Tarja zahrála fanouškům na tklivou strunu

„Tak tohle nedám.“ Blesklo mi hlavou, když jsem viděla ty desetitisíce tisíce lidí. Ale šéf je šéf a jeho požadavky se musí plnit. Chce reportáž z koncertu, má ji tedy mít! A pokud mě ve Vizovicích ušlapou, třeba už příští rok se jedna stage bude jmenovat po mně…

Abych se přiznala, metal zrovna není můj šálek kávy. Raději si pustím do uší Vivaldiho nebo Dvořáka. Ale Tarja, to je jiná! Přestože je její parketou tvrdá muzika, nebojí se kombinace. Takže pokud splní, co slíbila, dočkám se i árie z Dvořákovy Rusalky.

Prostor před hlavním pódiem, které od letoška nese jméno slavného Ronnie James Dia, byl hustě zaplněný už tři čtvrtě hodiny před vystoupením obdivované metalové víly Tarji. Po desáté hodině nebylo v davu prakticky k hnutí a ti menší vzrůstem jen natahovali krky, aby zahlédli aspoň kousek z té velkolepé podívané, byť třeba jen z obří obrazovky napravo od stage.

O půl hodiny později se začali trousit členové zlínské Filharmonie Bohuslava Martinů a konečně přišla i ta, na kterou všichni čekali. Aplaus byl obrovský a její zářivý úsměv pohladil v hledišti i ty nejtvrdší rockery. Moderátor, který ji na scénu uvedl, svoji řeč ukončil zvoláním: „Viva Finlad!“

Tarjin playlist na Masters Of Rock 2010 možná mnohé překvapil. Většina totiž čekala hity od Nightwish. Zpěvačka však tasila mnohem zajímavější a zároveň komplikovanější zbraně.

Jako první zazněla avizovaná Rusalka, kterou metalová princezna zazpívala česky. V davu se po pár slokách této árie ozvalo, že by Finové neměli zpívat česky a mnohé tato hláška hodně pobavila. Víceméně celé její vystoupení bylo složeno z pomalejších, někdy i hodně tklivých songů, zahrála i několik ukázek ze svého nového alba a své dávné fanoušky odměnila i několika málo skladbami ze své éry s Nightwish.

Kromě filharmoniků doprovázel krásnou zpěvačku bubeník Mike Terrana, který se ve Vizovicích pokoušel o světový rekord. Chtěl odbubnovat čtyři koncerty za sebou. Chvílemi jsem měla pocit, že nehraje člověk, ale stroj. Pekelná rychlost a úžasná přesnost.

Tarjina show se protáhla až do půlnoci. Přestože, jak už jsem v úvodu řekla, metal není zrovna žánr, na kterém „ulítávám“, tenhle koncert stál za to!