Vernisáž ve středu 1. února přilákala davy návštěvníků, výstavu uvedli dva malířovi přátelé, novinář Martin Nevyjel a publicista a spisovatel Jiří Jilík.

„Ašot je originál a teď nemám na mysli jen jeho tvorbu, nýbrž celou jeho bytost. Je vynikající malíř, jeho obrazy vznikají s naprosto nezaměnitelnou, originální technikou špachtle v kombinaci se štětcem. Především ale je to člověk s neopakovatelným vnímáním světa. Z toho pramení jeho kouzlo, čistá skromnost a pohled na svět,“ řekl Martin Nevyjel.

Básník přírody, měst i člověka

Jiří Jilík považuje Ašota Arakeljana za bytostného malířského lyrika.

„On svými obrazy vypráví náladu. Je to básník přírody, básník měst, básník člověka, který je v tomto světě nějakým způsobem zakotvený. Vychází z realismu, který dovede obohatit básnickým tvaroslovím. Byť jsou jeho obrazy moderní, vždycky u nich poznáte kde je dolní a kde je horní hrana obrazu. U mnohých abstraktních umělců přitom nevíte, jakým způsobem máte jejich obrázek pověsit,“ tvrdí Jiří Jilík, podle něhož je Ašot Arakeljan rovněž vyslancem Arménie - své rodné země.

Komedie Třináctkrát za svědka ve Slováckém divadle.
Komedii Třináctkrát za svědka napsali Slováckému divadlu přímo na tělo

Ašot Arakeljan se narodil 2. května 1948 v Náhorním Karabachu ve vesničce Nngi. Vystudoval v Jerevanu historii Arménie a dlouhá léta tam o dějinách své země přednášel. V polovině 80. let minulého století potkal svou budoucí ženu Evu, v roce 1989 se vzali.

Těsně před odchodem do Horního Němčí v letech 1990 a 1991 studoval Ašot Arakeljan malbu v Moskvě u malíře Michaila Kolumbegova.

Už dříve, v letech 1972 až 1973, absolvoval v Jerevanu kurz malby pod vedením Hovhannesa Zardarjana. Od roku 1992 žije a tvoří v Horním Němčí. Obrazy vytváří za využití špachtle. Zpočátku se věnoval zobrazování květin, později přibyly krajinky i figurální tvorba a v posledních letech se zaměřuje na městské náměty, večerní Prahu i ženské portréty.