pěvecké vzory nemám, jelikož mě osloví často různé hlasy. Zpěvák v sobě musí mít něco, co mě zaujme. To znamená hlas i výraz. Mám ráda zpěvačku Annu Netrebko pro její bezprostřednost na jevišti, ale také Elinu Garanču, která má dokonalou pěveckou techniku. V soukromí poslouchám různé žánry. Mám ráda muzikály, jazz, ale i dobrý pop.

Co považujete za svůj dosavadní největší úspěch?
Největší úspěch pro mě je to, že mohu stát na jevištích divadel a lidem svým hlasem přinášet pocit štěstí. A také samozřejmě nominaci na Cenu Thálie za mimořádný jevištní výkon roku 2010.

Míšo, jaký máte vztah k projektu, ve kterém budete ve středu v hotelu Baltaci Atrium jako host vystupovat?
Václav Hudeček je pro mě nesmírně velká osobnost, moc si ho vážím za vše, co dělá i pro mladé umělce. O tomto projektu jsem už hodně slyšela a jsem poctěná, že na něm mohu vystoupit i já. S Ivankou Kovalčíkovou se známe z Brna, a dokonce můj pianista Richard Pohl je její spolužák z JAMU. Po dlouhé době se tedy všichni tři ve Zlíně setkáme a už se moc těšíme.

Prozradíte, s čím se chystáte překvapit návštěvníky koncertu?
Těšit se mohou na velice pestrý repertoár. Zazní Dvořákovy písně , Verdiho úžasné árie, Čajkovského árie, ale nebudou ochuzeni ani o Rossiniho Popelku.

Už jste ve Zlíně v minulosti vystupovala?
Přestože Zlín znám velice dobře a často jsem sem jezdila s rodiči na výlety, dosud jsem tady nevystupovala. I to je důvod, proč se moc těším na vaše publikum.

ZUZANA MOLKOVÁ