ROZHOVOR SE SEPULTUROU

* Připravili jste si pro diváky ve Vizovicích něco speciálního?

Andreas Kisser (kytarista, 38 let): Předvedeme show, jakou děláme všude. Založená bude hlavně na písních z posledního alba Dante XXI z roku 2006. Zahrajeme samozřejmě i některé starší věci, abychom připomněli historii Sepultury.

* Vaše fanoušky jistě zajímá, jak moc je pravděpodobné, že kapela bude v budoucnu hrát v původní sestavě. Je možné, že se vrátí dva zakládající členové, bratři Cavalerovi, nebo alespoň jeden z nich?

Kisser: Ne. Už je to celkem dávno, co kapelu opustili. Sepultura se vždycky snažila spíše se dívat dopředu a neopakovat se, nekopírovat sama sebe. My osobně jsme spokojení s tím, jak to s kapelou je právě nyní. Hudba bez překonávání výzev nemůže být dobrá hudba, stejně jako život bez překonávání výzev není k životu.

* Jak se Sepultura s příchodem nových členů změnila?


Kisser: Max Cavalera odešel v roce 1996. Jeho bratr Igor kapelu opustil o deset let později. Nyní hrajeme více než rok v novém složení, děláme více představení než dříve, vypadají jinak, vystupujeme na více místech, v malých i velkých městech. Noví lidé přinesli nové nápady. A to je na tom to hezké. Díváme se do budoucna a snažíme se, aby Sepultura stále dělala zajímavou muziku.

* Mluví se o tom, že připravujete nové album. Prozradíte o něm něco?

Kisser: Máme nějaké plány a představy, ale je příliš brzy o tom mluvit. V současnosti pracujeme na návrzích. Zkoušíme, dáváme dohromady různé věci a čekáme, co to udělá.

* Kde všude hledáte inspiraci?

Kisser: Ve všem. V dětech, potkávání různých lidí, ve čtení knih, v poezii, ve filmech, na místech, kde se ocitneme, i v hudbě. Nápady přicházejí každý den, každou vteřinu. Snažíme se je vždy nějak uplatnit a dělat věci jinak, nově, místo napodobování něčeho, co už tu bylo. Je potřeba, aby měl člověk neustále otevřené oči i mysl.

* Co vás tedy nejvíce ovlivňuje nyní, při přípravě nového alba?

Kisser: Možná něco z toho, co jsem před chvílí zmínil. Proč ne (smích). Dolabella: Ten proces vlastně vypadá tak, že se zavřeme do studia, zkoušíme a kombinujeme různé věci – představujeme si, jak by třeba mohlo znít peklo, motlitba a podobně. Snažíme se zhudebnit mystiku.

* Které kapely nebo muzikanti vás nejvíce ovlivnili?


Kisser: Už jako mladého kluka mě nejvíce uchvacovaly kapely Kiss, Queen, Iron Maiden, Led Zeppelin, Cream, Black Sabath, Deep Purple, Jimmi Hendrix a další. Dnes vlastně poslouchám pořád totéž (smích). Dolabella: Já jsem také vyrostl na rockové hudbě, ale dnes si poslechnu téměř všechno, od vážné hudby až po heavy metal. Nemám žádný ostře vyhraněný vkus.

* Nejste v ČR poprvé, co si myslíte o českých fanoušcích? Liší se nějakým způsobem od jiných?

Kisser: Ano, koncerty u vás si vždycky hodně užíváme. Hráli jsme už v Praze a na letním festivalu v Trutnově. Ve Vizovicích jsme poprvé a je to skvělé. Je úžasné vidět, jak lidé naši hudbu emotivně a vášnivě prožívají. Na koncertech křičí, házejí hlavou. Na americkém kontinentě jsou možná fanoušci o něco málo hlučnější (smích).

* Otázka jen pro vás, Jeane. V Sepultuře hrajete něco přes rok, co jste do kapely přinesl?

Dolabella: Každý jsme jiný, tím pádem máme i jiné nápady. Je to úžasné připojit se k tak legendární kapele. Poslouchal jsem Sepulturu už jako malý kluk, hrát s nimi je pro mě obrovské potěšení. Setkali jsme se během jednoho turné po Spojených státech. Když jsem se vrátil domů do Brazílie, zavolal mi Andreas. Sdělil mi, že Igor Cavalera odešel ze skupiny. Pozvali mě na jam do Sao Paula s tím, že se uvidí.

* Kdo nebo co je vaším nejlepším přítelem na turné?


Kisser: Voda (smích). A laptop, to je skvělá věc. Člověk může být přes internet v kontaktu s rodinou a dětmi. Dolabella: Pro mě je to asi můj iPod.

* Co byste na závěr vzkázali svým fanouškům?


Kisser: Ve Vizovicích je to skvělé. Máte tu jedno z nejlepších piv na světě, krásné ženy, příjemné prostředí. Příští rok, až bude nové album hotové, bychom se s ním chtěli do České republiky vrátit.