Nejprve se na pódiu objevila doprovodná kapela ve složení nástrojů kytara, harmonika, příčná flétna, violoncello a bicí. Nechyběly ani klávesy.

Vzápětí mohl dav vítat ženu oděnou do neobvykle střižených kalhot, saka, bílé košile a se šátkem na hlavě. Jestli před jejím příchodem někdo šeptal, při prvních písních zpěvu Szidi Tobias by byl slyšet v sále špendlík.

Obdivný potlesk sklidila slovenská šansoniérka například při písni Zem ze dna světa čerpá síly z dílny Milana Vyskočániho a Michala Horáčka.

Nejinak tomu bylo u hudebního podání dalších textů od autorů Sándora Petőfiho, Petra Lipovského a barokního básníka Lope de Vegy. Szidi nezapomněla ani na nejznámější songy – Na hotelu v Olomouci a Esik az eso, csendesen.

Kromě toho, že umí zpívat, zná prý dva vtipy, o které se podělila s publikem. Klasicky o strážcích zákona a o blondýnách.

„Policajt přijde do prodejny knih a prodavačka se ho ptá: Venku prší?“ pobavila zpěvačka návštěvníky.

„A ještě jeden. Jedna blondýna se ptá druhé: Je to chlupaté a má to čtyři nohy. To je pes, říká druhá. Počkej, ještě jsem neskončila, reaguje ta první. Štěká to. Druhá: Tak to nevím,“ projevila svůj smysl pro humor dvaačtyřicetiletá rusovláska.

Po dvou třetinách koncertu si dala zpěvačka technickou přestávku. Že šla na kouřovou, dokázala svým vrácením se na pódium a půjčením si zapalovače od jednoho z muzikantů. A také ovzduším. Zřejmě proto takový hlas…

Koho Szidi Tobias zaujala, měl možnost si zakoupit některé z jejích CD. A kdo měl zájem, toho obdarovala autogramem. Pokud by někdo váhal, zda stojí koncert alba Do vetra za to, věřím, že jej nezklame.