V repertoáru sáhli do ruské klasiky a vybrali Gogolova Revizora. Hře dali název Spaste duše! Revizor!

„Banda ubelských všehoschopných občanů se sklony k dramatickému umění se tentokrát představí v nesmrtelné komedii o lidské hlouposti, podlézavosti a přetvářce, která ani po letech neztrácí nic na své ostré ironii, satirickém nádechu, ale i na pravdivosti,“ přiblížil se smíchem David Mlčoch z pořádající agentury.

Divadelní nadšenci se poprvé představili publiku na podzim roku 2005.

„Chtěli jsme obnovit zašlou slávu ubelského ochotnické divadla a rozvířit poklidnou hladinu kulturního dění v obci. A z malé vlnky se rozpoutalo pořádné tsunami. Ohlas publika byl velký a nečekaný,“ zavzpomínala na herecké začátky režisérka souboru Hana Srněnská.

A tak nezůstalo jen u první hry, kterou byla Dívčí válka, ale později přibyla Jiráskova Lucerna a v loňském roce i nesmrtelná a věčně pravdivá komedie Revizor. Herecký ansámbl s ní uspěl na přehlídce Dnů valašského divadla v Hovězí, kde ochotníci získali ocenění za nejlepší inscenaci a mužský herecký výkon.

Revizor je pětiaktová satirická komedie ruského prozaika a dramatika Nikolaje Vasiljeviče Gogola, která patří k nejslavnějším dílům světové dramatické literatury. Autor svou hrou, zachycující tupost, nevzdělanost a zkaženost úředníků v jednom ruském provinčním městečku prolezlém korupcí a různými jinými neřestmi, nastavil zrcadlo všem, jejichž charakter je pokřiven podlézavostí a úplatkářstvím.

Veselohra měla premiéru roku 1836 v Petrohradě a setkala se s obrovským ohlasem. Ubelští ochotníci ji poprvé představili publiku loni v únoru. Scénář zpracoval známý český herec Josef Dvořák, se kterým divadelníci z Ubla spolupracovali už na Lucerně.

„Zkontaktovali jsme Pepu Dvořáka a požádali ho o svolení pracovat s jeho scénářem. Trochu jsme ho upravili no a vznikla úspěšná hra,“ vysvětlila Srněnská. Spaste duše! Revizor! bude mít dvanáctou reprízu a ve zlínském rockovém klubu se představí premiérově.

„Na vlastní oči se zítra od 19 hodin diváci mohou přesvědčit, jak dopadl ubelský pokus o vtipnou parafrázi poměrů současného světa, světa, kde jdeme do kolen před úřadem a kde funkce má větší váhu než charakter,“ doplnil Mlčoch.