Gogol v tragikomedii Ženitba ač s humorem tak kriticky nahlíží na manýry střední vrstvy. Vládní rada Ivan Podkolatov (Josef Koller) je starý mládenec. Najme si vyhlášenou dohazovačku Teklu (Helena Čermáková), která mu zprostředkuje seznámení s Agátou Kuperďaginovovou (za nemocnou Michaelu Doležalovou zastoupila hostující herečka z Městského divadla Kladno Eva Nádaždyová). Podkolatova ke svatbě nakonec doslova přinutí jeho přítel schopný manipulátor Ilja Kočkarev (Zdeněk Lambor). Svatba však přese všechno úsilí neproběhne.

Režisér Pavel Khek při inscenování nezvolil radikální výklad ani stylizaci a Ženitbu zasadil do realistických dobových kulis. Avšak postavu Podkolatova nevyložil jako nerozhodného, zastydlého starého mládence, nýbrž jako mladého, velmi komfortního člověka.

Kollerův Podkalatov je zpohodlnělý, uzavřený ve svém bytě, schovávající se před světem v „bezpečí“ vany v níž tráví většinu času. Jeho strach z manželství jakoby plynul z jeho neochoty vystavit se jakékoliv konfrontaci, která je nezbytným základem pro vytvoření společenství. S jeho charakterem kontrastuje hyperaktivní Kočkarev. V neustálém pohybu se téměř nezastaví. Snahou provdat lehce asociálního přítele za atraktivní Agátu se vyrovnává s vlastním nepříliš fungujícím manželstvím, jehož strůjcem byla taktéž dohazovačka Tekla.

Kočkarevovo úsilí však neustále naráží na Podkalotovovu úskočnost a potřebu vytratit se od svatby. Vytahuje ho z vany, když Podkolatov odmítá k Agátě do bytu sám či mu naopak tarasí cestu, když ženich prchá z nevěstina domu. Khek při těchto i jiných komediálních situacích pracuje zejména s detaily v herecké akci. Důsledně zapojuje do mizascény každý předmět, který na jeviště instaluje (například kýčovitého zlatého andílka). Inscenaci dynamizuje neustálým jednáním, žádnou z postav nenechává statickou. Ač text interpretuje ryze klasickým způsobem, vkládá do obrazů hororově stylizované vložky, při nichž se ubíhající čas zpomalí a ostrou světelnou změnou vytvoří děsivou stínohru.

Staňte se našimi fanoušky na Facebooku!
Zde vás budeme v průběhu dne informovat o nejdůležitějších a nejzajímavějších událostech z regionu a hlavně vám nabídneme různé soutěže.

Zároveň nenarušují plynulost celku a působí jako ozvláštňující, expresivní, možná až psychedelické výjevy, které zdůrazňují zejména Agátiny obavy ze svatby. V parodování středostavovských nešvarů nejvíce ční trio podivných nápadníků Onučkin (Gustav Řezníček), Nenažraný (Jan Leflík) a Žvanikin (Zdeněk Julina). Jejich setkání s Podkolatovem u Agáty patří vůbec k nejúsměvnější části inscenace.

Drobnou, zato výraznou linii tvoří živelný vztah sluhy Štěpána (Radovan Král) a Ďunaši (Eva Borovičková), který bezprostředností a vášnivostí silně kontrastuje s upjatým dvořením nesmělého úředníka a naivní dívenky.

Poslední premiéra zlínského divadla v této divadelní je vizuálně i motivicky konzistentní komedie, která velmi jemně klouže po hraně podbízivé konverzační komedie a perfekcionistického hereckého divadla. Ačkoliv humor občas přepadne k prvoplánové, estrádní zábavě, zachovává si přes tyto drobnosti grácii. Problematicky se jeví úplný závěr inscenace. Obraz doslova „potupného potopení“ Agáty je i přese všechnu sugestivitu již často užívaným efektem. Ale co by to bylo za svatbu, v níž by svatebčané v hledišti a u oltáře na jevišti věděli, jak se vše vyvine. Říkám své Ano.

Martin Macháček