Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hana Mikolášková si nastudování pohádky společně s herci užívala

Zlín - /ROZHOVOR/ Představení určené dětem zcela jistě pobaví i dospělé diváky. Příběh O človíčkovi, který všichni znají z televizních obrazovek, přichází na zlínská divadelní prkna. Děti i jejich rodiče si mohou užít zábavu plnou pohybu i akrobatických výkonů všech herců.

17.1.2013
SDÍLEJ:

Hana Mikolášková Foto: DENÍK/Jan Karásek

Režie se ujala umělecká šéfka městského divadla Zlín Hana Mikolášková

Myslíte si, že tento příběh děti zaujme?

Myslím že ano, protože Človíček je vlastně takové malé dítě, je jako jejich kamarád. Zatímco děti poznávají svět a kamarády ve školkách a školách, tak Človíček musí přijít na to, jak přežít v džungli. Učí se chodit, rozdělávat oheň, hledat a lovit potravu a tak dál. Ale nejdůležitější pro něj je, aby se naučil vycházet se všemi, kteří žijí v džungli vedle něj. Ať je to například dravý Vlk, ze kterého se vyklube přítel Pes, nebo Opice, která se tváří jako kamarádka, ale je to ve skutečnosti takový zloprcek, který se baví na účet ostatních. Takové protivné „opičáky" zná myslím každý z nás a přelstít takové škodolibce je určitě velká radost.

Jak jste zvládla postavit hlavní postavu v podstatě jen na vydávání zvuků?

Človíček nevydává jen zvuky, ale občas i mluví, jenomže jen tak trošku. Naučí se to jakoby náhodou, stejně jako se naučí chodit po dvou. Prostě začne dávat věcem jména, což je vlastnost člověka, pojmenovávat vše kolem. Jinak ale komunikuje hlavně zvuky a citoslovci tak jako malé děti, když komunikují se světem. Ale na rozdíl od nich se Človíček musí dorozumět se zvířaty, která ale ovládají jen zvířecí řeč, takže může používat jen jednoduché povely.

V pohádce O Človíčkovi je začleněna i pantomima, jak se tohle podařilo?

Převážně se jedná o nonverbální pohádku, protože i když používáme slova, tak postavy nevedou dialog či nemluví v celých větách. Vše by však měly děti pochopit z kontextu situace, pohybového vyjádření a občas jim pomůže hlas vypravěče Arnošta Goldflama. V pohádce je použito kromě klasické pantomimy hodně akčních prvků, skoků, běhání, bojových scén. Diváci se mohou těšit například i na šálovou akrobacii, kterou se Marie Vančurová speciálně kvůli roli Opice učila. Nechybí ani dorozumívání se hudebními zvuky, použité například při setkání Človíčka a Človíčky. Tohle vše pak tvoří svět zvuku, který je dětem nejvlastnější, protože samy občas neidentifikují a nepřiřazují ke každému slovu správný význam, ale už jej používají. Takhle se to učí i Človíček a takhle vypráví i svůj příběh dětem.

Jak se herci vypořádali s akrobacií a pohybově náročným představením?

Role v této jak říkám „kondiční" hře byly napsány pro pohybově zdatné herce, které jsem si vybírala dopředu. Museli se s tím ztotožnit, nic jiného jim nezbývalo, ale myslím si, že to nakonec bylo ku prospěchu věci, protože být fyzicky utahaní a uondaní je po těch nejrůznějších typech zkoušení příjemná změna. Hlavně taky po Vánocích shodili všechna nabraná kila a z toho mají určitě radost.
Ale vážně. Například Roman Bluamier byla v této hře jasná volba, protože absolvoval Ateliér klaunské tvorby na JAMU, takže by byla škoda ho coby mima nevyužít. Radovan Král je zase jeden z akrobaticky nejzdatnějších lidí tady v souboru. Marek Příkazký podle mě kdyby to už pozapomněl z JAMU, tak pro něj je nejvyšší čas si to oprášit.

Bude pohádka dynamická díky akrobaticky a pohybově náročnému pojetí ?

Určitě bude akčnější. Scénografka Zuzka Přidalová nám dost pomohla tím, že celou džungli pojala jako takovou naddimenzovanou opičí dráhu a dětské hřiště dohromady. Takže je tam spousta prvků po kterých se dá šplhat, lozit, skákat, probíhat jimi. Chtěli jsme klást důraz na to, jak se projevují divoká zvířata, šelmy. Človíčkovi jde o lov a přežití, což je příležitost pro obrovské honičky, jaké známe právě z animovaných pohádek a grotesek. Představení by mělo být maximálně dynamické a dobrodružné, ale vše je přizpůsobeno vnímání tříletého dítěte. Můžu však slíbit, že na své si přijdou i rodiče, kteří tady s dětmi budou.

Jaký je rozdíl v nastudování pohádky a například dramatického představení? Máte větší respekt z dětského diváka?

Musím říct, že je to stoprocentně hravější. Já jsem po škole začínala v divadle pro děti a mládež v Divadle Polárka v Brně. Nyní je pro mne po těch „velkých kusech" pohádka obrovské uvolnění. Jinak ale pohádka není vůbec lehký žánr. Pro přípravu je těžší, protože děti neodpustí nic, čemu nerozumí. Zároveň ale pro tvůrce je pohádka nejkrásnější a nejsvobodnější žánr, protože nikdo vám předlohu nedává, vy si ji tvoříte sami. Je to vaše fantazie a fantazie herců a všech, kdo inscenaci tvoří.

Jak se vám spolupracovalo s herci na pohádce?

Musím říci, že skvěle. To obsazení je komorní Je nádherné dělat věci se čtyřmi lidmi. Dělat je rychle, bez dlouhých procedur, bez velkého přemýšlení a filozofování. Důležité je, že si to člověk užívá a je koncentrovaný, protože ve čtyřech lidech se dá koncentrace udržet. Všichni jsme si nastudování pohádky užívali.

Autor: Jana Zavadilová

17.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Kabelkový veletrh v Besedě v Otrokovicích.
AKTUALIZOVÁNO
30

Kupte si kabelku. Nošenou, ale s duší

Nikdo by nepodpořil menšinovou vládu ANO, pokud by v ní byl i nebyl Andrej Babiš.
AKTUALIZOVÁNO
1 51

V superdebatě rezonovala otázka referenda. Není to zlaté tele, upozornil Bartoš

Nejstarší kandidát v kraji Jan Uherka: Všichni chybujeme, i politické strany

Dlouhých pětašedesát let se čile zajímá o politické dění dnes už čtyřiasedmdesátiletý Jan Uherka z Uherského Brodu. V nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky kandiduje ze čtrnácté pozice za ČSSD, přičemž je nejstarším kandidátem napříč všemi kandidátkami.

Koupila jsem si dvě housenky

Nakukuji do dveří sálu, který se hemží lidmi. Nejen děti zaujatě pozorují obrovské skleněné vitríny seřazené na stolech v dlouhých řadách téměř přes celý obrovský sál. Zdají se nekonečné. V nich se skrývají více či méně vzácné exempláře brouků, nejkrásnější druhy motýlů, ale i hadů, pavouků, gekončíků, chameleonů a dalších zajímavých potvůrek.  

Jsme z ciziny a studujeme ve Zlíně! Studenti slavili výročí Erasmu

Vlajkový průvod prošel ve středu 18. října Zlínem. Byl oslavou třicátého výročí výměnného pobytu Erasmus, díky němuž mají možnost studovat studenti v jiných zemích světa. Univerzitu Tomáše Bati navštěvuje přibližně tisícovka zahraničních studentů. Kulturu své země přiblížili ostatním i formou ochutnávek jídla v Univerzitním centru.

Hyenismus v ulicích měst: Využívají postižení druhých, aby mohli krást

Lýdia a Isabela. Dvě devatenáctileté Rumunky se ve středu kolem 14 hodiny snažily přesvědčit na zlínském náměstí Míru kolemjdoucí, že jsou hluchoněmé Češky, které vybírají finanční pomoc pro postižené spoluobčany, vše pod vlajkou EU. Ti, kteří jim naletěli, museli do předem připraveného formuláře uvést své jméno, adresu, částku kterou přispívají a podpis.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení