VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Recenze: Umění umírat je uměním žít

Zlín - /RECENZE/ Spousta lidí dnes věří na anděly, nebeské bytosti, jež nás chrání ve dne vnoci. Ať už víra vně pochází zpřesvědčení křesťanského či pod vlivem nových druhů víry, která si porůznu upravují různá světová náboženství od židovství, přes islám až kbuddhismu. Asi je jedno, jak si každý jedinec své anděly představuje, jisté je, že se knim vnesnadných chvílích svého života každý znás začne obracet. Jakási síla (andělská?) způsobuje, že se odhodláváme doufat, že máme chuť ještě vněco věřit, že chceme být dobrými…

16.12.2008
SDÍLEJ:

Andělé všedního dneFoto: DENÍK/Filip Mach

Toto téma si vybral za své Michal Viewegh pro jednu ze svých posledních próz nazvanou Andělé všedního dne. Její stejnojmennou dramatizaci zařadilo do svého repertoáru Městské divadlo Zlín, právě v době adventní, době, kdy se lidé k sobě obvykle snaží být dobří v očekávání svátků vánočních. Tak se inscenátoři pokoušejí naznačit, že nejen ty sváteční, ale i všední dny si zaslouží své anděly.

Tato Vieweghova novela nezapře svého autora v líčení sexuálních tužeb a představ, v ironickém pohledu na člověka, který se nechává semlít kolem osudu, redukuje svá skutečná přání a uspokojení nachází v podružnostech.

Marie (Helena Čermáková) se stala náruživou posluchačkou rozhlasu, která nikdy nevynechá příležitost vyjádřit svůj názor v posluchačské anketě. Její muž Karel (Luděk Randár) stále tajně sní o felaci a kuchařka Jarmila (Milena Marcilisová) propadla ezoterickým knihám americké spisovatelky Doreen Virtue a „aktivně komunikuje s anděly“. Komické momenty střídá však filozofičtější a zároveň poněkud sentimentálnější linka. Karel zahyne při autohavárii. Jarmilin syn Zděnek spáchá sebevraždu.

A od toho jsou tu ONI:

Čtyři andělé Jofaniel (Pepa Koller), Hachamel (Pavel Leicman), Ilmuth (Michaela Doleželová) a Ntih-Haiah (Radoslav Šopík) putují po zemi a jejich úkolem je přinášet drobné radosti, jimiž zmírní příchod smrti umírajícím a jejich pozůstalým. Pokouší se přimět je, aby se aspoň těch posledních 24 hodin, co jim zbývá do konce života, řídili heslem Carpe diem! Jediný, kdo chápe skutečnou hodnotu života, je Ester (Petra Hřebíčková), která spolu se svým manželem (Rosťa Marek) očekávala jeho smrt.

Autor dramatizace Dodo Gombár převedl prózu do monologických výstupů, jež se navzájem doplňují a polemizují spolu, komentují se navzájem. Děj se odehrává v průběhu jediného dne, anachronicky se nám vyjevují situace ze životů hlavních postav příběhu.

Své příběhy si však zažívají také andělé, kteří jsou – snad až na svou nesmrtelnost – v mnohém podobní lidem. Ani jejich kostýmy všechny ze stejné vínové látky neevokují nic až tolik andělského, spíše předesílají jejich osobní poslání, Ilmuth v dětských šatičkách je v mnohém naivní a nadšeně prožívá lidskou lásku i zklamání z toho, že není stálá. Moudrý a chápavý Hachamel, jenž zná lidstvo už příliš dobře, než aby se nad čímkoli pozastavoval, je oděn v kněžský hábit. Nith-Haiah ve smokingu a Jofanniel v montérkách mají náhled na svět poněkud cyničtější.

Andělé se scházejí na mostě, kterou představuje kovová konstrukce (scéna Petr B. Novák), odkud shlíží dolů na celý svět, jenž dobře reprezentuje obrovské zlínské jeviště. Všechny příběhy postav se na něm prolínají, časově i prostorově, pro věčnost je čas i prostor nedůležitý. Lidé se snaží najít cestu ke svým blízkým i sami k sobě, snaží se najít návod na život a pochopit svůj osud, který je tam nahoře někde zpečetěn. Ale i andělé se v tomto světě ztrácí a hledají způsob, jak lidskému údělu aspoň v té poslední chvíli ulevit.

Režisér Petr Štindl si zvolil za klíč k výkladu přirovnání božského vedení (o kterém se mimo jiné velmi ráda zmiňuje i již zmiňovaná americká psychoterapeutka) k GPS navigaci. Svou skutečnou víru postupně zaprodáváme do rukou techniky, jakéhosi mechanismu, který nás semele. V rozsáhlém zlínském hledišti GPS naviguje andělskou dívku Ilmuth na místo srazu s dalšími třemi nebešťany.

GPS však selže a ona se nakonec stejně musí spolehnout na vlastní intuici. Neexistuje žádný spolehlivý návod, jak se neztratit ve světě a v životě. Je třeba asi naslouchat „andělům“, těm pohnutkám, které nás vedou k tomu být dobrými a těšit se i z těch nejmenších radostí, jež nám život přichystá.

Autor: Silvie Pospíšilová

16.12.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Noví poslanci Zlínského kraje vzešlí z voleb do PS PČR v říjnu 2017
AKTUALIZOVÁNO
10

To jsou oni! Poslanci, kteří budou hájit zájmy Zlínského kraje

Fotografie, která se stane symbolem letošních voleb.
DOTYK.CZ
6

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

Chceme se omluvit fanouškům. Bylo to hrozné, říká Bačo.

Fotbalistům Zlína to proti Mladé Boleslavi před domácím publikem vůbec nejde.

Lidovec Benešík: Česku je to jedno. Slovák či Japonec

„Česká republika je maximálně tolerantní země. Když se podíváte na to, že volby vyhráli ekonomičtí migranti, tak jednoznačně můžeme EU říct, že nejsme žádní xenofobové. U nás je to jedno: Slovák nebo Japonec,“ sdělil Ondřej Benešík jediný lidovecký poslanec z našeho kraje.

OBRAZEM: Výstava Fenomén Igráček poprvé ve Zlíně

V osmdesátých letech si s ním hrálo každé dítě. Plastová figurka Igráček, hlavně příslušník VB, byla legendou dětských pokojíčků. První byl však zedník, vznikl už v roce 1971.  

Ševci inkasovali tři góly za sedm minut. S Mladou Boleslaví prohráli 1:5

Tak tohle se vážně nepovedlo. Zlínští fotbalisté přišli s Mladou Boleslaví o letošní domácí neporazitelnost. Ševci sice po trefě Nigerijce Ekpaie rychle vedli, ale absolutně nezvládli pasáž hry od 25. do 32. minuty, ve které inkasovali tři branky a nakonec v 11. kole HET ligy se Středočechy prohráli 1:5.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení